Eliminovat bezpečnostní rizika na území České republiky

Před hlavní lázeňskou a turistickou sezonou Všudybyl požádal o rozhovor náměstkyni ministryně pro místní rozvoj České republiky pro řízení Sekce regionálního rozvoje Ing. Kláru Dostálovou.


Archiv vydání

2024 | 2023 | 2022 | 2021 | 2020 | 2019 | 2018 | 2017 | 2016 | 2015 | 2014 | 2013 | 2012 | 2011 | 2010 | 2009 | 2008 | 2007 | 2006 | 2005 | 2004 | 2003 | 2002 | 2001










































Zeměmi Švédů a Norů 1

9. 6. 2014, 12:32, Novoměstský pivovar, Praha
Před sebou podskalský biftek a táta dršťkovku. V rámci oběda řešíme, co s prázdninami. Letos na sebe máme relativně dost času. A výsledek? Užijí si nás Skandinávci. Vzhledem k neochotě plánovat, vyrazíme s Kudrnou.

20. 7. 2014, 18:27, poloostrov Djurgárden, Stockholm
Jsem rozlámaný jak pravítko deváťáka. V Malmö to bylo ještě dobré, teď jsem zralý na rehabilitaci. Vedro. Stockholm je krásný. Barevné domy a paláce. Především cihlovými stavbami jsem uchvácen. Mezitím spousta vody, na níž se kolíbají parníčky. Takové velké Benátky. Navštěvujeme řadu muzeí.

22. 7. 2014, 19:21, národní park Hamra
Sedíme na kládách a večeříme. Jsme plní fazolí a dojmů z uplynulých dnů. V Uppsale na nás dýchla univerzitní atmosféra. V Gamla Uppsale runy a mohyly. Mnohem lepší je ale národní park Färnebefjärden. Obrovské jezero, krajina připomínající Mácháč. Pro chrápání z vedlejšího stanu nemůžu spát. Beru spacák, knížku a jdu si číst na pláž. Co na tom, že jsou tři hodiny po půlnoci. Světla dost. V půl páté mám dočteno. Svlékám se a skáču do jezera. Plavu od břehu, abych viděl východ slunce za lesem. Jsem sám, vzhůru jsou jen ryby a ptáci. Se svítáním voda čím dál víc rudne a mně je nepopsatelně krásně. Další den fáráme do dolu ve Falunu. Velkolepé! I vyprávění o Matsu Israelssonovi. Jsou čtyři odpoledne. Pohorky a do bažin. Žádný Jóžin, jen komáři, kterým středoevropská krev zjevně chutná. Příroda je tu zvláštně přívětivá. Jezera, vybízející ke koupání, chrání močály.

24. 7. 2014, 12:41, vodopád Tänforsen
Jsme v nejsevernějším bodě cesty. Přejíždíme ze Švédska do norského Trondeheimu. Velkolepý vodopád. Konečně hory. Stoupáme na Hovdehögen. Ski areál místo severské přírody. Ze smutku mě vytrhává sob. Na jeho fotky jsem hrdý! Z vrcholu pěkný výhled. Zastavujeme u krásného jezera. Podobné koupání jsem nezažil. Voda čistá jak křišťál. Pod hladinou otvírám oči a vidím téměř stejně jako nad ní. Podívej, táto! Ta panoramata!
Martin Kainc