Odpověděl Všudybud: „Zdaž každý tak drzím jest, aby s jinými zaroveň na řádech našich přestati neměl? Než tento tuším uzdy potřebovati bude. Dobře, podiž!“ Takž se k nám připojil a šli sme. Já pak sobě na mysli: „Bodejž bych já jen tuto zaveden nebyl; titoť se o jakous na mne uzdu smlouvají.“
Jan Amos Komenský, Labyrint světa a ráj srdce, l. P. 1623

Bodejž bych já jen tuto zaveden nebyl; titoť se o jakous na mne uzdu smlouvají

V rentabilitě Česko není tahounem Evropy, a to z prostého důvodu. Řada zdejších firem není producentem vlastního produktu s finalizací v prodeji. Pracují ve mzdě nebo vyrábějí komponenty pro finalizátory, kterými jsou většinou zahraniční firmy. Takže z Česka odtékají peníze jak v přidané hodnotě, tak v zisku z dané produkce. Argument, že nejsme montovny, není pravdivý a týká se bohužel nepodstatného množství českých firem a víceméně jde o firmy výjimečné. My ale nemůžeme vycházet z toho, že tu máme několik výjimečných firem, které mají svůj výzkum, vývoj a vlastní produkt. Už jsem i na stránkách Všudybylu uváděl rozdíl mezi Německem a námi ve struktuře hospodářství (viz www.e-Všudybyl.cz, článek „Jestli včas nepodpoříme změnu současné rizikové struktury našeho hospodářství, bude za pár desetiletí česká ekonomika v háji!“). V Německu malé a střední firmy vytvářejí obrovskou část zdrojů pro státní rozpočet. Dokonce snad pětasedmdesát procent. Pětadvacet procent ti velcí. V Česku je to naopak a osmdesát procent středních firem tu dělá práci ve mzdě nebo komponenty a často za ceny, které neumožňují ani prostou reprodukci.
JUDr. Rostislav Dvořák