Dluh Česka roste ze všech zemí eurozóny nejrychleji

Každý den, když otevřu noviny nebo pustím televizi, se musím divit myšlení našich vedoucích představitelů. Premiér konstatuje, že firmám rostou zisky a nárůst mezd je pouze 1,5 %. To oni jsou jiní kabrňáci! Přidají si 14 %, soudcům 9 % a úřednictvo chce alespoň 5 %. Někdy se mi zdá, že v hodinách ekonomie nedávali pozor. Všichni tihle „kabrňáci“, kterých od sametové revoluce neustále přibývá, jsou konzumenty přidané hodnoty. Ta druhá skupina populace přidanou hodnotu musí vytvořit, a to jsme my, kteří pracujeme a vyrábíme to, co se pak může na trhu prodat. Zamýšlíme se neustále nad tím, jak zeštíhlit firmu, zlepšit produktivitu, aby naše výrobky obstály v konkurenčním prostředí, a část zisku musíme zpětně investovat a myslet na budoucnost, protože pokud existuje lepší a produktivnější stroj, je nutno ho mít, neboť naši konkurenti už ho mají. A my exportéři ještě navíc musíme myslet na to, co bude, až se koruna dostane zpět na kurz 25 Kč/€, abychom pak nezkrachovali. Někdy se mi zdá, že naše velení neví, jak funguje fabrika, protože nikdy nepracovali ve výrobním podniku. Nic proti přiměřenému růstu mezd v nevýrobní sféře, ale ne na dluh. Ano zadlužení českého státu není příliš vysoké v porovnání s jižními sousedy eurozóny, ale nikde už se nepíše o skutečnosti, že dluh Česka roste ze všech zemí eurozóny největším tempem, a pokud co nejrychleji nebudeme stavět náš rozpočet jako mírně přebytkový nebo alespoň vyrovnaný, můžeme za pár roků dohonit Řecko. Nehledě k tomu, že vytváříme prostředí, které se našim dětem a vnukům nebude líbit. Vždyť dnes na obsluhu státního dluhu nestačí 70 miliard korun ročně a toto číslo neustále roste. V následujících letech poroste ještě dramatičtěji, pokud nezareagujeme jako ekonomicky myslící lidé. Nemůžeme nezaměstnanost snížit tím, že vytvoříme dalších 10 tisíc úředníků. Už dnes jich máme sedmkrát víc než mnohem větší Velká Británie. Zvýšením daní pouze zaženeme investory, ale víc nevybereme. Snažíme se v sociálních vymoženostech dohnat vyspělé země, ale tvorba HDP tomu neodpovídá. Kdybych podobným způsobem hospodařili ve firmě, už bychom dávno zkrachovali. Proč někteří podnikatelé přehlásili svoji firmu jinam než v České republice? Nejsou to vždy daňové ráje. Nejvíc jich je v Nizozemsku, kde se daně platí, ale legislativu mají stabilní. Podmínky pro podnikání se nemění každý rok jako u nás. A hlavně vymahatelnost práva je na jiné úrovni! Ano, socialistické pokusy dnešní vlády ohrožují českou ekonomiku mnohem víc, než si myslíme. Když vidím, kolik chodí exekucí na domácnosti, které se nezodpovědně zadlužily, uvědomuji si, že ekonomická gramotnost české populace je velmi nízká. Tam je potřeba v našem vzdělávacím procesu přidat, a ne přemýšlet, kolik úrovní maturity budeme mít. Maturita má mít jednu úroveň, protože úroveň pro blbce pak může mít každý, až na to, že v praxi je použitelný jen u lopaty, protože si nespočítá ani svoji výplatu. Přitom by se mohl vyučit v některém z učilišť a být zdatným řemeslníkem, kterých je na trhu práce katastrofální nedostatek. To pak způsobuje, že české firmy odmítají nabízené zakázky nebo jsou nuceny přesouvat výrobu do zahraničí. Naše vláda o tom jistě ví, ale tak jednoduchá věc jako stanovit kvóty pro dovoz kvalifikované pracovní síly v jednotlivých profesích je problém, který neřeší. Místo toho řešíme, jestli stany migrantů na území Turecka jsou dostatečně velké – ale že mnoho firem nedostojí svým závazkům kvůli nedostatku pracovní síly a může jim to způsobit existenční potíže, je věc pro ně nezajímavá. A těm, kteří pracovat nechtějí a nikdy nebudou, neustále zlepšujeme sociální dávky. Zvyšujme minimální mzdu, v žádném případě ale ne sociální dávky! Ano, ekonomika dnes roste, můžeme i vyrábět a prodat víc. Jsme ale neustále omezováni nedostatkem kvalifikované pracovní síly, protože pokud ještě nějaká na trhu je, zahraniční investor, kterému stát Česká republika poskytl investiční pobídky a nemusí platit daně, ji přetáhne do svých závodů a pak transferuje zisk do zemí s malými daněmi, takže v Česku žádné peníze nenechá. Mysleme na to, že stát je bohatý tak, jak jsou bohatí jeho obyvatelé a firmy, a začněme konečně rozlišovat a dělit peníze podle toho, jak kdo pracuje.
Ing. Miloslav Čermák, generální ředitel Sněžka Group, která vytvořila a obsazuje na 1,3 tisíce pracovních míst