Eliminovat bezpečnostní rizika na území České republiky
Před hlavní lázeňskou a turistickou sezonou Všudybyl požádal o rozhovor náměstkyni ministryně pro místní rozvoj České republiky pro řízení Sekce regionálního rozvoje Ing. Kláru Dostálovou.
Před hlavní lázeňskou a turistickou sezonou Všudybyl požádal o rozhovor náměstkyni ministryně pro místní rozvoj České republiky pro řízení Sekce regionálního rozvoje Ing. Kláru Dostálovou.
Botanická zahrada hlavního města Prahy je příspěvkovou organizací Magistrátu hlavního města Prahy. Činnost zahájila v roce 1969. Rozkládá se na pravém břehu Vltavy, na území tvořeném Vltavskou terasou a svahy Trojské kotliny. Na jejím území se pěstuje na patnáct tisíc druhů rostlin, z toho zhruba pět tisíc ve sklenících. Je zde na třicet hektarů upravených expozičních ploch, mimo jiné historická vinice sv. Kláry, tropický skleník Fata Morgana a meditační Japonská zahrada. Postupně vznikají nové expozice, zařízení pro pěstování rostlin a vědeckou práci.
S ředitelkou Botanické zahrady hl. m. Prahy Mgr. Věrou
Bidlovou jsem se potkal před hlavní turistickou a vegetační sezonou
uprostřed teplého února v nové administrativní budově pod skleníkem Fata
Morgana.
Paní ředitelko, pocházíte z nejzápadnějšího výběžku České
republiky. Jak jste se ocitla v Praze?
Ano, narodila jsem se v Aši, ale vyrůstala v malé vesnici Trpísty deset
kilometrů od Stříbra, kde dodneška žijí moji rodiče. Je tam krásný
barokní zámek, který roku 1729 postavil významný plzeňský architekt
Jakub Auguston pro hrabata ze Sinzendorfu. Průčelí zámku s dvojicí
atlantů směřuje do krajinářsky nádherného terasovitého parku se
vzácnými dřevinami, který dominuje srázu nad zlatonosným Úterským
potokem. Můj rodný kraj – západní Čechy – je opravdu nádherný. Jsou
tam úžasně inspirativní místa. Všichni by se měli jet podívat do Bečova
nad Teplou. Nejen kvůli relikviáři sv. Maura. U říčky Teplé nechali
hrabě Friedrich Georg Beaufort-Spontin a jeho žena Marie Adelheid
Silva-Tarouca vybudovat krajinářský park, který byl svého času nazýván
druhými Průhonicemi. Ten sice po odsunu šlechticů z Čech zpustl, ale
později tam vznikla překrásná botanická zahrada. Z obrovského entuziazmu
ji po šedesáti letech z trosek vzkřísili nadšenci z řad místních
obyvatel a sdružení Českého svazu ochránců přírody.
V Praze jsem sice vystudovala, ale nechtěla jsem tu zůstat. Platí ale, že
„odříkaného chleba největší krajíc.“ Dostala jsem totiž nabídku
účastnit se výběrového řízení do tehdejší Pražské botanické
zahrady, a byla jsem přijata. V září 1992 jsem nastoupila a vidíte, už
tu budu dvaadvacet let.
Botanická zahrada hl. m. Prahy tu je pětačtyřicátým rokem a
Fata Morgana desátým.
Letošní rok proto u nás bude oproti předchozím slavnostnější. Nebudeme
ale dělat jednu velikánskou oslavu. Happeningy budou probíhat po celou
sezonu. Za lidmi, kteří tu pracovali a pracují, je obrovský kus práce. Jsou
tu skvělí zahradníci. To je jeden poklad vedle druhého. Vynikající
kurátoři, kteří spravují sbírky a zajišťují jejich rozvoj. Rovněž tak
ve správní budově: marketing, PR, produkce akcí nebo kolegové
z ekonomického oddělení. To všechno jsou lidé, kteří by za zahradu
dýchali.
Botanická zahrada hl. m. Prahy je nejen vědeckým výzkumným
pracovištěm, ale i významným turistickým, výletním a edukativním cílem
tisíců návštěvníků Prahy a Pražanů samotných.
Oblíbená je také kvůli své úžasné poloze nad Trojským zámkem na svahu
mezi Bohnicemi a Trojou. Zdejší prostředí a geomorfologie jsou samy o sobě
nádherné. Botanická zahrada je umocňuje tak, že zdejší genius loci
ještě víc vyniká. Lidé se sem naučili chodit nejen za poznáním, aby
zkoumali cedulky se jmény rostlin, ale zjistili, že Botanická zahrada hl. m.
Prahy je úžasným místem pro relaxaci a vyčištění hlavy od stresujících
myšlenek. Naším cílem proto je nelákat sem pouze návštěvníky, které
zajímají botanické exponáty jako takové – zahrádkáře, botaniky,
bonsajisty – zkrátka pěstitele a odborníky, ale vytvářet obecné
povědomí, že Botanická zahrada hl. m. Prahy je otevřena pro všechny,
protože všem má co nabídnout.
Paní ředitelko, prošli jsme expozicemi skleníku Fata Morgana.
Jak se dostáváte k těm úžasným rostlinám, které v něm
pěstujete?
My jsme zahradníci, my si je vypěstujeme. Jejich semena získáváme pomocí
indexů seminum. Šest set botanických zahrad světa jednou za rok vydává
seznam semen, která vypěstovaly, a zdarma si je vzájemně nabízejí.
V seznamech se často najde něco hodně zajímavého. Také jezdíme na
expedice. Poslední čtyři roky na průzkum jedné lokality ve Vietnamu, odkud
máme mnoho zajímavých rostlin. Objevili jsme tam i některé dosud
nepopsané. Další dostáváme darem, třeba od našeho kolegy pana Karla
Petrželky jsme obdrželi sbírku nádherných vietnamských orchidejí.
Rostliny dostáváme i od sponzorů. Před třemi lety nám firma AB Facility
koupila šedesátiletou megabonsaj do Japonské zahrady, kterou tam následně
vysadila americká ministryně zahraničních věcí paní Madeleine
Albrightová. Firma Securitas zase pořídila statný baobab, jenž je teď
v sukulentní části skleníku Fata Morgana a čeká, až ho na jaře vysadí
na Stezce osobností někdo skutečně významný. Kdo? To si zatím necháme
pro sebe, bude to jistě velké překvapení.
Prohlídka Fata Morgany byla pro mne velice obohacující zejména
díky vašemu výkladu. Děláte komentované prohlídky
standardně?
Děláme. Během zimy je velice oblíbené noční provázení, kdy
návštěvníci s průvodcem procházejí setmělým skleníkem. Spatří zcela
jiné rostliny, než které je upoutávají ve dne, protože některé druhy
kvetou pouze v noci, aby mohly být opylovány nočními můrami. Uvidí a
uslyší spoustu tropických žabek, které ve skleníku žijí. Speciální
komentované prohlídky připravujeme také při velkých výstavách,
kupříkladu při výstavě orchidejí nebo masožravých rostlin. Vždy
o víkendech v určité hodiny u pokladny čekají naši průvodci, s nimiž
zájemci mohou procházet expozicemi. Průvodce si lze objednat i předem,
pokud přijdete jako skupina či třeba celá rodina, chodí sem učitelé
s dětmi, jimž rozšiřují obzory i mimo školní lavice. Komentované
prohlídky bývají zaměřeny na určité téma, na roční období či na to,
co právě kvete. Máme portfolio zhruba čtyřiceti výukových programů.
Dokonce i na rostliny v matematice, pro výuku českého jazyka, poezie.
V Japonské zahradě se tak děti mohou učit skládat japonské haiku
(lyrický útvar s přírodní tématikou, zvukomalebné trojverší s počty
slabik 5–7–5, dělicí pauzou a zařazovacím slovem).
Fata Morgana je i úžasným prostředím pro svatební obřady
či komorní setkání.
Během sezony taková setkání jednoznačně doporučuji. Velice oblíbené
jsou i svatby na vinici pod kapličkou a ve skleníku Fata Morgana.
Obyvatelé i Česka se čím dál víc kultivují ve vztahu
k vínu, a vy nejenže děláte pěkná vína, ale milovníky vín k vám
přivádí i nádherný výhled na Prahu z terasy vašeho viničního domku a
vinic.
Součástí našich expozic je i vinice sv. Kláry s viničním domkem a
krásnou trojskou dominantou, kaplí sv. Kláry. Na desetiletí zanedbávaném
pozemku, na němž byla lebeda vyšší než hlavy vinné révy, se nám
podařilo obnovit prvotřídní vinohrad, který tu po staletí prosperoval a
který už zase produkuje vynikající vína oceňovaná na prestižních
soutěžích. Také to je jeden z důvodů, proč si naši botanickou zahradu
nebo její část pronajímá skupinová klientela. Na firemní akce, na svatby
(i církevní, protože máme v péči kapli sv. Kláry), na církevní
obřady, jako jsou křtiny apod. Je možné si pronajmout i viniční domek a
pořádat tu degustace vín z naší vinice. Kolegové, kteří ve vinotéce
pracují, jsou totiž školenými sommeliery.
Od jara do podzimu pořádáme akce po veřejnost. Jaro vítáme velkou
výstavou orchidejí ve skleníku Fata Morgana. Na ni navazuje výstava
tropických motýlů, kteří se ve Fata Morganě před zraky návštěvníků
líhnou z kukel ve speciálních líhních a pak poletují v expozicích
skleníku. Kukly dovážíme ze speciální motýlí farmy ve Stratfordu nad
Avonou. Květnu jednoznačně dominuje Japonská zahrada. V té době je
nádherně rozkvetlá a koná se v ní velká výstava bonsají. Ta letošní
je věnovaná nejlepším českým bonsajistům. Bude to i taková pocta
nestorce pěstování bonsají, přední japanoložce a sinoložce paní Věně
Hrdličkové, jež má letos životní jubileum. Léto je pak v režii soch.
Letos se tu svými obrovskými kovovými objekty představí Čestmír Suška ze
skupiny Tvrdohlavých. Spolu s ním tu bude mladý výtvarník, který rovněž
pracuje s kovy, absolvent Ateliéru profesora Beránka Lukáš Rais. Podzimu
dominuje vinohrad a víno. Už se těšíme na vinobraní, protože v té době
je vinice sv. Kláry nejkrásnější. Barví se listy a dozrávají hrozny
všech odrůd.
Což je v Botanické zahradě hl. m. Prahy třeba brát
doslova.
Ano, doslova! Náš vinohrad je nejenom produkční, ale plní i didaktickou
funkci. Máme zde vinařskou naučnou stezku, kde návštěvníkům
představujeme všechny v Česku povolené odrůdy moštové i stolní.
Každá má vlastní řádek, svoji popisku, kde se návštěvník dozví, jak
se liší listem nebo plody od ostatních. Lidé si tak s sebou přinášejí
vinné listy, porovnávají je s našimi a zkoumají: „Tak co to doma máme?
Á, my máme ametyst!“ Odrůd vína je obrovské množství. Tak proč je
neukázat?
V devátém vydání Všudybylu 2013 jsem otiskl rozhovor se
spoluzakladatelem divadla Semafor, panem Jiřím Suchým, ke kterému jsem
použil fotografii Botanické zahrady hl. m. Prahy, na níž u vás v rámci
projektu „Kořeny osobností“ sází vzácný asijský strom z čeledi
ořešákovitých – lapinu úzkokřídlou, Pterocarya stenoptera
(viz www.e-vsudybyl.cz, článek:
„Nepřijít do Semaforu? Společenské faux pas“).
Máte pravdu, zajímavé osobnosti z vědy, kultury nebo třeba sportu nám tu
vysazují rostliny, a to především dřeviny. Projekt začal v roce
2009. Jednou z prvních osobností byl prezident Václav Havel, který
v japonské zahradě vysadil krásnou sakuru. V tuto chvíli už je na té
pomyslné stezce osobností víc než šedesát zajímavých rostlin, od
orchidejí ve skleníku až po rostlé stromy Miroslava Ondříčka, Miloše
Formana anebo Dagmar Peckové.