Eliminovat bezpečnostní rizika na území České republiky
Před hlavní lázeňskou a turistickou sezonou Všudybyl požádal o rozhovor náměstkyni ministryně pro místní rozvoj České republiky pro řízení Sekce regionálního rozvoje Ing. Kláru Dostálovou.
Před hlavní lázeňskou a turistickou sezonou Všudybyl požádal o rozhovor náměstkyni ministryně pro místní rozvoj České republiky pro řízení Sekce regionálního rozvoje Ing. Kláru Dostálovou.
S generálním ředitelem a členem představenstva akciové
společnosti ČSAD Praha holding a.s. Ing. Pavlem Vráblíkem se potkáváme
1. dubna 2010.
Pane řediteli, provozujete nejvýznamnější autobusové nádraží v České
republice, leteckou terminologií by bylo lze říci autobusový „hub“, a
přitom jste soukromou společností.
Je to tak. Díky své strategické poloze jsme počáteční i cílovou
stanicí řady důležitých autobusových linek propojujících Českou
republiku ze/do všech možných směrů a největším autobusovým nádražím
nejen v Praze, ale i v Česku. A ačkoli jsme takovým významným
dopravním uzlem, jsme soukromou firmou. Naše nádraží, jako ostatní
dopravní infrastruktura, slouží k tomu, aby lidé, kteří se potřebují
odněkud někam dostat, se tam dostali podle jízdního řádu a pohodlně.
Zaznamenáváme ale dvě odlišné skupiny náhledů na existenci centrálního
autobusového nádraží. Na straně jedné, že velké autobusové nádraží
v centru Prahy je nesmysl. Že kdyby jich bylo šest na okraji Prahy, že by to
bylo lepší. Naproti tomu opačné názory, že naopak centrální autobusové
nádraží má velký smysl, protože člověk, který chce cestovat, najde na
jednom místě linky do řady směrů. Pro příměstskou dopravu (obzvlášť
pro lidi, kteří do Prahy každodenně přijíždějí za prací) ze
vzdálenosti 20 – 30 km, je určitě racionálnější dojet autobusem na
okrajovou stanici metra. Ale pokud cestujete dálkově, je hodně nepraktické,
aby vás autobus vysadil na okraji Prahy a vy jste potom hledali a vymýšleli,
odkud vám jede autobus nebo vlak na další směr, a poté transferovali
taxíkem nebo MHD (zpravidla s několika přestupy) s objemnou bagáží.
Máte-li vše na jednom místě, je to podstatně pohodlnější. Samozřejmě,
že s tím souvisí úskalí průjezdnosti Prahou. Ale to je spíš na
povídání s lidmi, kteří mají možnost to ovlivnit. Pokud je cílem
naučit lidi preferovat hromadnou dopravu, je k tomu potřeba vytvořit
předpoklady. Základním je umožnit autobusům, ať už modrým, nebo
červeným MHD, tramvajím, trolejbusům a žlutým taxíkům přednostní
jízdu před osobními auty. Už proto, že člověk je tvor líný a pohodlný.
Dokud to vychází časově nastejno nebo lépe, bude jezdit autem. Ovšem když
opakovaně zjistí, že desítky minut stojí v koloně v zacpaném jízdním
pruhu a kolem projíždí jeden autobus za druhým, možná zapřemýšlí,
jestli mu pohodlí auta, vykoupené několikanásobným dojezdovým časem,
stojí za to, nebo zdali raději nejet hromadnou dopravou. Jsem přesvědčen,
že je to o tom, aby hromadná doprava měla přednost před individuální.
Dokud tomu tak nebude, budou lidé preferovat svůj automobil.
V tomto vydání Všudybylu předseda představenstva akciové
společnosti Jindřichohradecké místní dráhy Ing. Jan Šatava říká, že
jejich nádraží a stanice vnímá jako vstupní brány do daného města nebo
obce. Také váš odbavovací terminál výrazně zkulturnil.
Snad všichni, kdo cestovali z Florence, si v loňském roce všimli
podstatné změny. Tedy že vyrostla a byla zprovozněna nová odbavovací hala,
která nás posunula na standard terminálu letiště. To, co cestujícím
nabízí, je totiž na mezinárodní úrovni. Komfort dvaceti pokladen, zázemí
rychlého občerstvení, obchodů, vysoce kultivované sociální zařízení,
klimatizované prostředí, které to vše dává pasažérům našich
klientů – autobusových dopravců – důstojné zázemí pro čekání na
autobus nebo na přijedší pasažéry.
V naší odbavovací hale je informační pult a intrenet, kde se cestující
mohou dozvědět informace o dopravním spojení. Je tam velká informační
tabule, jež je obdobou letištních informačních systémů, z níž lze
vyčíst, v kolik a ze kterého nástupiště odjíždí váš spoj, zda
autobusový spoj přijede načas nebo (pokud) jaké má zpoždění.
Autobusovým dopravcům v ní nabízíme pronájem pokladen, aby svým
pasažérům mohli poskytovat komplexní servis. Hledáme možnosti, jak jim
přímo tady na nádraží zabezpečit kancelářské zázemí. Avšak v tomto
se potýkáme s problémem nedostatku místa. Jsme v centru Prahy, a ne
všechny budovy okolo nádraží patří právě nám.
Vaše nádraží poskytuje zázemí nejen lidem, ale i strojům,
jejich řidičům a stevardům.
I to je součástí naší komplexní služby dopravcům, protože i lidé
spoza velkých volantů si potřebují odpočinout a smysluplně trávit
bezpečnostní přestávky. Proto vcelku rádi využívají zázemí našich
ubytoven. Ať tady v areálu nádraží Na Florenci nebo na Rohanském
ostrově. Na obou místech také poskytujeme zázemí na odstav autobusů a
k jejich úklidu.
Jaké jsou, podle vás, perspektivy autobusové
dopravy?
Jsem přesvědčen, že ještě dlouho bude mít významné postavení při
zajišťování dopravní obslužnosti České republiky včetně v režimu
dopravy provozované ve veřejném zájmu. Zatím si neumím představit, co by
ji kdy v budoucnu mohlo nahradit. Ne každý bude jezdit autem. Síť železnic
rovněž nikdy nebude tak hustá jako síť silnic. Takže autobusy určitě
ano. Otázkou je poměr mezi dálkovou přepravou a krátkými spoji. Avšak
nemyslím si, že by na větší vzdálenosti, např. Praha – Ostrava,
případě do Rakouska či Německa, zaznamenala tak veliký odliv pasažérů
k letecké nebo železniční dopravě, a že by je autobusy přestaly
jezdit.