Eliminovat bezpečnostní rizika na území České republiky

Před hlavní lázeňskou a turistickou sezonou Všudybyl požádal o rozhovor náměstkyni ministryně pro místní rozvoj České republiky pro řízení Sekce regionálního rozvoje Ing. Kláru Dostálovou.


Archiv vydání

2024 | 2023 | 2022 | 2021 | 2020 | 2019 | 2018 | 2017 | 2016 | 2015 | 2014 | 2013 | 2012 | 2011 | 2010 | 2009 | 2008 | 2007 | 2006 | 2005 | 2004 | 2003 | 2002 | 2001










































Český prezident v Lázních Hodonín

7. června 2009 hejtman Jihomoravského kraje a předseda Asociace krajů ČR a předseda Regionální rady regionu soudružnosti Jihovýchod Mgr. Milan Hašek s manželkou provázeli prezidenta České republiky prof. Václava Klause s chotí Jihomoravským krajem. Jejich dopoledním cílem tohoto dne bylo lázeňské město Hodonín. V Lázních Hodonín hejtman i český prezident, který se mj. zašel podívat na lípu, kterou zde v jejich areálu v roce 2003 zasadil, shodně podotkli, že hodonínské léčebné lázně udělaly obrovský pokrok v modernizaci a že zkrásněly.
Tímto konstatováním jsem zahájil rozhovor se starostou města Hodonína MUDr. Luborem Šimečkem.
Konstatování pana prezidenta i pana hejtmana vnímáme jako poctu, které se našim lázním dostalo. Zároveň pak jako dobrou referenci, aby, až budou mít cestu naším směrem, se měli důvod v Hodoníně zastavit. Jsem toho názoru, že Hodonínsko si vede dobře i v současné světové hospodářské situaci. To dokazuje, že není všechno o penězích, ale hlavně o lidech. Pan prezident i náš hejtman se potkali se zastupiteli města. Přesto, že někteří z nich jsou členy opozice, a vůči mě a koalici, kterou reprezentuji, jsou často velmi kritičtí, většina našich společných výstupů je v zájmu občanů Hodonína. V obdobném duchu se uskutečnilo i setkání hejtmana a prezidenta se starosty spádových obcí. Je pravdou, od té doby, co Evropská unie začala nabízet různé dotace, začaly v naší republice vznikat různé účelové svazky obcí. S potěšením konstatuji, že na Hodonínsku nejsou založeny jednoúčelově a že starostové obcí i obce vzájemně spolupracují, aniž by upřednostňovali svou stranickou příslušnost, což v komunální politice lze, a dokonce bych řekl, že je nezbytné.

Jedním z cílů Jihomoravského kraje je podpora rozvoje lázeňství.
Je mi jasné, že prostředky, které lze využít na podporu léčebného lázeňství, mají limity. Avšak musím trvat na tom, že Jihomoravský kraj má pouze dvoje fungující lázně, které disponují prověřeným a účinným léčebným přírodním zdrojem. A těmi jsou Lázně Hodonín a Lázně Lednice, které tvoří jeden celek zastřešený dobrovolným svazkem obcí Jihomoravské lázně. Nemá-li náš kraj plýtvat finančními prostředky, měl by se soustředit na to, co funguje, a ne nám budovat konkurenci. Situace v českém léčebném lázeňství není jednoduchá, a to nejen kvůli celosvětové hospodářské situaci, ale i proto, že mu ostře konkurují ostatní oblasti české medicíny. Lázně Hodonín a Lázně Lednice jsou díky své vysoké léčebné účinnosti, kvalitnímu know-how a personálnímu obsazení v České republice tak trochu výjimkou. Dokázaly si získat a udržet přízeň pacientů a jejich ošetřujících lékařů a obdobně se jim začíná dařit i u ostatních hostů včetně účastníků krátkodobých rekondičních a regeneračních pobytů. Rozhodování o tom, kam budou směřovat krajské finanční prostředky na podporu jihomoravského lázeňství je samozřejmě věcí krajských zastupitelů. Rozumím tomu, že jižní Morava má spoustu krásných míst, kde by vytvoření wellness center mohlo výrazně podpořit cestovní ruch. Ale ta rozhodně nejsou součástí systému veřejně dostupné zdravotní péče, ale prostorem pro soukromé investory. Musím proto opakovat, že co se týče podpory léčebného lázeňství a dosažitelnosti této oblasti zdravotní péče, jsou na území Jihomoravského kraje jediné léčebné lázně a podpora kraje by měla do nich jít tak, aby ji mohly poskytovat co nejširším sociálním vrstvám potřebných.

Odtud z lázní se prezident Klaus doprovázen hejtmanem Haškem vydal do Moravských naftových dolů.
Moravské naftové doly, a.s. jsou fenoménem České republiky a mne naplňuje hrdostí, že se tato firma, nejen svým sídlem, stále hlásí k Hodonínu. Každý region je tak silný, jak schopné má lidi a jak toho, co tito lidé dokáží, využije pro rozvoj. S Moravskými naftovými doly město Hodonín dlouhodobě dobře spolupracuje. Kromě nich se ale v našem regionu příliš velkých firem neudrželo.Vznikla tu spousta menších, což se ukázalo jako krok správným směrem. To je evidentní obzvláště v současné době, kdy díky tomu Hodonínsko nemá takový problém jako regiony, kterým dominovalo několik velkých fabrik. Takže se nám v krizi paradoxně snížila nezaměstnanost. Hodonínská radnice se snaží spolupracovat se všemi podnikatelskými subjekty. Loni, přestože samo město Hodonín nemá vinice, jsme zorganizovali „Královský košt vína“, navazující na historickou událost z roku 1555, kdy Pertold z Lipé Hodonínu na jeho území potvrdil svobodný nálev vína od sv. Václava do sv. Valentina. Tuto tradici chceme do Hodonína vrátit. Chceme, aby i naše město těžilo ze své polohy a bylo centrem vinařského kraje, v němž se rozkládá. Součástí příštího „Královského koštu vína“ bude i neformální setkání vedení města s podnikateli z Hodonína a nejbližšího okolí. Jsem rád, že se spolupráce města Hodonína s podnikateli výrazně upevňuje. Bez součinnosti s podnikatelskou sférou by totiž Hodonín stagnoval a nemohla by se konat ani řada společenských událostí, jako např. srpnové „Svatovavřinecké slavnosti“ nebo „Vodní království“, hojně navštěvovaných občany Hodonína a návštěvníky města.