Eliminovat bezpečnostní rizika na území České republiky

Před hlavní lázeňskou a turistickou sezonou Všudybyl požádal o rozhovor náměstkyni ministryně pro místní rozvoj České republiky pro řízení Sekce regionálního rozvoje Ing. Kláru Dostálovou.


Archiv vydání

2024 | 2023 | 2022 | 2021 | 2020 | 2019 | 2018 | 2017 | 2016 | 2015 | 2014 | 2013 | 2012 | 2011 | 2010 | 2009 | 2008 | 2007 | 2006 | 2005 | 2004 | 2003 | 2002 | 2001










































Lázeňství v Bělohradě se datuje od roku 1884. Za léčivé byly bělohradské lázně úředně uznány v roce 1888. Dík proslulosti léčby bylo jméno obce v malebné lesnaté krajině s příznivým podhorským klimatem v roce 1905 změněno na Lázně Bělohrad. Zdejší léčebná lázeňská péče se zaměřuje hlavně na pohybový aparát a doléčení stavů po úrazech. Dnes tu najdete komplex Bělohradských slatinných lázní, Lázně pro děti a dorost a Tree of Life – hotel s unikátní koncepcí Wellbeing a Medical Spa.

Do lázeňství vracíme pilíř aktivit

S obchodním ředitelem léčebných lázní Lázně Bělohrad, a. s., Tomášem Abazidem se potkáváme 13. června 2016, měsíc po slavnostním zahájení lázeňské sezony v Lázních Bělohrad.
Pane řediteli, 14. května jste v areálu lázní zahajovali 132. lázeňskou sezonu.
Ano, za podpory města Lázně Bělohrad formou street food festivalu a hudebních vystoupení. Slavnostního zahájení se zúčastnilo na dva a půl tisíce lidí. Mělo skvělý ohlas. Díky tomuto zájmu a přízni města a sponzorů již připravujeme šňůru programů na příští lázeňskou sezonu, kdy se co čtrnáct dní (od slavnostního zahájení 133. lázeňské sezony) až do půlky září (kdy budeme končit vinobraním) budou střídat tematické food festivaly s žánrově zaměřenými festivaly kapel. Chceme tím do lázeňství vrátit pilíř aktivit, který k úspěšnosti léčby přispívá vytěsňováním každodenních starostí.

Vaše lázně navštěvuje tuzemská i zahraniční klientela.
Významná většina hostů našich lázní je z České republiky. Zahraniční klientela nám ale každoročně roste. Z evropských zemí zejména německá. Jezdí k nám i hosté ze zemí Společenství nezávislých států a z Blízkého východu. Bohužel, jejich chuť léčit se v České republice někdy naráží na praxi našich konzulárních pracovišť, která svou neodůvodněnou přísností zajistí, aby jezdili a nemalé peníze do svého zdraví investovali v lázních vstřícnějších zemí Evropské unie.

Na a do toho fakt, že u léčebné lázeňské péče hrazené z veřejných zdrojů v roce 2009 ustrnula výše úhrad, ačkoliv v ostatních oblastech českého zdravotnictví rok co rok roste.
Úhrady v léčebném lázeňství už sedm let nebyly valorizovány. Přitom platy lékařů a ostatních zdravotníků mají být zase navýšeny, takže jim je musejí navyšovat i léčebné lázně, jinak o své pracovníky přijdou. Větší investice do rozvoje jsou tak pro některé z léčebných lázní nedosažitelné. Nicméně i za této situace připravujeme rozšíření lůžkové kapacity Lázní Bělohrad a modernizaci balneoprovozu, neboť poptávka po léčení u nás stoupá.

To, říkají mnohé léčebné lázně, tedy že je o hodně lépe.
Je a není. Investice do modernizace jsme s to realizovat díky samopláteckému resortu Tree of Life. Otevřeli jsme ho v roce 2009 a trvale je o něj velký zájem. Porovnávat současný stav léčebného lázeňství s dobou před rokem 2014 není rozumné, protože šlo o nejhorší období, jakým kdy české léčebné lázeňství prošlo. I když se zvyšuje obsazenost, nezavdává to léčebným lázním příčinu jásat. Současná úspěšnost českých léčebných lázní v tržbách je totiž zhruba patnáct dvacet procent pod úrovní roku 2010. Navíc jim stále rostou provozní náklady. Často si v té souvislosti kladu otázku, proč má kdo potřebu, a to i za Svaz léčebných lázní ČR, komunikovat, jak se teď léčebným lázním daří báječně. Je to kontraproduktivní. A to i při vyjednávání se zdravotními pojišťovnami, aby zohlednily inflaci, která kumulovaná od roku 2009 činí 9,8 procenta. Rozhodně by bylo prozřetelnější, kdyby představitelé léčebných lázní zaujali stejnou strategii jako jejich kolegové z ostatních zdravotnických zařízení, jejichž financování bylo a je průběžně navyšováno.