Eliminovat bezpečnostní rizika na území České republiky

Před hlavní lázeňskou a turistickou sezonou Všudybyl požádal o rozhovor náměstkyni ministryně pro místní rozvoj České republiky pro řízení Sekce regionálního rozvoje Ing. Kláru Dostálovou.


Archiv vydání

2024 | 2023 | 2022 | 2021 | 2020 | 2019 | 2018 | 2017 | 2016 | 2015 | 2014 | 2013 | 2012 | 2011 | 2010 | 2009 | 2008 | 2007 | 2006 | 2005 | 2004 | 2003 | 2002 | 2001










































Gotická brána na Jungmannově náměstí

V době Karla IV. vstup do korunovačního chrámu českých králů. Od 15. dubna 2014 historický skvost v centru Prahy.

Mnoho let trápil obyvatele a návštěvníky neutěšený stav prostoru u gotické brány a kubistické lampy na Jungmannově náměstí v Praze. Proto se vytvořila skupina občanů, která se rozhodla zasadit o nápravu. Františkáni dali svolení k otevření brány a vstupu do míst, kam dosud směli jen kněží. Dobrovolníci, v čele se zaměstnanci restaurace U Pinkasů, místo vyčistili, vybavili informačními panely, ošetřili zeleň a zpřístupnili tak atraktivní oázu klidu v samém centru Prahy s místy pro posezení pod širým nebem. Ke zdaru věci dopomohla i souběžná aktivita pražského magistrátu, městské části Praha 1 a Technické správy komunikací hl. m. Prahy, která zajišťuje denní úklid.

Gotická brána
Kamenný reliéf byl původně nad vstupem do kostela Panny Marie Sněžné založeného 3. září 1347 Karlem IV. den poté, co byl korunován českým králem. Kostel se měl stát korunovačním chrámem českých králů. Morové epidemie a husitské války ale jeho dostavění zabránily. Reliéf zobrazuje Korunování Panny Marie. Po zkáze věže kostela, v jejímž čele brána byla, byl reliéf postupně přemísťován, až byl po roce 1811 osazen nad gotickou bránu v klášterní zdi, kde teď dlí jeho kopie. Originál je v Národní galerii ve Sbírce starého umění.

Kubistická lucerna
z přelomu let 1912–13 od architekta Emila Králíčka (1877–1930) je ikonou českého kubismu. Dobový tisk ji ale v době vzniku nepřijal a posmíval se, že je poutačem hospody U Pinkasů, neboť dřík lampy prý tvoří na sebe navršené soudky. V současnosti je celosvětově považována za jedno z vrcholných děl kubismu a představuje jeden z jeho symbolů. Znamenala průlom v pohledu na pojetí městského mobiliáře, který byl do té doby posuzován jen z funkčního hlediska. Dnes je vnímán jako designový prvek městského prostoru a jeho ztvárnění bývá zadáváno předním architektům.

Restaurace U Pinkasů
stojí na místě řemeslnických domků u stěny kostela Panny Marie Sněžné, kam 8. dubna 1843, krejčímu Jakubu Pinkasovi přivezl povozník Martin Salzmann dvě vědra tehdy nového plzeňského piva Pilsner Urquell. Pinkas jej nabídl svým zákazníkům. Těm tak zachutnalo, že pověsil krejčovskou živnost na hřebík a stal se hostinským. Restaurace U Pinkasů je s kostelem svázána i prostory. V ruinách kostela je sezonní zahrádka pro 250 osob vybavená „gotickou klimatizací“, kde je příjemně i v nejparnějším létě. Na pískovcových kvádrech jsou dosud patrné hluboké zářezy způsobené sekerami, sudlicemi a halapartnami husitů a Pražanů, kteří si je o tady brousili. Věž kostela Panny Marie Sněžné zanikla při husitských válkách, kdy Zikmundovi žoldnéři sestřelili dělem umístěným na 495 m vzdálené věži Staroměstské radnice její zvon. Ten při pádu kostelní věž strhl. Dochovala se pouze gotická krypta. Ta sloužila jako sklad ledu pro chlazení piva, a dnes je přístupná hostům restaurace U Pinkasů.