Eliminovat bezpečnostní rizika na území České republiky
Před hlavní lázeňskou a turistickou sezonou Všudybyl požádal o rozhovor náměstkyni ministryně pro místní rozvoj České republiky pro řízení Sekce regionálního rozvoje Ing. Kláru Dostálovou.
Před hlavní lázeňskou a turistickou sezonou Všudybyl požádal o rozhovor náměstkyni ministryně pro místní rozvoj České republiky pro řízení Sekce regionálního rozvoje Ing. Kláru Dostálovou.
Brno představuje centrum Moravy, jedné z historických zemí Koruny české.
Je druhým největším městem republiky. Brno je hlavním městem veletrhů.
Tuto skutečnost potvrzuje – podle průzkumu společnosti Factum Invenio
z roku 2006 – devět z deseti občanů České republiky. Pro hlavní
město Česka jsou charakteristické symboly, jako je např. Pražský hrad,
Karlova univerzita či Karlův most. Nejvýznamnějším brněnským symbolem,
již osmdesát let dokreslujícím kolorit města a přispívajícím k rozvoji
regionu, je brněnské výstaviště.
Brněnské výstaviště – historie a současnost
V roce 1923 byla na areál vyhlášena urbanistická soutěž, ve které
zvítězil návrh Josefa Kalouse z Prahy a definitivní projekt sestavil Emil
Králík. Se stavbou některých pavilonů se začalo v roce 1927, areál
výstaviště byl dokončen za rekordních 14 měsíců. Provoz výstaviště
zahájila 26. 5. 1928 Výstava soudobé kultury v Československu, která
byla slavnostně zahájena za přítomnosti prezidenta T. G. Masaryka. Karel
Čapek v Národních listech z 1. 7. 1928 mimo jiné napsal: „…Předem
budiž konstatováno, že brněnská výstava určila celým svým rázem novou
úroveň našemu výstavnictví. Sluší se, aby tam putoval každý, komu
záleží na tom, aby srovnal tento výkon s dosavadními nebo
zahraničními;… Nemluvme o povinnosti; řekněme prostě, že to stojí za
to, jít a vidět…“. Tato slova platí dodnes, protože jasně vykreslují
princip a filosofii veletrhů konaných v Brně. Jsou to akce, které
přispívají k rozvoji české ekonomiky a exportu, jsou ukázkou tradice
českého průmyslu a designu. Po válce byla činnost obnovena strojírenskými
veletrhy, které se konají dodnes. Jednotlivé výstavní pavilony jsou díly
více než 30 autorů, jsou monumenty dějin novodobé české architektury. Za
zmínku stojí mj. budova výstavní pošty, postavená dle návrhu Bohuslava
Fuchse, pavilon země Moravy od Vlastislava Chrousta a kruhový pavilon
Z s unikátně konstruovanou ocelovou kupolí o průměru 122 m. O kvalitě
stavby vypovídá fakt, že první oprava střechy pavilonu, postaveného
v roce 1959, byla nutná až v roce 2006.
Investice do areálu slouží zákazníkům
Do rozvoje infrastruktury areálu společnost Veletrhy Brno pravidelně
investuje. Ze zkvalitňování veletržní infrastruktury v konečných
důsledcích profitují vystavovatelé a návštěvníci brněnských veletrhů.
Příkladem je vybudování nového vstupu do veletržního areálu z ulice
Hlinky do pavilonu G2 v roce 2007. Bezbariérové řešení umožní přístup
k nejnavštěvovanějším výstavním pavilonům v centrální části
výstaviště. Nezbytným navazujícím krokem, tentokrát v režii Dopravního
podniku města Brna, bude stavební rekonstrukce tramvajové zastávky na ulici
Hlinky, která bude hotova v březnu 2008. Další významnou investicí do
areálu výstaviště je nový pavilon P, který bude dokončen v roce
2009. Dopravní obslužnost výstaviště se výrazně zlepší po úpravě
křižovatky u 4. brány, práce na této stavbě začnou v roce 2008.
Stávající celková rozloha areálu výstaviště je 60 hektarů, k dispozici je celkem 195 000 m2 výstavní plochy, z toho 113 tisíc m2 kryté plochy v šestnácti výstavních pavilonech.
Na tiskové
konferenci 30. 1. 2008 předseda představenstva společnosti Veletrhy Brno,
a.s. pan Herbert Vogt mj. řekl:
„Rok 2008 je souběhem významných výročí nejen pro naši firmu, ale, jak
pevně věřím, i pro město Brno, a navíc se stane rokem významných
investičních počinů. Mám na mysli dvě realizace v režii města Brna:
zahájeni výstavby mimoúrovňové křižovatky u 4. brány výstaviště,
místa, které se vzhledem k počtu a frekvenci veletržních akci stalo
neuralgickým bodem v této části brněnské dopravní infrastruktury. Tato
nová křižovatka zajistí bezproblémový a bezpečný provoz. V březnu bude
také dokončena celková rekonstrukce tramvajové zastávky na ulici Hlinky,
která naváže na bezbariérový vstup do areálu přes pavilon G2. Stavební
ruch letos zavládne i v samotném areálu výstaviště. Bude zahájena
stavba nového pavilonu P, který po dokončení v roce 2009 nabídne cca
10 000 m2 nadstandardní výstavní plochy. Na jeho financováni se budou
podílet oba společnici, město Brno a Messe Düsseldorf. Tato skutečnost nad
jiné dokládá úzké propojení zájmů obou hlavních akcionářů
společnosti Veletrhy Brno. Osmička v letopočtech, jak se zdá, má magický
význam v české historii. Sehrála významnou roli i v životě
veletržního areálu, i toho, co se v něm v minulých desetiletích
odehrálo: osmdesát let od jeho založení, padesátá repríza "vlajkové
lodi“ veletržního programu, Mezinárodního strojírenského veletrhu. Ale
také patnáct let provozu naší dceřiné společnosti, hotelu Holiday Inn,
pokud vím dosud jediného hotelu v Brně, který zdobí pět hvězdiček.
Před deseti lety, v roce 1998, se setkaly a protnuly zájmy obou
společností: Messe Düsseldorf v jejich cestě na nové trhy ve střední
Evropě, Veletrhů Brno v aspiraci na pozici lídra veletržního trhu tohoto
ekonomického regionu. V průběhu tohoto desetiletí jsme vzájemně
kultivovali naše veletržní know how a do veletržní infrastruktury
společně investovali 120 milionů EUR. I proto dnes můžeme Brno
marketingově zúročit jako veletržní centrum střední Evropy."
Na téže
konferenci primátor statutárního města Brna pan Roman Onderka mj.
řekl:
„Město Brno v roce 2001 majetkově vstoupilo do nově založené
společnosti Veletrhy Brno, transformované z někdejší akciové společnosti
Brněnské veletrhy a výstavy. Z formálního pohledu jsme přijali model
vlastnické struktury, která úspěšně funguje v řadě evropských
veletržních metropoli. Tento krok fakticky deklaroval a potvrdil odhodlání
města Brna po ještě užším sepětí a výraznějším podílu na
spolupráci se společností, která je po dlouhé desítky let, bez ohledu na
společensko-politické podmínky, synonymem úspěšné podnikatelské
činnosti a s jistou nadsázkou erbovní součástí města Brna. Před
osmdesáti lety dostalo město Brno díky usilovné snaze a prozíravosti jeho
tehdejších představitelů do vínku veletržní areál, který je svojí
architekturou dodnes plným právem předmětem obdivu. A je zásluhou
následujících generaci lidí, kteří i při respektování odkazu
zakladatelů dokázali dát výstavišti nový impulz, vdechnout nový život.
Především díky tomu nemusíme dnes obdivovat brněnský veletržní areál
pouze jako skanzen ojedinělé veletržní architektury, ale jako osvědčené
místo pro navazování a upevňování obchodních vztahů, jako místo
zprostředkování mezinárodních obchodních příležitostí. Prospěch pro
město Brno a jeho obyvatele je nepřehlédnutelný. Nejen ten ekonomický,
který podnikatelská činnost veletržní společnosti přináší. Brno se
zabydlilo v mezinárodním povědomí, má dnes nejen pevné místo na
veletržní mapě Evropy, ale stále více i jako zajímavá destinace
v bedekrech turistických cestovních kanceláří. To jsou jen některé
z důvodů, proč se chceme stále intenzivněji i do budoucna spolupodílet
na rozvoji Veletrhů Brno.“