Filozofi pak prosili a napomínali všech přicházejících, ty pěkné aby milovali, škaredé v nenávist brali, onyno, jak nejvíc mohli, schvalujíce, tyto, jak nejvíc mohli, hanějíce a hyzdíce. Což mi se dobře líbilo a řekl sem: „Nu, tutoť již aspoň lidi nacházím, kteříž hodnou věc pokolení svého činí.“ Mezitím uhlédám já, že ti milí napominatelé nic více sami k pěkným těm kontrfektům1 než k druhým nelnuli, ani se těchto co víc než oněch ostýchali: nýbrž nejedni velmi chutně okolo nich se omětali2; a jiní to vidouc také se tam obraceli a s těmi potvorami laškování a kratochvíle sobě strojili. I řekl sem s hněvem: „Tutoť já vidím, že lidé (jakž Ezopů vlk3 řekl) jiné mluví a jiné činí: co usty chválí, od toho jim mysl letí, a co sobě jazykem oškliví, k tomu jim srdce lne.“ „A ty tuším anjelů mezi lidmi hledáš?“ řekl ofukna4 se tlumočník.
Jan Amos Komenský, Labyrint světa a ráj srdce L.P. 1624

1 obrazům, podobiznám 2 otáčeli se. lichotili se 3 V Ezopově bajce, ve které bába nejdříve hrozila ubrečenému děcku, že je dá vlkovi, ale večer zase, aby se děcko nebálo, utěšovala je, že vlka zabijí, jestliže přijde. 4 osopiv se

Co usty chválí, od toho jim mysl letí, a co sobě jazykem oškliví, k tomu jim srdce lne

Konflikty cestovnímu ruchu rozhodně nepřidávají. Přesto už po desítky let celosvětově vytváří nejvíc přímých i nepřímých pracovních míst a je největším zaměstnavatelem v Evropské unii. Komu prospívá rozdělování světa na „my“ a „oni“? Proč se v tom současném jakoby střetávají dvě ideologie? Jedna, opírající se o technickou vyspělost a kult spotřeby, a druhá, která se zdá být této opakem? Výkonnost největšího zaměstnavatele světa – průmyslu cestovního ruchu – je však výrazně spjata nejen s bezpečnostní situací, množstvím a atraktivitou turistických cílů, ale i s pohostinností. Kterápak z kultur je víc pohostinná? A pokud je, je to tím, že by v dané zemi žili andělé?

Jaromír Kainc
nakladatel