Cizí jazyky a univerzální dorozumění

Univerzální jazyk?
Jan Amos Komenský viděl ve vytvoření univerzálního dorozumívacího jazyka nástroj světové všenápravy, osvícenství a poklidného soužití národů. Uváděl zajímavé důvody, jejichž předvedení přesahuje rámec tohoto článku, proč univerzálním dorozumívacím prostředkem nemá být žádný z existujících přirozených jazyků, počítaje v to i latinu, jež v jeho době byla jako mezinárodní jazyk (přinejmenším vzdělanců) celkem samozřejmě používána.
Myšlenka jednotného a obecného dorozumívacího prostředku neopouští ani nás, jeho novodobé následovníky, byť její alespoň částečné uskutečnění vidíme ve zvládnutí některého ze světových jazyků spíše než v sestrojení a uplatnění umělého, „dokonalého“ jazyka. Ačkoli mezi důvody, proč se dnes učíme cizí řeči, obvykle neuvádíme touhu po světové harmonii, jsem přesvědčen, že někde v hloubi duše sdílíme Komenského vizi a že naše pragmatické důvody pro zvládnutí cizích jazyků (studium, práce, společenské uplatnění, rozšíření kulturního obzoru nebo prostý zájem) koneckonců vyvěrají z hlubších motivů ne nepodobných těm, které vidíme u Komenského.

Cizí jazyky ve škole: cíl, nástroj, předmět
Mluvíme-li o škole, třeba i vysoké, jak je tomu v našem případě, v souvislosti s cizími jazyky, nabízí se hned jasné spojení: škola učí jazykům. Toto spojení, jakkoli je pravdivé, však souvislost mezi vysokou školou a cizími jazyky zdaleka nevyčerpává. V dřívějších vydáních časopisu Všudybyl jsme prezentovali Univerzitu Jana Amose Komenského Praha coby významného poskytovatele kvalitní jazykové výuky pro potřeby studijní a pracovní a jako exkluzivní místo, kde lze vykonat zkoušky a získat prestižní jazykové certifikáty telc (The European Language Certificates). Tyto certifikáty jsou mezinárodně uznávány jako kvalifikační předpoklad pro výkon činností na školách, ve firmách i ve státní správě a veřejné samosprávě. Život Univerzity Jana Amose Komenského Praha (UJAK) s cizími jazyky je však ještě širší a podstatně komplexnější.
Zatím jsme popsali situaci, kdy škola hraje hlavní roli ve výuce cizích řečí, přičemž tako výuka je prováděna s cílem naučit jazyk. Můžeme hovořit o cizím jazyku jako o cíli studia. Ovšem škola, a především moderní škola vysoká, podporuje cizí jazyky také jako nástroj odborného studia v rozmanitých oblastech vědění a nástroj využívaný ve vědecké práci. Tady můžeme mluvit o cizí řeči jako o prostředku studia. Podpora cizojazyčné výuky v odborném vysokoškolském provozu je v dnešní době obrovsky významná: povyšuje dnes často zmiňovanou a podporovanou „internaciona­lizaci“ celé instituce, rozšiřuje její možnosti v získávání studentů i kvalifikovaných akademických pracovníků ze zahraničí a zvyšuje mezinárodní renomé školy ve výuce i ve vědecké práci. Pouze pro úplnost je třeba zmínit ještě jednu vazbu mezi cizími jazyky a vysokou školou: cizí jazyk jako předmět studia. Tato vazba je patrná ve specializovaném ja­zykovědném studiu cizích jazyků, kdy sám cizí jazyk a příslušná národní literatura jsou předmětem vysokoškolského studia a vědeckého bádání.

Jak podpořit cizojazyčné studium
Formy rozvoje cizojazyčného studia na moderní vysoké škole jsou předmětem mnoha „internaciona­lizačních“ úvah, studií, strategií i sdílených či tajených zkušeností. Na UJAK neznáme žádný zázračný recept, ale zato bezpečně víme, že internacionalizace studia se musí odpracovat a že jde o relativně pomalý proces spojený s překonáváním řady překážek. Škola musí mít cizojazyčné studium zabezpečeno po všech stránkách.
Relativně nejsnadnější je zapojení školy do známého evropského výměnného programu Erasmus+, což předpokládá jistou certifikaci školy ze strany Evropské komise, získání tzv. „Erasmus Charter for Higher Education“. UJAK má tuto certifikaci zajištěnu v plném rozsahu do roku 2020 a akademickou výměnu provozuje s více než čtyřiceti partnerskými vysokými školami v Evropě i mimo ni.
Zajištění cizojazyčné výuky celých studijních oborů je mimořádně náročné. Vysokoškolští pedagogové musejí být kvalifikováni, a navíc schopni učit svou odbornost v cizím jazyce. Studium v cizím jazyce musí být zvlášť akreditováno. Zahraniční studenti musejí mít zajištěno nejen studium, ale i všechny podpůrné a administrativní činnosti. Pracovníci studijního a zahraničního oddělení musejí umět komunikovat nejen v dnes standardní angličtině, ale stále častěji i v ruštině a nejlépe též v mandarínštině. Škola musí umět komunikovat nejen se zahraničními studenty, ale i s jejich rodiči, kteří mají často co mluvit do studia svých zletilých dětí. Musíte umět řešit legislativní, vízové, nostrifikační a další problémy. Od školy se očekává, že má cizojazyčné mutace svých internetových stránek a zahraniční marketing. Samostatnou kapitolou je možnost studia cizinců v češtině, což je pro cizince ekonomicky výhodná forma vzdělávání na veřejných vysokých školách, kde je studium v češtině bezplatné. Soukromé vysoké školy, kde je zpoplatněno i studium v češtině, musejí umět této skupině studentů nabídnout něco navíc, aby se jim studium vyplatilo.
Univerzita Jana Amose Komenského Praha podporuje svou internacionalizaci postupně a s ohledem na všechna výše zmíněná úskalí. Učíme se především z mobilitního programu Erasmus+, z více než osmiletého provozování mezinárodně akreditovaného programu Master of Business Administration (MBA), z intenzivní mezinárodní spolupráce při uskutečňování našich oborů akreditovaných v angličtině i z mezinárodních vědeckých projektů, jichž se účastníme. A z našich materiálů a webu www.ujak.cz o nás pak vědí třeba i v ruskojazyčné oblasti nebo na čínském internetu.
Petr Kolář

• www.ujak.cz