Globalizace a cestovní ruch

Letošní rok bude pro cestovní ruch velmi těžký. Lidé na celém světě čtou noviny, dívají se na televizi a hlavní zprávou dne je již dlouhou dobu ekonomická krize. Protože málokteré odvětví je tolik spojeno s médii jako cestovní ruch, bude rozhodování vašich zákazníků tímto mediálním obrazem krize značně ovlivněno. Proto také akce, jako jsou veletrhy cestovního ruchu, nabývají na ještě větší důležitosti. Prezentace vystavovatelů dokazují, jak obrovská konkurence v tomto odvětví panuje. Na nás politicích je, abychom v dobách, kdy nějakému ekonomickému odvětví hrozí propad, včas zareagovali. Ta doba nastala.

Bohužel vedle už zmíněné krize a obrovské konkurence navíc všechny podnikatele drtí podmínky, ve kterých své podniky provozují. Podle nejnovější studie Světové banky Doing Business 2009 se u nás za poslední rok prostředí pro podnikání značně zhoršilo. Zatímco před rokem Česko obsadilo 65. místo ze 181 sledovaných zemí, letos jsme se umístili na 75. místě. Přitom v roce 2006 jsme byli na 50. místě ze 175 hodnocených zemí. Společně s Polskem jsme dvě země s nejhoršími podmínkami pro podnikání v celé EU. V žebříčku jednoduchosti zahájení podnikání Česká republika obsadila 86. místo, Slovensko je 48. a před Českem je například i Nepál. V náročnosti placení daní si Česko také pohoršilo a jsme až na 117. místě. V komplikovanosti a časové náročnosti plateb daní a sociálního pojištění dokonce až na 118. místě, v obtížnosti bankrotu jsme na 113. místě a problémy ve vymahatelnosti kontraktů nás řadí na 95. místo.

Jestliže byla až dosud pro stabilizaci a rozvoj podnikání v cestovním ruchu značně omezující špatná dostupnost kapitálu, co lze očekávat v nynějším prostředí zasaženém krizí? Přitom právě cestovní ruch je tou oblastí, kam by měla směřovat v době krize prvořadá podpora. Například na Slovensku vláda ve svém programu na překonání globální finanční krize přišla s myšlenkou systému rekreačních poukázek na podporu domácího cestovního ruchu na principu vícezdrojového financování ze strany státu, zaměstnavatelů a zaměstnanců. To však není jen případ Slovenska. V celém vyspělém světě se čím dál víc nahlas hovoří o podpoře místně vlastněných podniků, které užívají místní zdroje, zaměstnávají místní pracovníky za odpovídající mzdu a slouží hlavně místním trhům. I pro nás je cesta od globalizace k lokalizaci směrem ke zlepšení podmínek našich podnikatelů cestou k zabránění ekonomických propadů, cestou ke znovunastartování prosperity.

Globalizace a cestovní ruch přitom spolu jdou ruku v ruce. Globalizace však bohužel není založena na nějakém vnitřním řádu, není řízena a nemá vlastně ani sídlo, ani pravidla, není tudíž nikdo, kdo by byl schopen globalizaci korigovat a chránit místní podnikatele. Masivní globalizace je také příčinou možné ztráty schopnosti politicky ovlivňovat místní prostředí. Přitom právě účinná politika má být ochráncem podnikatelského prostředí, má podnikatelům zajišťovat rovné podmínky při jejich působení na trhu, pomáhat jim při vymahatelnosti práv vzniklých ze smluvních závazků a samozřejmě také podporovat ta odvětví, která jsou pro danou politickou reprezentaci prioritní. Úspěšný podnik se zase pro změnu neorientuje jen na krátkodobý zisk, ale orientuje se i na sociální, environmentální a další aspekty svého podnikání, mezi kterými právě orientace na lokální pojetí začne hrát stále důležitější roli. Hotely, restaurace, golfové rezorty a všichni jejich dodavatelé – to jsou podniky s nesmírně vysokým vlivem na lokální ekonomiku, na prostředí, kde působí. A proto si také zaslouží pozornost politiků, a také pomoc, která jim pomůže jejich podniky udržet.

Z projevu předsedy ČSSD Jiřího Paroubka 5. února 2009.