Česko má topologii, která nahrává objíždění zpoplatněných úseků

Společnost IBM je největším výrobcem produktů a poskytovatelem služeb informačních technologií na světě s více než osmdesátiletou tradicí v inovacích. Převažující činností IBM Česká republika je prodej širokého spektra informačních technologií – všech typů počítačů, zálohovacích a komunikačních systémů včetně programového vybavení a služeb. K hlavním cílům IBM celosvětově patří poskytování komplexních služeb systémového integrátora a prosazování výhod elektronického obchodování do každodenního života. V Česku IBM navazuje na dlouhou tradici. Její pražská pobočka byla ustavena jako šestá v Evropě již v roce 1932.

IBM poskytuje zákazníkům v České republice široké portfolio produktů a služeb. Zahrnuje více než čtyřicet tisíc položek počínaje výkonnými mainframy pro e-business přes midrange eServery a intelovské servery, pracovní stanice IBM NetVista, notebooky řady ThinkPad až k serverovým platformám a inovativním službám. Generálního ředitele IBM Česká republika pana Aleše Bartůňka jsem sice oslovil v souvislosti s tématikou elektronického mýtného, avšak má první otázka byla, jaká je podnikatelská filozofie IBM.
IBM je firmou podnikající v oblasti informačních technologií, služeb, konzultací, outsourcingu. Oproti konkurentům se pyšní i dlouhou historií. Vznikla ve Spojených státech amerických na přelomu předminulého a minulého století. Začínala jako firma vyrábějící průmyslové váhy a vámi zmiňované hodiny. Postupně se dostávala ke strojům a přístrojům na hromadné zpracování dat. IBM stála u několika inovací, které radikálně změnily trh informačních technologií i pohled na něj. V roce 1964 uvedla na trh první systém IBM 360, což byl první mainframe. Byl to tehdy nejdražší privátně financovaný projekt v historii. IBM vsadila celou svou existenci na to, že projekt bude komerčně úspěšný. A byl! Byl to zárodek dnešních velkých počítačů. IBM byla i u zrodu osobních počítačů, tzv. „PC“. Mnozí si pamatují dobu, kdy bylo standardem „PC IBM Compatible“. IBM byla vždy leaderem na trhu informačních technologií a v současné době zaznamenává výrazný posun ve směru vysoké přidané hodnoty ve prospěch zákazníka. Jedná se především o oblasti komplexních projektů a služeb, obchodních konzultací a strategického outsourcingu. Tento krok byl navíc před několika lety podpořen akvizicí konzultační divize Pricewaterhou­seCoopers. Čím dál více směřujeme od dodávek produktů a služeb ke strategickým partnerstvím. To ale neznamená, že bychom opouštěli technologie. IMB investuje velké objemy prostředků do vývoje. V porovnání s konkurencí je IBM firmou s absolutně nejvyšším počtem patentů přijatých během jednoho roku. Těžiště inovací IBM je v současné době v oblasti IT infrastruktury, konkrétně serverů. Naše serverové řady jsou známy vysokou výkonností, spolehlivostí, odolností proti chybám a jsou v podstatě zárukou téměř nepřerušovaného chodu a příznivého poměru nákladů na vlastnictví takovéto infrastruktury. Další směr je IBM software, který považujeme za klíčovou součást IT infrastruktury a do jehož vývoje se neustále investuje.

Jak se u IBM uplatňují Češi?
IBM má v Česku část svých vývojových laboratoří, které se nazývají Watson Laboratories. Pražská skupina vedená Ing. Janem Šedivým se zabývá vývojem softwaru na rozpoznávání lidského hlasu a následných aplikací. Její členové jsou nositeli řady patentů uznaných Americkým patentovým úřadem. Je to špičková laboratoř a výsledky její práce IBM používá po celém světě včetně vesmírných programů.

Hlavní téma tohoto Všudybylu je doprava a jedním z jejích velkých českých témat je elektronické mýtné.
Elektronické mýtné je projekt, o který má IBM velký zájem. Bude-li v Česku vypsáno na mýto výběrové řízení, IBM se jej hodlá zúčastnit. Na problematiku elektronického mýta se cítíme být dostatečně kompetentní, abychom ve spolupráci se svým partnerem, konsorciem švýcarských firem Ascom – Fela, připravili velice dobrou nabídku vhodnou pro potřeby českého trhu.

V loňském „dopravním“ Všudybylu jsem prezentoval úspěšnou realizaci elektronického mýtného ve Švýcarsku (viz www.e-vsudybyl.cz, heslo pro full textový vyhledávač: „fela“). To, co mne na něm fascinovalo, byla úžasná návratnost umožňující financovat ekologicky šetrné způsoby dopravy.
To na něm IBM fascinuje také. Švýcarský projekt má z fungujících výběrů elektronického mýta nejnižší provozní náklady a nejlepší návratnost investic. U některých projektů je příliš brzy na to, aby se posuzovaly. My jsme ale přesvědčeni, že model švýcarského mýta, který je založen na celoplošném výběru a zpoplatnění silnic, je systém pro Česko nejvhodnější.

Na jakém principu funguje?
Každý kamion může být vybaven tzv. OBU – „on board unit“, která sbírá příslušné údaje. Systém švýcarského celoplošného mýta je založen na kombinaci tachografu a satelitního systému GPS. Je několik variant zpoplatnění kamionů. Není zde povinnost mít všechny soupravy vybavené OBU. Platit se dá u různých terminálů, kiosků, které jsou ve Švýcarsku na hranicích. Systém je velice propracovaný, efektivní a funkční.

Proč tedy Rakousko použilo systém zpoplatnění pouze dálnic, a vy u Česka zastáváte celoplošné mýto švýcarského typu?
Jeden z důvodů je, že Česko má topologii, která přímo nahrává objíždění zpoplatněných úseků. V případě, že bude zpoplatněna pouze část pozemních komunikací, resp. jenom dálnice, nastane problém. Dojde k neúměrnému zatížení nejen silnic první třídy, ale i dalších paralelních komunikací, které umožní převoz nákladů z bodu A do bodu B. Že se tak stane, je možné doložit situací v Německu. V určitých regionech zde dochází k objíždění zpoplatněných úseků právě proto, že se Německo rozhodlo použít systém neceloplošného mýta pouze na dálnice a některé silnice první třídy. V Rakousku je situace trochu jiná, protože topologie silniční sítě tolik nenahrává objíždění. Dvě třetiny jeho plochy pokrývají Alpy. Rakousko se ale dá objet přes Česko, a to se také děje, protože speditérské firmy z velké většiny preferují náklady na dopravu před rychlostí. Další věc je, že neceloplošné mýto znamená podstatně nižší výběr peněz. U celoplošného mýtného se vybere o 80 % více než u neceloplošného. Zároveň i výstavba celoplošného mýta je z hlediska projektu a technologie jednodušší, protože systém nemusí rozlišovat, které silnice jsou zpoplatněné a které ne. V případě neceloplošného mýta se budou muset díky systému a technologiím stavět na všech výjezdech ze zpoplatněných komunikací různé konstrukce, ať už rámy nebo stožáry apod.

To ale je pro řadu firem dobrý byznys…
To asi ano, ale znamená to častokrát i velice zdlouhavá stavební řízení. Jsme přesvědčeni, že systém celoplošného mýta je realizovatelný podstatně dříve. A i kdyby se Česká republika teď rozhodla pro neceloplošný výběr mýta, stejně se v budoucnu dopracuje k celoplošnému.

www.ibm.com/cz