Česká menšina v Banátu ohrožena

• Výstavba větrných elektráren v rumunském Banátu ohrožuje existenci tamní české menšiny a narušuje přírodní prostředí rumunského Národního parku Železná vrata.*

Na úvod
Počet českých turistů, kteří v posledních letech zavítali do českých vesnic v rumunském Banátu, se rok od roku zvyšuje. Ročně je navštěvuje až šest tisíc návštěvníků z České republiky i ze Slovenska.

Bude tomu však i nadále?
Nenajdeme na světě mnoho takových míst jako je Banát. Snoubí se zde podmanivá krása neporušené horské přírody s prostým a skromným životem obyvatel české menšiny, který je nezatížený „civilizačními vymoženostmi“. Díky své odtrženosti od běhu světa si vesnice zachovávají tradiční ráz českého či moravského venkova, jak se v něm žilo před sto lety. Čas jako by se zde zastavil. Na návštěvníky tak dýchne životní styl 19. století. Česká menšina si zde dokázala uchovat jazyk, lidovou kulturu a zvyky v podobě, v jaké jsou jinde již nepostihnutelné. Přidáme-li k tomu pohostinnost obyvatel, není divu, že se sem ti, kteří český Banát jednou navštíví, rádi vracejí.

Historie českého osídlení
V rumunském Banátu začíná ve 20. letech 19. století, kdy sem přicházejí čeští imigranti, aby zde našli nový domov, práci a živobytí. Usídlují se v sedmi vesnicích: Gerník, Rovensko, Svatá Helena, Bígr, Eibentál, Šumice a Svatá Alžběta. Svatá Alžběta, první česká vesnice založená v r. 1823, zanikla už v roce 1847. V současné době tvoří komunitu celkem tři tisíce obyvatel. Česká menšina však je v posledních desetiletích ohrožována stále rostoucí migrací. Část obyvatel, především mladých lidí, odchází za prací do měst, nebo je rozhodnuta pro přesídlení do České republiky. Zvlášť po vstupu Rumunska do Evropské unie, kdy se zjednodušily podmínky pro přesídlení. Ekonomickou situaci v kraji také zhoršilo zrušení měděných dolů po roce 1990, které živily část obyvatelstva. Po jejich uzavření jsou lidé odkázáni na ekologické zemědělství, agroturistiku a drobné podnikání. Česká vláda podpořila rozvoj ekologického zemědělství a turistického ruchu v českých vesnicích rumunského Banátu v posledních letech částkou dvou milionů eur.

Zkázu české komunity
Neodvratný konec však může znamenat výstavba větrných elektráren v blízkosti několika českých vesnic. Letos v létě zahájila firma Enel Green Power Romania, s. r. l., výstavbu 21 větrných elektráren poblíž vesnice Svatá Helena. Okolní pastviny se proměnily ve staveniště.

Plánované větrné elektrárny
Výstavba větrných elektráren sníží atraktivitu českého Banátu jako agroturistické oblasti a bude vážným zásahem do příjmů jeho obyvatel. Naruší také zásadním způsobem tradiční život českých vesnic a nevratně poškodí tamní přírodní bohatství. České vesnice se totiž nacházejí na území Národního parku Železná vrata, který byl založen v r. 2000. Jedná se o největší chráněné území v Rumunsku, jeho rozloha činí 115 656 hektarů. Dopady na životní prostředí nejsou podle názoru rumunského Ministerstva životního prostředí tak zásadní, aby firmě Enel nedala k výstavbě větrných elektráren stavební povolení.

Dopady na zdraví lidí
Nezanedbatelné budou dopady na zdraví lidí žijících v okolí větrných elektráren. Zvuk produkovaný „větrníky“, jak slyšitelný, tak ultrazvuk (pod 20 Hz), vyvolává podle odborníků mimo jiné poruchy spánku. To vede ke zvýšení klidové srdeční frekvence, krevního tlaku a k srdeční arytmii. Zvuk z větrných elektráren bývá velmi silný. Často ještě kilometr od elektrárny pronikne do domu i přes dvojitá okna. Je známo, že v Evropě i ve Spojených státech amerických větrné elektrárny doslova decimují ptáky. V jejich rotorech hynou ročně tisíce menších ptáků a stovky dravců.

Jaká bude budoucnost?
Podaří se tento kout světa zachovat pro následující generace? Podaří se zachránit českou komunitu v rumunském Banátu? Naděje stále existuje. Společnost Člověk v tísni, ve spolupráci s občanskými sdruženími Croix de la Boheme a Matej Korvín, požádala 12. 9. 2011 Evropskou komisi v Bruselu o prošetření projektu výstavby větrných elektráren v blízkosti českých vesnic a vyzvala k jeho zastavení.

Snaha o řešení
V dopise adresovaném Evropské komisi se mimo jiné píše: „Rádi bychom Vás informovali, že společnost Enel Green Power, s.r.l. v Rumunsku zahájila výstavbu 21 větrných elektráren v blízkosti české krajanské vesnice Svatá Helena (Elena Sfanta), Caras Severin County v oblasti Dunajské soutěsky přímo na srbské hranici. Tento projekt ohrozí existenci unikátní české komunity, jejíž ekonomika je založena na ekologickém zemědělství a na šetrném cestovním ruchu. Dojde k likvidaci dosud plně nevyužitého potenciálu cestovního ruchu založeného na ekologickém zemědělství a neporušené krajiny Národního parku Železná vrata, který má za cíl chránit přírodu Dunajské soutěsky. Je ohrožena existence české vesnice, která byla založena v roce 1823. Projekt degraduje krajinu, jsou budovány široké asfaltové silnice, stromy mizí a je jisté, že i rozvoj cestovního ruchu na srbské straně bude negativně ovlivněn. (Viz foto: http://www.banat.cz/…ektrarny.htm). Elektrárny s výkonem 3 MW a výškou 140 m se budou nacházet v bezprostřední blízkosti obce. Ve vesnici nebude žádné místo, odkud by stožáry nebyly vidět a slyšet. Budou vydávat jasný zvuk, který bude slyšet všude. Tři sta obyvatel vesnice nemá žádnou šanci ubránit se finančně silné společnosti Enel, a navíc v prostředí slabé demokracie. Projekt je zcela absurdně plánován na evropsky významném území Národního parku Železná vrata, kde je zpřísněný režim ochrany přírody a území je zařazeno do evropského systému ochrany přírody Natura 2000. Energie, která bude vyrobena za cenu zničení mimořádně zachovalého území a za cenu zničení 180 let staré vesnice Svatá Helena, jistě není ekologická.“

Závěrem
Pokud se podaří dosáhnout nedokončení výstavby větrných elektráren, budou zachráněny nejenom tamější vesnice s českým obyvatelstvem, ale hlavně úžasné životní prostředí.
Nechť si Evropská unie uvědomí, že přijetím Rumunska přijala i závazek ochrany rumunského životního prostředí, že sama, ve svém původním teritoriu, taktéž životní prostředí ochraňuje.
Lenka Kločková, Croix de la Boheme
foto Hana Janišová

• www.croixdelaboheme.eu