Cestovní agentura a cestovní kancelář

Cestovní kanceláře a cestovní agentury jsou jedněmi z nejdůležitějších subjektů působících v oblasti cestovního ruchu, jejichž právní regulace je obsažena především v zákoně o cestovním ruchu a rovněž v zákoně živnostenském. Nejpodstatnější rozdíly mezi uvedenými subjekty spočívají především v tom, na základě jakého oprávnění tyto subjekty vykonávají svoji činnost a co vše do jejich působnosti spadá.
Cestovní kancelář je podnikatel, který je na základě státního povolení k provozování živnosti (koncese) oprávněn organizovat, nabízet a prodávat zájezdy. V rámci své činnosti pak může poskytovat i služby další, k nimž má oprávnění cestovní agentura. Cestovní kancelář je povinně ze zákona pojištěna proti úpadku.
Naproti tomu cestovní agentura podniká na základě ohlášení volné živnosti a je oprávněna nabízet, prodávat a zprostředkovávat prodej jednotlivých služeb cestovního ruchu a organizovat, nabízet a zprostředkovávat prodej kombinací jednotlivých služeb cestovního ruchu, vyjma prodeje zájezdů coby zákonem definovaných kombinací jednotlivých služeb cestovního ruchu. Z toho plyne, že cestovní agentury nesmějí prodávat zájezdy pod svým jménem a cestovní smlouva musí být vždy uzavřena mezi cestovní kanceláří a zájemcem o zájezd. Nutno dodat, že cestovní agentura není ze zákona pojištěna proti úpadku.
Zákon výslovně zakazuje cestovní agentuře zprostředkovat prodej zájezdu pro subjekt, který není cestovní kanceláří. V případě, že by cestovní agentura tento zákaz porušila a došlo by k úpadku takového subjektu a tento by nebyl pojištěn, nesla by cestovní agentura odpovědnost za veškerou náhradu škody, která by byla takto spotřebiteli způsobena.
Cestovní agentura má povinnost informovat spotřebitele, pro kterou cestovní kancelář je prodej zájezdu zprostředkováván. V případě nabízení zájezdu prostřednictvím internetových stránek musí být tato informace uvedena zřetelně na stejné úrovni internetové stránky jako podstatné informace o zájezdu. Stejně tak má cestovní agentura povinnost označit svoji provozovnu, propagační a jiné materiály určené spotřebiteli slovy „cestovní agentura“, pokud toto označení neobsahuje již její obchodní firma. To vše z důvodu ochrany spotřebitele, aby ten si mohl ověřit, že konkrétní cestovní kancelář, s níž bude mít uzavřenu smlouvu o zájezdu, je skutečně pojištěna proti úpadku a kdo bude odpovědným subjektem v případě vzniku vad zájezdu či škody spotřebiteli.
Spotřebitel má právo v případě vady zájezdu na přiměřenou slevu z ceny zájezdu, což s sebou nese povinnost vytknutí vady pořadateli zájezdu bez zbytečného odkladu. V tomto případě je nerozhodné, zda tak spotřebitel učiní u cestovní kanceláře přímo, nebo u cestovní agentury, která zájezd cestovní kanceláře zprostředkovala – odpovědným subjektem je vždy cestovní kancelář, a to i v případě, že neposkytuje některé dílčí služby (například dopravu). Fakt, že si cestovní kancelář neupraví [Pavlina Z1]odpovědností vztahy s poskytovateli dílčích služeb, nemá žádný vliv na její odpovědnost vůči spotřebiteli.
Dozor nad činností cestovních agentur a cestovních kanceláří vykonávají živnostenské úřady a Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. V případě porušení předpisů je možné uložit pokutu ve správním trestání, případně zrušit živnostenské oprávnění takového subjektu.
JUDr. Lucie Kolářová, Advokátní kancelář Vácha & Kolář

• www.vacha-kolar.cz

[Pavlina Z1]Nemá tu být odpovědnostní?