Eliminovat bezpečnostní rizika na území České republiky
Před hlavní lázeňskou a turistickou sezonou Všudybyl požádal o rozhovor náměstkyni ministryně pro místní rozvoj České republiky pro řízení Sekce regionálního rozvoje Ing. Kláru Dostálovou.
Před hlavní lázeňskou a turistickou sezonou Všudybyl požádal o rozhovor náměstkyni ministryně pro místní rozvoj České republiky pro řízení Sekce regionálního rozvoje Ing. Kláru Dostálovou.
Na úvod
Počet českých turistů, kteří v posledních letech zavítali do českých
vesnic v rumunském Banátu, se rok od roku zvyšuje. Ročně je navštěvuje
až šest tisíc návštěvníků z České republiky i ze Slovenska.
Bude tomu však i nadále?
Nenajdeme na světě mnoho takových míst jako je Banát. Snoubí se zde
podmanivá krása neporušené horské přírody s prostým a skromným
životem obyvatel české menšiny, který je nezatížený „civilizačními
vymoženostmi“. Díky své odtrženosti od běhu světa si vesnice
zachovávají tradiční ráz českého či moravského venkova, jak se v něm
žilo před sto lety. Čas jako by se zde zastavil. Na návštěvníky tak
dýchne životní styl 19. století. Česká menšina si zde dokázala uchovat
jazyk, lidovou kulturu a zvyky v podobě, v jaké jsou jinde již
nepostihnutelné. Přidáme-li k tomu pohostinnost obyvatel, není divu, že se
sem ti, kteří český Banát jednou navštíví, rádi vracejí.
Historie českého osídlení
V rumunském Banátu začíná ve 20. letech 19. století, kdy sem
přicházejí čeští imigranti, aby zde našli nový domov, práci a
živobytí. Usídlují se v sedmi vesnicích: Gerník, Rovensko, Svatá Helena,
Bígr, Eibentál, Šumice a Svatá Alžběta. Svatá Alžběta, první česká
vesnice založená v r. 1823, zanikla už v roce 1847. V současné době
tvoří komunitu celkem tři tisíce obyvatel. Česká menšina však je
v posledních desetiletích ohrožována stále rostoucí migrací. Část
obyvatel, především mladých lidí, odchází za prací do měst, nebo je
rozhodnuta pro přesídlení do České republiky. Zvlášť po vstupu Rumunska
do Evropské unie, kdy se zjednodušily podmínky pro přesídlení. Ekonomickou
situaci v kraji také zhoršilo zrušení měděných dolů po roce 1990,
které živily část obyvatelstva. Po jejich uzavření jsou lidé odkázáni
na ekologické zemědělství, agroturistiku a drobné podnikání. Česká
vláda podpořila rozvoj ekologického zemědělství a turistického ruchu
v českých vesnicích rumunského Banátu v posledních letech částkou dvou
milionů eur.
Zkázu české komunity
Neodvratný konec však může znamenat výstavba větrných elektráren
v blízkosti několika českých vesnic. Letos v létě zahájila firma Enel
Green Power Romania, s. r. l., výstavbu 21 větrných elektráren poblíž
vesnice Svatá Helena. Okolní pastviny se proměnily ve staveniště.
Plánované větrné elektrárny
Výstavba větrných elektráren sníží atraktivitu českého Banátu jako
agroturistické oblasti a bude vážným zásahem do příjmů jeho obyvatel.
Naruší také zásadním způsobem tradiční život českých vesnic a
nevratně poškodí tamní přírodní bohatství. České vesnice se totiž
nacházejí na území Národního parku Železná vrata, který byl založen
v r. 2000. Jedná se o největší chráněné území v Rumunsku, jeho
rozloha činí 115 656 hektarů. Dopady na životní prostředí nejsou podle
názoru rumunského Ministerstva životního prostředí tak zásadní, aby
firmě Enel nedala k výstavbě větrných elektráren stavební povolení.
Dopady na zdraví lidí
Nezanedbatelné budou dopady na zdraví lidí žijících v okolí větrných
elektráren. Zvuk produkovaný „větrníky“, jak slyšitelný, tak ultrazvuk
(pod 20 Hz), vyvolává podle odborníků mimo jiné poruchy spánku. To vede
ke zvýšení klidové srdeční frekvence, krevního tlaku a k srdeční
arytmii. Zvuk z větrných elektráren bývá velmi silný. Často ještě
kilometr od elektrárny pronikne do domu i přes dvojitá okna. Je známo, že
v Evropě i ve Spojených státech amerických větrné elektrárny doslova
decimují ptáky. V jejich rotorech hynou ročně tisíce menších ptáků a
stovky dravců.
Jaká bude budoucnost?
Podaří se tento kout světa zachovat pro následující generace? Podaří se
zachránit českou komunitu v rumunském Banátu? Naděje stále existuje.
Společnost Člověk v tísni, ve spolupráci s občanskými sdruženími
Croix de la Boheme a Matej Korvín, požádala 12. 9. 2011 Evropskou komisi
v Bruselu o prošetření projektu výstavby větrných elektráren
v blízkosti českých vesnic a vyzvala k jeho zastavení.
Snaha o řešení
V dopise adresovaném Evropské komisi se mimo jiné píše: „Rádi bychom
Vás informovali, že společnost Enel Green Power, s.r.l. v Rumunsku zahájila
výstavbu 21 větrných elektráren v blízkosti české krajanské vesnice
Svatá Helena (Elena Sfanta), Caras Severin County v oblasti Dunajské
soutěsky přímo na srbské hranici. Tento projekt ohrozí existenci unikátní
české komunity, jejíž ekonomika je založena na ekologickém zemědělství
a na šetrném cestovním ruchu. Dojde k likvidaci dosud plně nevyužitého
potenciálu cestovního ruchu založeného na ekologickém zemědělství a
neporušené krajiny Národního parku Železná vrata, který má za cíl
chránit přírodu Dunajské soutěsky. Je ohrožena existence české vesnice,
která byla založena v roce 1823. Projekt degraduje krajinu, jsou budovány
široké asfaltové silnice, stromy mizí a je jisté, že i rozvoj cestovního
ruchu na srbské straně bude negativně ovlivněn. (Viz foto: http://www.banat.cz/…ektrarny.htm).
Elektrárny s výkonem 3 MW a výškou 140 m se budou nacházet
v bezprostřední blízkosti obce. Ve vesnici nebude žádné místo, odkud by
stožáry nebyly vidět a slyšet. Budou vydávat jasný zvuk, který bude
slyšet všude. Tři sta obyvatel vesnice nemá žádnou šanci ubránit se
finančně silné společnosti Enel, a navíc v prostředí slabé demokracie.
Projekt je zcela absurdně plánován na evropsky významném území
Národního parku Železná vrata, kde je zpřísněný režim ochrany přírody
a území je zařazeno do evropského systému ochrany přírody Natura
2000. Energie, která bude vyrobena za cenu zničení mimořádně zachovalého
území a za cenu zničení 180 let staré vesnice Svatá Helena, jistě není
ekologická.“
Závěrem
Pokud se podaří dosáhnout nedokončení výstavby větrných elektráren,
budou zachráněny nejenom tamější vesnice s českým obyvatelstvem, ale
hlavně úžasné životní prostředí.
Nechť si Evropská unie uvědomí, že přijetím Rumunska přijala i závazek
ochrany rumunského životního prostředí, že sama, ve svém původním
teritoriu, taktéž životní prostředí ochraňuje.
Lenka Kločková, Croix de la Boheme
foto Hana Janišová