Eliminovat bezpečnostní rizika na území České republiky

Před hlavní lázeňskou a turistickou sezonou Všudybyl požádal o rozhovor náměstkyni ministryně pro místní rozvoj České republiky pro řízení Sekce regionálního rozvoje Ing. Kláru Dostálovou.


Archiv vydání

2024 | 2023 | 2022 | 2021 | 2020 | 2019 | 2018 | 2017 | 2016 | 2015 | 2014 | 2013 | 2012 | 2011 | 2010 | 2009 | 2008 | 2007 | 2006 | 2005 | 2004 | 2003 | 2002 | 2001










































Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s. vznikla v červnu 1992 jako státní úvěrová pojišťovna se zaměřením na pojišťování vývozních úvěrů proti teritoriálním a tržně nepojistitelným komerčním rizikům spojeným s vývozem zboží a služeb z České republiky. Je součástí systému státní podpory exportu. Poskytuje pojišťovací služby vývozcům českého zboží, služeb a investic bez rozdílu jejich velikosti, právní formy a objemu pojištěného vývozu. V souladu se zákonem č. 58/1995 Sb. o pojišťování a financování vývozu se státní podporou ve znění pozdějších předpisů, je EGAP akciovou společností plně vlastněnou státem. Česká republika svá akcionářská práva vykonává prostřednictvím ústředních orgánů státní správy (Ministerstvo financí ČR, Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, Ministerstvo zemědělství ČR a Ministerstvo zahraničních věcí ČR). Rozhodující činností společnosti je pojišťování vývozních úvěrů proti vývozním úvěrovým rizikům, tj. teritoriálním rizikům a kombinaci teritoriálních a tržně nezajistitelných komerčních rizik.

Česká republika je otevřená ekonomika, založená na exportu

Ing. Milan Šimáček
Podpora exportu je součástí celkové hospodářské politiky našeho státu, jenž prostřednictvím systému proexportní politiky napomáhá akcelerovat a multiplikovat pozitivní efekty, které dosahují české firmy na zahraničních trzích. Státní podpora vývozu formou pojištění vývozních úvěrových rizik spočívá v záruce státu za závazky EGAPu z pojištění, která je definovaná v § 8 zákona č. 58/1995 Sb. o pojišťování a financování vývozu se státní podporou. V praxi státní podpora znamená, že EGAP svým pojištěním vykrývá mezeru na trhu, na kterou nemají soukromé úvěrové pojišťovny dostatečnou kapacitu.

Se členem představenstva a náměstkem generálního ředitele akciové společnosti Exportní garanční a pojišťovací společnosti, a.s. Ing. Milanem Šimáčkem se potkáváme 7. ledna 2011.
Pane náměstku, zahraniční inkaso, resp. prodej zboží zahraničním plátcům, je dominujícím prvkem české ekonomiky.
Česká republika je velmi malá otevřená ekonomika, která je založena na exportu. Růst našeho HDP opravdu z většiny tvoří tržby za vyvážené zboží. Exportní garanční a pojišťovací společnost je státní pojišťovnou na podporu exportu. Zjednodušeně řešeno, především se staráme o to, aby vývozci dostali vždy za své zboží zaplaceno.

V tomto, hlavně co se týče státních záruk, máte výsadní postavení.
EGAP na sebe bere ta největší rizika. Mnohdy se nejedná jen o komerční rizika, ale i o politická. Bez EGAPu by se proto řada vývozů vůbec nemohla uskutečnit, ale protože stát garantuje, že zboží bude vyvezeno (tím zbožím mohou být např. i investiční celky, jako třeba elektrárny, cementárny, sklárny aj.), že bude zafinancováno a že následně po několik let bude poskytnutý úvěr splácen. Riziková teritoria jsou nejrůznějšího typu. V minulém období se největší objem vývozu s naší asistencí uskutečnil do Ruské federace. Objem českých vývozů pojištěných EGAPem do zemí SNS činil cca 50 % námi celkově pojištěných vývozů. Samozřejmě tedy, že pojišťujeme vývozy i do dalších zemí. V roce 2010 to byl např. kontrakt na Slovensku – dostavba třetího a čtvrtého bloku Jaderné elektrárny Mochovce. Ale jsou i teritoria s nejvyšší mírou rizik. Tato rizika je třeba měřit, ocenit, pravidelně monitorovat a také se snažit je řídit.

4. března 2010 v interview pro Všudybyl Jeho Excelence velvyslanec Ázerbájdžánské republiky pan Tahir T. Tagizade řekl: „V těchto dnech mezi Ministerstvem financí Ázerbajdžánu a českými institucemi, jako je EGAP a Komerční banka, probíhá dojednávání dvou velkých projektů – obnovy ázerbajdžánských železnic a výstavby dálnice. Obé má být financováno českou stranou na základě státních garancí a ázerbajdžánských státních záruk.“ (Viz www.e-vsudybyl.cz článek: „Ázerbajdžánci věří ve vlastní ekonomiku“.)  Jak se tyto projekty vyvíjejí?
S Ázerbajdžánem bylo v minulém roce uzavřeno několik kontraktů. Byly natolik významné, že se Ázerbajdžán zařadil na jedno z předních míst v našem vývozu; celkově bylo vyvezeno v loňském roce do Ázerbájdžánu za více než 10 mld. Kč. Jednalo se například o rekonstrukci železniční trati do Baku nebo o dodávky zařízení na výstavbu silnice na tamní mezinárodní letiště. I vzhledem ke svému nerostnému bohatství je pro Českou republiku velice dobrým partnerem.

Cestovní ruch v sobě zahrnuje přednosti domácího obchodu a exportu. Zahraniční inkaso vytváří tím, že zahraniční kupující jezdí zboží (a nejen služby) nakupovat do navštěvovaných zemí a kromě zážitků si z nich odvážejí i výrobky, popř. v nich investují. Ne náhodou je proto cestovní ruch, díky této schopnosti realizovat (téměř jakékoliv) zboží, největším zaměstnavatelem v rámci Evropské unie, a v Česku navíc přispěvatelem s největší mírou odvodů do veřejných rozpočtů. Z každé stokoruny, utracené v cestovním ruchu, je podle studie KPMG totiž téměř 41 Kč odvedeno na daních a poplatcích. Jak vy, pane náměstku, vnímáte cestovní ruch?
V řadě ekonomik, jako např. u našich rakouských sousedů, je cestovní ruch rozhodujícím tahounem národního hospodářství. U nás, ač k tomu nemáme méně předpokladů než Rakousko, tomu tak není. Jsem přesvědčen, že by cestovní ruch jako sféra obchodních zájmů našeho státu měl hrát daleko významnější roli, než hraje dnes. K tomu, aby v České republice chtělo daleko víc lidí (nejen cizinců) utrácet víc peněz, máme značné rezervy nejen v úrovni některých služeb, ale i ve sféře prosazování se vůči konkurenčním destinacím.