Eliminovat bezpečnostní rizika na území České republiky
Před hlavní lázeňskou a turistickou sezonou Všudybyl požádal o rozhovor náměstkyni ministryně pro místní rozvoj České republiky pro řízení Sekce regionálního rozvoje Ing. Kláru Dostálovou.
Před hlavní lázeňskou a turistickou sezonou Všudybyl požádal o rozhovor náměstkyni ministryně pro místní rozvoj České republiky pro řízení Sekce regionálního rozvoje Ing. Kláru Dostálovou.
Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s. vznikla v červnu 1992 jako státní úvěrová pojišťovna se zaměřením na pojišťování vývozních úvěrů proti teritoriálním a tržně nepojistitelným komerčním rizikům spojeným s vývozem zboží a služeb z České republiky. Je součástí systému státní podpory exportu. Poskytuje pojišťovací služby vývozcům českého zboží, služeb a investic bez rozdílu jejich velikosti, právní formy a objemu pojištěného vývozu. V souladu se zákonem č. 58/1995 Sb. o pojišťování a financování vývozu se státní podporou ve znění pozdějších předpisů, je EGAP akciovou společností plně vlastněnou státem. Česká republika svá akcionářská práva vykonává prostřednictvím ústředních orgánů státní správy (Ministerstvo financí ČR, Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, Ministerstvo zemědělství ČR a Ministerstvo zahraničních věcí ČR). Rozhodující činností společnosti je pojišťování vývozních úvěrů proti vývozním úvěrovým rizikům, tj. teritoriálním rizikům a kombinaci teritoriálních a tržně nezajistitelných komerčních rizik.
Ing.
Milan Šimáček
Podpora exportu je součástí celkové hospodářské politiky našeho
státu, jenž prostřednictvím systému proexportní politiky napomáhá
akcelerovat a multiplikovat pozitivní efekty, které dosahují české firmy na
zahraničních trzích. Státní podpora vývozu formou pojištění vývozních
úvěrových rizik spočívá v záruce státu za závazky EGAPu
z pojištění, která je definovaná v § 8 zákona č. 58/1995 Sb.
o pojišťování a financování vývozu se státní podporou. V praxi
státní podpora znamená, že EGAP svým pojištěním vykrývá mezeru na
trhu, na kterou nemají soukromé úvěrové pojišťovny dostatečnou
kapacitu.
Se členem představenstva a náměstkem generálního ředitele
akciové společnosti Exportní garanční a pojišťovací společnosti, a.s.
Ing. Milanem Šimáčkem se potkáváme 7. ledna 2011.
Pane náměstku, zahraniční inkaso, resp. prodej zboží zahraničním
plátcům, je dominujícím prvkem české ekonomiky.
Česká republika je velmi malá otevřená ekonomika, která je založena na
exportu. Růst našeho HDP opravdu z většiny tvoří tržby za vyvážené
zboží. Exportní garanční a pojišťovací společnost je státní
pojišťovnou na podporu exportu. Zjednodušeně řešeno, především se
staráme o to, aby vývozci dostali vždy za své zboží zaplaceno.
V tomto, hlavně co se týče státních záruk, máte výsadní
postavení.
EGAP na sebe bere ta největší rizika. Mnohdy se nejedná jen o komerční
rizika, ale i o politická. Bez EGAPu by se proto řada vývozů vůbec
nemohla uskutečnit, ale protože stát garantuje, že zboží bude vyvezeno
(tím zbožím mohou být např. i investiční celky, jako třeba elektrárny,
cementárny, sklárny aj.), že bude zafinancováno a že následně po několik
let bude poskytnutý úvěr splácen. Riziková teritoria jsou nejrůznějšího
typu. V minulém období se největší objem vývozu s naší asistencí
uskutečnil do Ruské federace. Objem českých vývozů pojištěných EGAPem
do zemí SNS činil cca 50 % námi celkově pojištěných vývozů.
Samozřejmě tedy, že pojišťujeme vývozy i do dalších zemí. V roce
2010 to byl např. kontrakt na Slovensku – dostavba třetího a čtvrtého
bloku Jaderné elektrárny Mochovce. Ale jsou i teritoria s nejvyšší mírou
rizik. Tato rizika je třeba měřit, ocenit, pravidelně monitorovat a také se
snažit je řídit.
4. března 2010 v interview pro Všudybyl Jeho Excelence
velvyslanec Ázerbájdžánské republiky pan Tahir T. Tagizade řekl:
„V těchto dnech mezi Ministerstvem financí Ázerbajdžánu a českými
institucemi, jako je EGAP a Komerční banka, probíhá dojednávání dvou
velkých projektů – obnovy ázerbajdžánských železnic a výstavby
dálnice. Obé má být financováno českou stranou na základě státních
garancí a ázerbajdžánských státních záruk.“ (Viz www.e-vsudybyl.cz článek:
„Ázerbajdžánci věří ve vlastní ekonomiku“.) Jak se tyto projekty
vyvíjejí?
S Ázerbajdžánem bylo v minulém roce uzavřeno několik kontraktů. Byly
natolik významné, že se Ázerbajdžán zařadil na jedno z předních míst
v našem vývozu; celkově bylo vyvezeno v loňském roce do Ázerbájdžánu
za více než 10 mld. Kč. Jednalo se například o rekonstrukci železniční
trati do Baku nebo o dodávky zařízení na výstavbu silnice na tamní
mezinárodní letiště. I vzhledem ke svému nerostnému bohatství je pro
Českou republiku velice dobrým partnerem.
Cestovní ruch v sobě zahrnuje přednosti domácího obchodu a
exportu. Zahraniční inkaso vytváří tím, že zahraniční kupující jezdí
zboží (a nejen služby) nakupovat do navštěvovaných zemí a kromě
zážitků si z nich odvážejí i výrobky, popř. v nich investují. Ne
náhodou je proto cestovní ruch, díky této schopnosti realizovat (téměř
jakékoliv) zboží, největším zaměstnavatelem v rámci Evropské unie, a
v Česku navíc přispěvatelem s největší mírou odvodů do veřejných
rozpočtů. Z každé stokoruny, utracené v cestovním ruchu, je podle studie
KPMG totiž téměř 41 Kč odvedeno na daních a poplatcích. Jak vy, pane
náměstku, vnímáte cestovní ruch?
V řadě ekonomik, jako např. u našich rakouských sousedů, je cestovní
ruch rozhodujícím tahounem národního hospodářství. U nás, ač k tomu
nemáme méně předpokladů než Rakousko, tomu tak není. Jsem přesvědčen,
že by cestovní ruch jako sféra obchodních zájmů našeho státu měl hrát
daleko významnější roli, než hraje dnes. K tomu, aby v České republice
chtělo daleko víc lidí (nejen cizinců) utrácet víc peněz, máme značné
rezervy nejen v úrovni některých služeb, ale i ve sféře prosazování se
vůči konkurenčním destinacím.