Chytrý stát dělá po krizi vše pro to, aby se nastartovala ekonomika

Jan Wiesner

Minulý měsíc jsme v Praze hostili dvoudenní zasedání Evropské konfederace výrobních družstev, kterého se zúčastnili prezidenti asociací výrobních družstev z celé sedmadvacítky a zástupci z Bruselu. Rokovali jsme o hledání východisek z krize; jak v rámci družstevnictví zlepšit zaměstnanost; jak řešit otázky zakládání sociálních výrobních družstev. Zahajoval jej náš ministr práce a sociálních věcí pan Jaromír Drábek, což na prezidenty zahraničních svazů udělalo velký dojem, takže toto zasedání bylo velice dobrou propagací nejen českého výrobního družstevnictví, ale i České republiky.

S předsedou představenstva Svazu českých a moravských výrobních družstev, Konfederace zaměstnaneckých a podnikatelských svazů ČR, členem výkonného výboru Evropské konfederace výrobních družstev CECOP (The European Confederation of Cooperatives) a viceprezidentem Hospodářské komory České republiky Janem Wiesnerem se potkáváme 22. dubna 2011, padesát let a deset dní po letu prvního člověka do vesmíru a týden před prvním letem Krtečka českého tvůrce pana Zdeňka Müllera (vyjma letu literárního a filmového v epizodě „Krtek a raketa“).
Pane předsedo, plyšového Krtečka pana Müllera vyrobeného výrobním družstvem Moravská ústředna Brno americká NASA vyšle 29. dubna 2011 na palubě raketoplánu Endeavour na zemský orbit, aby tam dělal parťáka kosmonautovi Andrewu Feustelovi.
Je to veliký úspěch, který nejenže dělá čest naší členské firmě – Moravské ústředně Brno a českému výrobnímu družstevnictví, ale celé České republice. Dokládá, že kreativita českých tvůrců a špičkové výrobky českých výrobních družstev (Krteček Zdeňka Müllera musel vyhovět předpisům NASA, takže splňuje nejpřísnější kritéria vesmírných programů) se prosazují po celém světě. Moravská ústředna Brno svou produkci vyváží do devatenácti zemí včetně Japonska. V současné době se chystá expandovat i do Číny. Takovéto události výrazně propagují pověstnou českou tvořivost a řemeslnou zručnost, která (bohužel) vlivem situace v současném českém učňovském školství z Česka postupně vyprchává.

No, vyprchává i snaha českých vlád a zákonodárců vytvářet českým firmám a živnostníkům kvalitní podnikatelské prostředí.
Nechci hodnotit politickou situaci. To, co se děje, opravdu nepřispívá k tomu, aby se česká ekonomika co nejrychleji otřepala z následků krize a podnikání našich firem šlo nahoru. Česká vláda a jí podřízené úřady dělají málo pro to, aby se situace zlepšila. Někdy si říkáme, že kdyby nic nedělala, tak je to dobře, hlavně ať neškodí. Je potřeba zjednodušit daňový systém i legislativu, která je nesmírně komplikovaná a administrativně náročná. S předchozí vládou jsme už byli dohodnuti na určitých bodech, které se měly plnit bez ohledu na to, jaká v Česku vládne vláda, zda pravicová, levicová nebo středová. Zkrátka vytvořit prostředí pro to, aby se české podnikatelské subjekty mohly plně věnovat byznysu, a nezatěžovat je zbytečnostmi jen kvůli tomu, aby bylo komu vytvářet další a další úřednická místa. Nezbytnost reforem je jasná už řadu volebních období. Neberu jenom důchodovou, ale i všechny ostatní. Jak v daňové, tak v sociální oblasti, Zákoník práce atd. Bohužel, situací na české politické scéně se tyto věci oddalují nebo neřeší. Dokladem toho je i včerejší Tripartita, která měla projednávat zhruba čtrnáct bodů. Všechny byly důležité, a mezi nimi i proexportní politiku. Neprojednávalo se však nic. A času ubývá. Současná vláda je už u moci téměř rok. Za chvíli bude druhý, a ke konci volebního období (víme z historie) se už neprosadí nic (kromě tak urgentních kousků, jako např. bylo podepsání kontraktu se zahraničními dodavateli v řádu desítek miliard korun na nákup Pandurů ministrem obrany Karlem Kühnlem v poslední hodiny jeho ministrování), protože se připravují „tanečky“ kolem nových voleb. Je to nedůstojné a stresující, protože honíme odborníky, kteří pro nás připravují podklady, aby nám dávali náměty, co je třeba kde oponovat a zlepšit, a aby byli v kontaktu s úředníky na ministerstvech, kteří danou agendu zpracovávají, a pak to všechno vyjde vniveč.

České hospodářství poškozují i jiné ryze české fenomény, zejména pak rozbujelá úspěšně lobující a prosperující šedá ekonomika.
Jsme proti nic neřešícímu šetření, protože peníze, resp. investice do hospodářského rozvoje, dělají peníze. Škrtat lze do určité míry. Každý chytrý stát, kde lidé přemýšlí, udělá všechno pro to, aby vytvářel podmínky pro hospodářský růst, a zejména pro to, aby se po krizi nastartovala ekonomika. To v Česku není, byť je i u nás třeba dělat prorůstová opatření. Už je to asi třetí vláda, která tzv. „bojuje“ s korupcí a šedou ekonomikou. A poznatky, a to i našich členských výrobních družstev? Situace se nelepší. Ba v některých oblastech se zhoršuje. Ani tato vláda, jejímž hlavním volebním heslem bylo řešení korupce, proti korupci neudělala zatím téměř nic. Pouze vytvořila další úřad, který bude v řádu desítek milionů korun zatěžovat státní rozpočet. Rád bych podotkl, že všichni z Konfederace zaměstnaneckých a podnikatelských svazů ČR jsme byli pro to, aby se zavedly registrační pokladny, poněvadž v zahraničí vidíme, že tam, kde jsou, je těch černot a úniků podstatně méně. Ale byla to lobby především obchodníků, která zařídila, aby připravovaný zákon neplatil. Když si v Itálii koupím zmrzlinu, dostanu k tomu z pokladny účtenku, a je to nicotná věc. Tady, a nejen v tržnicích, se uskutečňují miliardové obchody, z nichž jsou úniky v řádu stamilionů korun. A samozřejmě tam, kde bují šedá ekonomika, potřebuje stát daleko víc peněz vybírat od těch, kteří jsou poctiví, a zvyšuje jim daně. To ale nejde dělat donekonečna. Chceme, aby byly rovné podmínky. A to i co se týče investičních pobídek, u nichž se zahraničním firmám dostává daleko lepších parametrů než českým firmám. To všechno má samozřejmě vliv na hospodářskou situaci a zadlužování České republiky, neboť se českým podnikatelským subjektům, které daněmi subvencují státem zvýhodňovanou konkurenci (díky níž aktiva této země zpravidla odplývají mimo český ekonomický systém), nedostávají peníze na investice do svého rozvoje, a tedy na hospodářský růst, se kterým ve standardních ekonomikách souvisí i zvyšující se objemy státem na daních vybraných peněz.

A jde s tím něco dělat?
Jde, ale musí se to řešit, a nesmí se tolerovat korupce. Hodně jezdím po České republice po výrobních družstvech. V současné době hlavně po regionálních poradách. A to se člověk diví, co je u nás nonstop heren a kasin a herních automatů. Nejenom v Praze, ale všude, včetně malých městeček a vesnic. Kromě toho, že je hazard oproštěn od placení daní a dlouhodobého uchovávání některých účetních dat, např. u vyplácených výher, mají subjekty podnikající v hazardu povinnost uchovávat data pouze osm týdnů. Ta devastace společnosti! Kolika lidem gamblerství zničilo nebo ničí život? Nejen patologickým gamblerům, ale i jejich rodinám a okolí, které terorizují. To není nikde ve světě, a už vůbec ne v západní Evropě, aby jediné město desetimilionového státu mělo víc kasin a heren než celá dvaaosmdesáti­milionová Spolková republika Německo. Stát mladým rodinám, hasičům, policistům aj. kvůli jednotkám miliard korun krátí mzdy a příspěvky, a na druhou stranu skrze legislativní privilegia, jimiž (jakoby na věky věků) obdařil hazardní průmysl, přichází o desítky miliard korun ročně díky nevybíraným daním a další desítky miliard korun musí vrážet do sanace následků gamblerství. Ne vždy totiž platí, že kdo si hraje, nezlobí. Tomu je potřeba udělat přítrž! A Parlament České republiky? Ne že by nic nechtěl řešit. Naopak…! Už to „řeší“ kolikátá vláda…

Hlavní téma tohoto vydání Všudybylu je MICE (meetings, incentives, congresses & exhibitions industry). Český a moravský svaz výrobních družstev pořádá semináře, pomáhá svým členským firmám s proškolováním lidí, s organizováním výstav a propagačních akcí i s účastmi na veletrzích.
Řada družstev se už vlastní pílí vyrovnala s následky krize. Samozřejmě i my na Svazu děláme kroky, abychom při poskytování servisu drželi krok s vývojem a přinášeli našim členům životaschopné náměty. Např., aby se v rámci veletržních účastí víc zajímali o doprovodné programy, zejména o ty věnované odbytu. Vytipováváme jim potenciální obchodní partnery, získáváme informace, jak se ten který výrobní obor bude vyvíjet. Naše členské firmy jsou v převážné míře výrobci spotřebního zboží, a toho je přebytek. Do Česka bude přicházet čím dál víc cizího, už proto, že obchodní řetězce mají zahraniční majitele a téměř každá země napomáhá vývozcům uplatňovat produkci na zahraničních trzích (byť i v rámci jednotného evropského prostoru). České firmy proto musí jít do nových činností včetně služeb. Proto podporujeme rozvoj cestovního ruchu, který výrazně zvyšuje možnosti odbytu. Posláním našeho Svazu je i to, vytvářet tlak na vládu a zákonodárce, aby se zlepšovala celková situace v podnikání. Jednou z oblastí, která nás velmi zajímá a kde Svaz Českých a moravských výrobních družstev vytváří tlak na Ministerstvo průmyslu ČR a na Ministerstvo zahraničních věcí ČR, je sféra exportu. Tam je situace hodně špatná, včetně léta neřešené agendy obchodních radů a diplomacie, která by měla daleko intenzivněji hledat cesty jak prorazit na zahraniční trhy pro české výrobce. Bohužel i zde přes dlouholeté úsilí nedochází k nápravě. Byť je to zejména český byznys (hlavně exportující výrobci), kdo financuje platy diplomatů, ministerských úředníků a chod jejich baráků, není vůle, aby se dohodlo Ministerstvo zahraničních věcí ČR s Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a česká zahraniční obchodní diplomacie přestala být odtržena od českého byznysu. Proto mj. soustřeďujeme skupiny výrobků pro různé druhy spotřebitelů. Nedávno jsme například vytvořili „Katalog pro hotely, restaurace a cestovní ruch“, kde na našich webových stránkách www.scmvd.cz může každý zákazník dostat základní informace, a nyní „Katalog pro stavebnictví“.

• www.scmvd.cz