TATRA Kopřivnice
Počátek výroby dopravních prostředků v Kopřivnici se datuje od roku 1850, kdy Ignác Šustala zahájil výrobu kočárů a bryček. 19. století znamenalo nástup železnice. Ignác Šustala nechal postavit nové tovární objekty, ze kterých v roce 1882 vyjelo prvních 15 železničních vagonů. Zásadním mezníkem byly roky 1897, kdy byl vyroben první osobní automobil ve střední Evropě – „Präsident“, a 1898, kdy byl vyroben první nákladní automobil trambusového typu o nosnosti 2,5 t se dvěma vzadu uloženými motory Benz. V roce 1923 firma představila osobní automobil T11. Revoluční koncepce podvozku s centrální nosnou rourou a výkyvnými polonápravami konstruktéra Hanse Ledwinky vstoupila do dějin jako tatrovácká. Mezi světovými válkami kopřivničtí pracovali na světové novince, prvním sériově vyráběném osobním automobilu s aerodynamickou pontonovou karoserií a vzadu umístěným, vzduchem chlazeným motorem. T77 měla premiéru 5. března 1934. V témže roce byl název TATRA registrován jako obchodní jméno firmy. Třetí významnou událostí roku 1934 bylo založení leteckého oddělení. Legendou se stal nákladní vůz T111 se vzduchem chlazeným naftovým motorem, vyráběný v letech 1942 – 1962. V poválečném období se TATRA zaměřila na malosériové luxusní osobní vozy. Populární Tatraplán i T77 nahradila T603. Tu v letech 1975 – 1995 vystřídala T613 a od roku 1996 T700. V roce 1998 se TATRA soustředila na výrobu nákladních vozidel. Vysoká průchodnost, robustní konstrukce, jednoduchá údržba, velký pracovní výkon a životnost je předurčily pro práci v extrémních klimatických a terénních podmínkách. Ledwinkova tatrovácká koncepce byla základem pro řady T138 (od r. 1959), T813 (od r. 1967), T148 (od r. 1970) a T815 (od r. 1983) i pro vozy T815–2, T815–2 TERRNo1, T163 JAMAL, T815–2 ARMAX, T816 FORCE, T815–7, T817 TERRN vyráběné již pod novým majitelem firmy TATRA společností „Blue River“ (od r. 2006).

Hans Ledwinka (1878 – 1967)

Geniální konstruktér Dr. techn. h. c. Ing. Hans Ledwinka (1878 – 1967) se narodil 14. února 1878 v rakouském Klosterneuburgu. První zkušenosti začal získávat roku 1892 u strýce ve Fünfhausu, kde se učil zámečnickému řemeslu. O pět let později završuje studium na průmyslové škole ve Vídni a téhož roku, ve svých 19 letech, nastupuje do kopřivnické vozovky. Zde působí coby zámečník při stavbě automobilu „Präsident“. V roce 1899 spolukon­struuje nový typ převodovky. O rok později je pověřen spoluúčastí na projektu prvního závodního automobilu pro barona Theodora Liebiga. Firma Max Friedman se sídlem ve Vídni získává Ledwinku v roce 1902. Pracuje tu na prvním motorovém voze s brzdami na všechna čtyři kola. O tři roky později je zpět v kopřivnické továrně jako konstruktér s přímým vlivem na výrobu vozidel. V této době s uplatněním jeho návrhů vzniká vůz typu S. Za zmínku stojí monoblok převodovky se čtyřválcovými a šestiválcovými motory, které jsou jedněmi z prvních SOHC konceptů. Následují typ T a typ U – vůz s brzdami na všechna čtyři kola. V roce 1916 Hans Ledwinka opět odchází do Rakouska dělat ředitele firmy STEYER. V roce 1921 se vrací do Kopřivnice. Firma začíná být známá pod jménem TATRA a razí geniální Ledwinkův koncept, dodnes známý jako tatrovácký: spojení dvou (do té doby nepříliš obvyklých) technologických prvků – vzduchem chlazeného motoru a centrální nosné roury s výkyvnými polonápravami. V roce 1923 tak Evropu dobyl její lidový automobil Tatra 11. Jedenáctka se proslavila i obdivuhodnými výkony při automobilových závodech v Targa Florio a při Velké ruské jízdě Josefa Veřmiřovského v roce 1925. Tatra 11 úspěšně absolvovala trasu 5300 km bez jediné poruchy. Přijela si pro vítězství ve své kategorii a navíc byla oceněna za vynikající parametry spotřeby. Po Tatře 11 přichází dvanáctka s brzdami na všechna čtyři kola. Ta v roce 1931 absolvovala cestu z Alexandrie do Kapského Města, aby světu demonstrovala vpravdě železnou „páteř“ a výhody vzduchem chlazeného motoru. Z této koncepce těží další následovnice se silnějšími motory a větší průchodností Tatra 30, 57 (Hadimrška), 75 a další. 5. března 1934 je představena představitelka jednoho z nejslavnějších období kopřivnické automobilky Tatra 77. V této době již na postu konstruktéra a vývojového inženýra pracuje i Ledwinkův mladší syn Erich. V průběhu druhé světové války zůstává Hans Ledwinka ve vedení Tatry. K tomuto období se pojí mnoho projektů. Např. aerosáně Tatra V855, tankový osmnáctiválcový motor V955 a legendární Tatra 111. Po válce byl Hans Ledwinka internován do Nového Jičína, odkud radí a pomáhá tatrováckým konstruktérům při vývoji T600 známé jako Tatraplán. Po skončení internace odchází do Rakouska a pak do Bavorska do Mnichova. Svaz německých inženýrů (VDI) mu v roce 1952 uděluje čestné vyznamenání. V roce 1961 mu rakouský prezident propůjčuje Čestný kříž I. třídy za vědu a umění. V Mnichově zůstává v pozici inženýra konzultanta až do své smrti v roce 1967. Roku 2007 byl z iniciativy holandského Tatraklubu Hans Ledwinka uveden do ženevské Síně slávy světových automobilových konstruktérů.

 

• www.tatra.cz
• www.tatramuseum.cz