Eliminovat bezpečnostní rizika na území České republiky
Před hlavní lázeňskou a turistickou sezonou Všudybyl požádal o rozhovor náměstkyni ministryně pro místní rozvoj České republiky pro řízení Sekce regionálního rozvoje Ing. Kláru Dostálovou.
Před hlavní lázeňskou a turistickou sezonou Všudybyl požádal o rozhovor náměstkyni ministryně pro místní rozvoj České republiky pro řízení Sekce regionálního rozvoje Ing. Kláru Dostálovou.
V roce 2016 si Doksy připomínají čtyři velká výročí, která se vztahují k největší vodní ploše severních Čech – k Máchovu jezeru: 650 let od jeho založení; 700 let od narození Karla IV. (14. května 1316), který Velký rybník pod hradem Bezdězem v podstatě nechal založit ke svým padesátinám (1366); 180 let od prvního vydání Máchova Máje (23. dubna 1836) a 180 let od úmrtí Karla Hynka Máchy (6. listopadu 1836).
Karel IV.
si uvědomoval hospodářský a politický význam severních Čech a potřebu
dohlížet na mocnou severočeskou šlechtu. A tak se Bezděz dostal na seznam
královských hradů, které nesměly být šlechtě nikdy zastaveny.
V podhradí u městečka Hirschberg nechal založit rybník. Jak zaznamenal
kronikář Beneš Krabice z Weitmile: „Toho roku a v tom čase (říjen
1366) císař, meškaje v Norimberce, ustanovil generálním vikářem Svaté
říše římské pro Německo svého bratra Václava… a vrátiv se do Čech,
zbudoval a vyzvedl rybník podivuhodné velikosti, jakési veliké vodstvo pod
hradem Bezděz.“ Vznikl tak Velký rybník o rozloze 350 ha. Jak
neromantické jméno! Vždyť ani básníkovi K. H. Máchovi se název Velký
rybník (v jeho době už pouze Großer Teich) nepozdával a vodní plochu sice
nazýval rybníkem, ale Hiršperským. „Od východu nový měsíc vycházel a
veliký Hiršperský rybník se skvěl polou v sluneční záři, polou ve
mdlém světle měsíce. Nad Hiršperkem hustý se dmul kouř…“ (Večer na
Bezdězu). V jeho básnické skladbě Máj je už z rybníka jezero. „Jezero
hladké v křovích stinných zvučelo temně tajný bol…“
V 80. letech 19. Století
se krajina pískovcových skal a bizarních roklí, z nichž i v parném
létě vane vlhký chlad, krajina borových lesů prostřídaná hustým
starobylým bukovým porostem, jíž se průmysl téměř nedotkl, stává
místem, kam lidé (především z velkých měst) jezdí relaxovat. Oblast
mezi Doksy, Dubou, Kokořínem a Ralskem se dostává do hledáčku lékařů,
kteří ji doporučují jako ideální místo k odpočinku, k léčení
pocuchaných nervů, revmatismu a srdeční slabosti. Největší rozvoj
lázeňství a turistiky začíná po 1. světové válce, kdy jsou Doksy,
Hradčany (Kummer) a Dubá doporučovány jako příjemná letoviska pro
dlouhodobý ozdravný pobyt.
Dokská Lázeňská správa
v roce 1931 vydává první česky tištěný prospekt o Doksech. V něm se
píše o Severočeských jezerních lázních a dokském Velkém jezeře
s tím, že v závorce je uvedeno Máchovo jezero! V roce 1932 se na
stránkách vlastivědného časopisu Bezděz rozhořel spor o přejmenování
Velkého rybníka na Máchovo jezero. Tehdy Bohumil Kinský uveřejnil stať
„Máchovo jezero“, v níž říká: „… není jistě hříchem, když
jezero u Doks budou hraničáři zváti jezerem Máchovým i proto, že
opěvuje-li Mácha krajinu skutečnou, pak skoro všechny přírodní obrazy
najde zde v Podbezdězí.“ Boj o přejmenování Velkého rybníka na
Máchovo jezero vyvrcholil v roce 1936, kdy si Češi připomínali 100 let od
úmrtí K. H. Máchy a 100 let od prvního vydání Máje.
Po druhé světové válce
je název Velký rybník zapomenut. V roce 1947 vychází průvodce Bohumila
Kinského „Máchovo jezero – naše moře“. V jeho závěru lze číst:
„Jistě nejkrásnějším uctěním pěvce Máje jest, že český lid
všeobecně zná jen jediné pojmenování Velkého rybníka: Máchovo
jezero!“ Všechny knižně vydané turistické průvodce o Máchově kraji
používají v popisu pouze název Máchovo jezero, avšak na mapách to tak
jednoznačné není.
V současné době
se Máchovo jezero i okolní krajina těší velkému zájmu turistů, neboť
si zachovávají romantickou tvář a nabízejí řadu lákadel pro rodiny
s dětmi. Krom čtyř písčitých pláží, koupání a lodních plaveb si
přijdou na své v muzeu Čtyřlístek a na naučné stezce „Se
Čtyřlístkem kolem Blaťáku“. Zhruba kilometr jižně od Máchova jezera
v lesoparku Masarykovy sady v Doksech našly útočiště lesní bytosti.
Šest soch skřítků musejí děti dle plánku najít, přečíst si jejich
příběh a ti pak jim splní tajné přání.
V Památníku K. H. Máchy,
nejstarší roubené budově Doks, se lze seznámit s životem a vztahem K. H.
Máchy ke zdejší krajině, dnes protkané sítí cyklostezek. Běžci si mohou
zatrénovat v lesích na červeném (10 km) a žlutém (4 km) okruhu.
Ctitelé golfu najdou svou parketu na hřišti obklopeném lesy s výhledem na
Bezděz. S přírodními památkami seznamuje Naučná stezka SWAMP. Doksy
nabízejí řadu kulturních akcí i přímo na plážích Máchova jezera nebo
v areálu zámeckého parku. Protože Máchovo jezero slaví čtvero výročí,
zveme na řadu kulturních akcí spjatých s císařem Karlem IV. První
taková, na níž opět založí Máchovo jezero a pozdraví jeho
návštěvníky, bude v sobotu 21. května „Otvírání jezera“, které
zahájí letní turistickou sezonu.
PhDr. Renata Mauserová