Eliminovat bezpečnostní rizika na území České republiky
Před hlavní lázeňskou a turistickou sezonou Všudybyl požádal o rozhovor náměstkyni ministryně pro místní rozvoj České republiky pro řízení Sekce regionálního rozvoje Ing. Kláru Dostálovou.
Před hlavní lázeňskou a turistickou sezonou Všudybyl požádal o rozhovor náměstkyni ministryně pro místní rozvoj České republiky pro řízení Sekce regionálního rozvoje Ing. Kláru Dostálovou.
Minulý měsíc jsme v Praze hostili dvoudenní zasedání Evropské konfederace výrobních družstev, kterého se zúčastnili prezidenti asociací výrobních družstev z celé sedmadvacítky a zástupci z Bruselu. Rokovali jsme o hledání východisek z krize; jak v rámci družstevnictví zlepšit zaměstnanost; jak řešit otázky zakládání sociálních výrobních družstev. Zahajoval jej náš ministr práce a sociálních věcí pan Jaromír Drábek, což na prezidenty zahraničních svazů udělalo velký dojem, takže toto zasedání bylo velice dobrou propagací nejen českého výrobního družstevnictví, ale i České republiky.
S předsedou představenstva Svazu českých a moravských
výrobních družstev, Konfederace zaměstnaneckých a podnikatelských svazů
ČR, členem výkonného výboru Evropské konfederace výrobních družstev
CECOP (The European Confederation of Cooperatives) a viceprezidentem
Hospodářské komory České republiky Janem Wiesnerem se potkáváme
22. dubna 2011, padesát let a deset dní po letu prvního člověka do
vesmíru a týden před prvním letem Krtečka českého tvůrce pana Zdeňka
Müllera (vyjma letu literárního a filmového v epizodě „Krtek a
raketa“).
Pane předsedo, plyšového Krtečka pana Müllera vyrobeného
výrobním družstvem Moravská ústředna Brno americká NASA vyšle 29. dubna
2011 na palubě raketoplánu Endeavour na zemský orbit, aby tam dělal
parťáka kosmonautovi Andrewu Feustelovi.
Je to veliký úspěch, který nejenže dělá čest naší členské
firmě – Moravské ústředně Brno a českému výrobnímu družstevnictví,
ale celé České republice. Dokládá, že kreativita českých tvůrců a
špičkové výrobky českých výrobních družstev (Krteček Zdeňka Müllera
musel vyhovět předpisům NASA, takže splňuje nejpřísnější kritéria
vesmírných programů) se prosazují po celém světě. Moravská ústředna
Brno svou produkci vyváží do devatenácti zemí včetně Japonska.
V současné době se chystá expandovat i do Číny. Takovéto události
výrazně propagují pověstnou českou tvořivost a řemeslnou zručnost,
která (bohužel) vlivem situace v současném českém učňovském školství
z Česka postupně vyprchává.
No, vyprchává i snaha českých vlád a zákonodárců
vytvářet českým firmám a živnostníkům kvalitní podnikatelské
prostředí.
Nechci hodnotit politickou situaci. To, co se děje, opravdu nepřispívá
k tomu, aby se česká ekonomika co nejrychleji otřepala z následků krize
a podnikání našich firem šlo nahoru. Česká vláda a jí podřízené
úřady dělají málo pro to, aby se situace zlepšila. Někdy si říkáme,
že kdyby nic nedělala, tak je to dobře, hlavně ať neškodí. Je potřeba
zjednodušit daňový systém i legislativu, která je nesmírně komplikovaná
a administrativně náročná. S předchozí vládou jsme už byli dohodnuti na
určitých bodech, které se měly plnit bez ohledu na to, jaká v Česku
vládne vláda, zda pravicová, levicová nebo středová. Zkrátka vytvořit
prostředí pro to, aby se české podnikatelské subjekty mohly plně věnovat
byznysu, a nezatěžovat je zbytečnostmi jen kvůli tomu, aby bylo komu
vytvářet další a další úřednická místa. Nezbytnost reforem je jasná
už řadu volebních období. Neberu jenom důchodovou, ale i všechny
ostatní. Jak v daňové, tak v sociální oblasti, Zákoník práce atd.
Bohužel, situací na české politické scéně se tyto věci oddalují nebo
neřeší. Dokladem toho je i včerejší Tripartita, která měla projednávat
zhruba čtrnáct bodů. Všechny byly důležité, a mezi nimi i proexportní
politiku. Neprojednávalo se však nic. A času ubývá. Současná vláda je
už u moci téměř rok. Za chvíli bude druhý, a ke konci volebního období
(víme z historie) se už neprosadí nic (kromě tak urgentních kousků, jako
např. bylo podepsání kontraktu se zahraničními dodavateli v řádu
desítek miliard korun na nákup Pandurů ministrem obrany Karlem Kühnlem
v poslední hodiny jeho ministrování), protože se připravují
„tanečky“ kolem nových voleb. Je to nedůstojné a stresující, protože
honíme odborníky, kteří pro nás připravují podklady, aby nám dávali
náměty, co je třeba kde oponovat a zlepšit, a aby byli v kontaktu
s úředníky na ministerstvech, kteří danou agendu zpracovávají, a pak to
všechno vyjde vniveč.
České hospodářství poškozují i jiné ryze české
fenomény, zejména pak rozbujelá úspěšně lobující a prosperující
šedá ekonomika.
Jsme proti nic neřešícímu šetření, protože peníze, resp. investice do
hospodářského rozvoje, dělají peníze. Škrtat lze do určité míry.
Každý chytrý stát, kde lidé přemýšlí, udělá všechno pro to, aby
vytvářel podmínky pro hospodářský růst, a zejména pro to, aby se po
krizi nastartovala ekonomika. To v Česku není, byť je i u nás třeba
dělat prorůstová opatření. Už je to asi třetí vláda, která tzv.
„bojuje“ s korupcí a šedou ekonomikou. A poznatky, a to i našich
členských výrobních družstev? Situace se nelepší. Ba v některých
oblastech se zhoršuje. Ani tato vláda, jejímž hlavním volebním heslem bylo
řešení korupce, proti korupci neudělala zatím téměř nic. Pouze
vytvořila další úřad, který bude v řádu desítek milionů korun
zatěžovat státní rozpočet. Rád bych podotkl, že všichni z Konfederace
zaměstnaneckých a podnikatelských svazů ČR jsme byli pro to, aby se zavedly
registrační pokladny, poněvadž v zahraničí vidíme, že tam, kde jsou, je
těch černot a úniků podstatně méně. Ale byla to lobby především
obchodníků, která zařídila, aby připravovaný zákon neplatil. Když si
v Itálii koupím zmrzlinu, dostanu k tomu z pokladny účtenku, a je to
nicotná věc. Tady, a nejen v tržnicích, se uskutečňují miliardové
obchody, z nichž jsou úniky v řádu stamilionů korun. A samozřejmě tam,
kde bují šedá ekonomika, potřebuje stát daleko víc peněz vybírat od
těch, kteří jsou poctiví, a zvyšuje jim daně. To ale nejde dělat
donekonečna. Chceme, aby byly rovné podmínky. A to i co se týče
investičních pobídek, u nichž se zahraničním firmám dostává daleko
lepších parametrů než českým firmám. To všechno má samozřejmě vliv na
hospodářskou situaci a zadlužování České republiky, neboť se českým
podnikatelským subjektům, které daněmi subvencují státem zvýhodňovanou
konkurenci (díky níž aktiva této země zpravidla odplývají mimo český
ekonomický systém), nedostávají peníze na investice do svého rozvoje, a
tedy na hospodářský růst, se kterým ve standardních ekonomikách souvisí
i zvyšující se objemy státem na daních vybraných peněz.
A jde s tím něco dělat?
Jde, ale musí se to řešit, a nesmí se tolerovat korupce. Hodně jezdím po
České republice po výrobních družstvech. V současné době hlavně po
regionálních poradách. A to se člověk diví, co je u nás nonstop heren a
kasin a herních automatů. Nejenom v Praze, ale všude, včetně malých
městeček a vesnic. Kromě toho, že je hazard oproštěn od placení daní a
dlouhodobého uchovávání některých účetních dat, např. u vyplácených
výher, mají subjekty podnikající v hazardu povinnost uchovávat data pouze
osm týdnů. Ta devastace společnosti! Kolika lidem gamblerství zničilo nebo
ničí život? Nejen patologickým gamblerům, ale i jejich rodinám a okolí,
které terorizují. To není nikde ve světě, a už vůbec ne v západní
Evropě, aby jediné město desetimilionového státu mělo víc kasin a heren
než celá dvaaosmdesátimilionová Spolková republika Německo. Stát
mladým rodinám, hasičům, policistům aj. kvůli jednotkám miliard korun
krátí mzdy a příspěvky, a na druhou stranu skrze legislativní privilegia,
jimiž (jakoby na věky věků) obdařil hazardní průmysl, přichází
o desítky miliard korun ročně díky nevybíraným daním a další desítky
miliard korun musí vrážet do sanace následků gamblerství. Ne vždy totiž
platí, že kdo si hraje, nezlobí. Tomu je potřeba udělat přítrž!
A Parlament České republiky? Ne že by nic nechtěl řešit. Naopak…! Už
to „řeší“ kolikátá vláda…
Hlavní téma tohoto vydání Všudybylu je MICE (meetings,
incentives, congresses & exhibitions industry). Český a moravský svaz
výrobních družstev pořádá semináře, pomáhá svým členským firmám
s proškolováním lidí, s organizováním výstav a propagačních akcí
i s účastmi na veletrzích.
Řada družstev se už vlastní pílí vyrovnala s následky krize.
Samozřejmě i my na Svazu děláme kroky, abychom při poskytování servisu
drželi krok s vývojem a přinášeli našim členům životaschopné
náměty. Např., aby se v rámci veletržních účastí víc zajímali
o doprovodné programy, zejména o ty věnované odbytu. Vytipováváme jim
potenciální obchodní partnery, získáváme informace, jak se ten který
výrobní obor bude vyvíjet. Naše členské firmy jsou v převážné míře
výrobci spotřebního zboží, a toho je přebytek. Do Česka bude přicházet
čím dál víc cizího, už proto, že obchodní řetězce mají zahraniční
majitele a téměř každá země napomáhá vývozcům uplatňovat produkci na
zahraničních trzích (byť i v rámci jednotného evropského prostoru).
České firmy proto musí jít do nových činností včetně služeb. Proto
podporujeme rozvoj cestovního ruchu, který výrazně zvyšuje možnosti
odbytu. Posláním našeho Svazu je i to, vytvářet tlak na vládu a
zákonodárce, aby se zlepšovala celková situace v podnikání. Jednou
z oblastí, která nás velmi zajímá a kde Svaz Českých a moravských
výrobních družstev vytváří tlak na Ministerstvo průmyslu ČR a
na Ministerstvo zahraničních věcí ČR, je sféra exportu. Tam je situace
hodně špatná, včetně léta neřešené agendy obchodních radů a
diplomacie, která by měla daleko intenzivněji hledat cesty jak prorazit na
zahraniční trhy pro české výrobce. Bohužel i zde přes dlouholeté
úsilí nedochází k nápravě. Byť je to zejména český byznys (hlavně
exportující výrobci), kdo financuje platy diplomatů, ministerských
úředníků a chod jejich baráků, není vůle, aby se dohodlo Ministerstvo
zahraničních věcí ČR s Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a česká
zahraniční obchodní diplomacie přestala být odtržena od českého byznysu.
Proto mj. soustřeďujeme skupiny výrobků pro různé druhy spotřebitelů.
Nedávno jsme například vytvořili „Katalog pro hotely, restaurace a
cestovní ruch“, kde na našich webových stránkách www.scmvd.cz může každý zákazník dostat
základní informace, a nyní „Katalog pro stavebnictví“.