Eliminovat bezpečnostní rizika na území České republiky
Před hlavní lázeňskou a turistickou sezonou Všudybyl požádal o rozhovor náměstkyni ministryně pro místní rozvoj České republiky pro řízení Sekce regionálního rozvoje Ing. Kláru Dostálovou.
Před hlavní lázeňskou a turistickou sezonou Všudybyl požádal o rozhovor náměstkyni ministryně pro místní rozvoj České republiky pro řízení Sekce regionálního rozvoje Ing. Kláru Dostálovou.
• Nejdůležitější výsledky Martina Doktora: 2 x olympijský
vítěz 1996 – Atlanta • 45 x mistr ČR 1984 – 2000
(v několika disciplínách) • 1 x juniorský mistr světa 1992
• 2 x mistr Evropy 1997, 2000 • 4 x stříbro na
mistrovství Evropy 1997 – 1999 • 1 x bronz na mistrovství Evropy
• 2 x mistr světa 1997 – 1998 • 7 x stříbro na
mistrovství světa 1995 – 1999 • 2 x bronz na mistrovství světa
1998 – 1999 • 5 x vítěz Světového poháru 1997 – 2001
• 1 x stříbro ve Světovém poháru 1995 • 2 x mistr
Německa • 6 x mistr Jižní Ameriky a mnoho dalších umístění na
domácích i zahraničních regatách v letech 1984 – 2000
•
Kanoistika byla v českých zemích vždy velmi populární a masovou
záležitostí. Kromě příznivých přírodních dispozic za to mohou velké
vzory – čeští sportovci – olympijští vítězové, mistři světa a
Evropy. Řada firem podnikajících v oblasti cestovního ruchu postavila svůj
byznys na tom, že rekreační vodáctví už od dob první republiky
neodmyslitelně patří k létu. Stačí připomenout incentivní (motivační)
vodácké programy půjčovny lodí Tomáše Kaly ve Zlaté Koruně, o nichž
jsem se zmiňoval ve Všudybylu. Letošní léto bylo občasným vodákům
přejícné. I já jsem se svým tátou a syny máchal pádla na Lužnici,
Otavě a pak ještě s manželkou na Vltavě (to aby se mi nerozeschla).
A koho jsem tam nepotkal? No, nepotkal jsem tam kanoistu Martina Doktora.
Přesto jsem měl právě toto léto štěstí, že jsem jej mohl požádat
o interview pro zářijové vydání Všudybylu. Pane Doktore, jak vnímáte
cestovní ruch?
Většinou z pozice své „práce“. Jako sportovec, díky závodům,
soustředěním, tréninkovým kempům a různým dalším akcím, hodně
cestuji. Cestováním ale spíše trpím. Když mám po sezóně, snažím se
zůstávat doma. I když… teď jsem dva roky po sobě cestoval na dovolenou a
mohu říci, že to je daleko příjemnější cestování.
Cestování s sebou přináší jistá rizika.
Po téhle stránce jsem naprosto v klidu. Mám celoroční cestovní
pojištění České podnikatelské pojišťovny. A je pravda, že už jsem jej
musel využít. Na vlastní kůži jsem se tak přesvědčil, jak je
v zahraničí dobré mít kvalitní asistenci – být dobře pojištěn.
Takže, jistá část odlesku Vašich medalií patří i České
podnikatelské pojišťovně?
Bezesporu. Kanoistika je velice nákladný sport. Všechno stojí hrozně moc
peněz. Ať už jde o lodě, pádla, cestování, dopravu materiálu atd.
Takže, a to bez nadsázky, je možné konstatovat, že jistý podíl na
úspěších české kanoistiky patří i České podnikatelské pojišťovně
a samozřejmě i dalším sponzorům – společnosti Léčiva, jejíž
vitamíny Calibrum propaguji, firmě Reebok (sportovní oblečení),
společnosti IPS – SKANSKA, firmě CopyLine, která má generální
zastoupení pro kopírovací stroje LANIER v České republice, a dalším.
Vrcholový sport se dnes bez sponzoringu a reklamy dělat nedá.
Mám pokoru před osudem. To, že se Všudybylu daří, nepovažuji za
samozřejmost, přesto, že jeho konkurence není žádá elita. To se
o vašich úspěších v rychlostní kanoistice říci nedá. Předjet Martina
Doktora, o to se už celé roky snaží plejáda špičkově trénovaných a
svými zeměmi podporovaných vynikajících sportovců (jde přece také
o prestiž a reprezentaci daných států). Předjet dvojnásobného
olympijského vítěze, dvojnásobného mistra světa, dvojnásobného mistra
Evropy a pětinásobného vítěze Světového poháru, to je obrovskou
motivací snad pro každého. Být na závodech rychlejší než vy, to se ale
podařilo jen málokomu a málokdy. Právě díky lidem jako vy jsem hrdý na
to, že jsem Čech. Stále mne totiž dojímá, slyším-li hrát českou
hymnu.
Kanoistika je sportem, v kterém nebývá pravidlem, že kdo jednou vyhraje,
vyhrává pořád. Naopak poslední dobou je to těžší a těžší.
Konkurence je čím dál početnější a rychlejší. Byl bych proto rád,
kdyby se mi i nadále vedlo. Je to nádherný pocit vidět českou vlajku
stoupat na stožár. Nutit svými výkony pořadatele závodů co nejčastěji
hrát českou hymnu, kterou vnímám jako nejhezčí píseň na světě.