Vzdušný prostor je naše národní bohatství

Civilní letectví vstoupilo do třetího tisíciletí ve znamení výrazného snížení zájmu o leteckou dopravu a poklesu provozu ve vzdušném prostoru většiny evropských států i mimo Evropu. Tato situace zásadním způsobem ovlivnila nejen letecké dopravce, z nichž někteří byli nuceni ukončit činnost, ale i podniky poskytující letové provozní služby. Státní podnik Řízení letového provozu České republiky, s jehož generálním ředitelem Ing. Petrem Maternou si teď povídáme, i přes tento celosvětový vývoj dokázal potvrdit pozici silné a stabilní společnosti, která je schopna plnit své klíčové poslání – zajistit bezpečné prostředí pro letecký provoz a zároveň i schopnost pružně reagovat na dynamiku vývoje civilního letectví v měnících se podmínkách letecké dopravy. Strategická poloha Česka, pružná kapacita národního systému, kvalita a bezpečnost poskytovaných letových provozních služeb se projevily jako rozhodující faktory, které český vzdušný prostor činí atraktivním. V roce 2002 zde byl zaznamenán meziroční nárůst letového provozu o osm procent, což byl jeden z nejvyšších v Evropě. Zkrátka česká anomálie. Česká mezinárodní letiště mají pozitivní dynamiku vzdor tomu, že letecká doprava celosvětově stagnuje.
To je známka toho, že náš hospodářský i čistě turistický potenciál pořád ještě není vyčerpán. O Česko je zájem. Samozřejmě je dobré mít na paměti, že hospodářské výsledky Řízení letového provozu České republiky, s.p. ze dvou třetin ovlivňují lety, které v Česku nikdy nepřistanou. Přesto má pražské letiště velmi pozoruhodný nárůst provozu, a regionální letiště, a to i od začátku letošního roku, mají rovněž pozitivní dynamiku.

Zdá se, že se příštím rokem staneme součástí Evropské unie. Co se však týče řízení letového provozu nad Českou republikou, jsem přesvědčen, že jsme nikdy nepřestali být součástí Evropy.
Je to tak. Vzdušný prostor se nikdy nikam nepřestěhoval. Je součástí našeho národního bohatství, a proto s ním musíme velmi racionálně nakládat. Umožnit všem legitimním zájemcům, aby ho užívali v maximální míře. Není to vždycky jednoduché, ale i tady jsme se poučili z toho, jak se to kde děje v Evropě. Třeba v oblasti koordinace spolupráce s vojenským letectvím. Řízení letového provozu České republiky, s.p. je v takto integrované Evropě již od začátku minulého desetiletí. Od momentu, kdy jsme měli možnost se podívat do zahraničí, navazovat kontakty, zúčastňovat se jednání Eurocontrolu a zájmově se sdružovat. Od roku 1998 jsme tak členem CANSO (Civil Air Navigation Services Organization) se sídlem v Amsterdamu, jehož hlavním posláním je vytvoření celosvětové platformy pro vzájemnou výměnu informací a podporu zákaznické orientace při poskytování letových navigačních služeb. Od roku 1995 členem ATCA (Air Traffic Control Association, Inc.) se sídlem v Arlingtonu (USA), které má za cíl podporovat rozvoj v civilním letectví, zejména v oblasti poskytování letových provozních služeb, a od roku 2001 členem CAPA (CEATS ANS Providers Association), jejímž cílem je zajištění systematického a včasného zapojení poskytovatelů služeb řízení letového provozu do projektu CEATS (Central European Air Traffic Services), zejména v oblasti harmonizace a integrace provozních plánů a infrastruktury. Mj. i díky těmto platformám jsme dnes uznávaným partnerem, jehož ostatní vnímají jako špičku. Letový provoz nad naším územím narůstá také proto, že námi poskytované služby jsou prozákaznicky orientované a naše ceny přiměřené. Díky souhrnu všech těchto faktorů je naše vyjednávací pozice v evropském měřítku poměrně silná.

Řízení letového provozu České republiky, s.p. se podílí i na zastupování Česka v mezivládních organizacích.
Ano, Českou republiku zastupujeme od roku 1993 v projektu CEATS, jehož cílem je vytvoření střediska řízení, které bude poskytovat služby v horním vzdušném prostoru členských států – Rakouska, České republiky, Slovenska, Slovinska, Chorvatska, Maďarska, Bosny a Hercegoviny a Itálie (FIR Padova). V nejreprezen­tativnější organizaci civilního letectví s významným statutem ve struktuře OSN ICAO (International Civil Aviation Organization), založené v roce 1944 a od roku 1996 v Evropské organizaci pro bezpečnost letového provozu Eurocontrol (European Organisation for the Safety of Air Navigation) se sídlem v Bruselu. Tato organizace sdružuje jedenatřicet států s prvořadým cílem rozvíjet systém řízení letového provozu v celoevropském měřítku se zaměřením na nárůst provozu při zajištění maximální míry bezpečnosti.

Co podle vás s naším civilním letectvím udělá vstup do Evropské unie?
Dojde k liberalizaci zejména z pohledu leteckých dopravců. Je možné počítat i s tím, že zahraniční letecké společnosti u nás budou nabírat cestující a dopravovat je naprosto bez omezení někam jinam. Konkurence, která tady tradičnímu českému vlajkovému dopravci vznikne, se výrazně zvýší. I co se týče nízkonákladových společností. Ty by ale neměly představovat hrozbu pro „kamenné“ dopravce, protože přivádějí nové zákazníky. Podíváme-li se na jejich ceny, vidíme, že se díky nim letecká přeprava stává dostupnou i těm, kteří dosud jezdili autobusy. „Baťůžkáři“ se začnou přesouvat na paluby letadel a v momentě, kdy dosáhnou jistého společenského a ekonomického postavení, vstoupí do řad pasažérů, kterým záleží na využívání garancí a dalších výhod regulérních letů.

Jaké změny se vstupem Evropské unie očekáváte vy, státní podnik Řízení letového provozu České republiky?
Řízení letového provozu České republiky, s.p. je držitelem certifikátu jakosti ISO 9001:2000 pro hlavní oblasti poskytovaných služeb. Pozorně sledujeme a analyzujeme aktivity Evropské komise při rozvoji letových provozních služeb na evropském kontinentě. V prosinci 2002 schválila Rada Evropské unie soubor legislativních opatření, která vytvářejí základní právní rámec programu jednotného evropského nebe – Single European Sky. Tento ambiciózní projekt má za cíl maximálně zefektivnit poskytování letových provozních služeb, harmonizovat horní vzdušný prostor členských států, posílit civilně vojenskou spolupráci a sjednotit používané technologie jednotlivých poskytovatelů služeb řízení letového provozu. Implementace programu Single European Sky významně ovlivní současné postavení Řízení letového provozu i státní správy na úseku civilní letecké dopravy. Připravenost na tyto změny a požadovaná flexibilita vyplývající z evropské integrace je naší prioritou. Koncept Single European Sky počítá s vytvářením funkčních bloků vzdušného prostoru, v nichž by se provoz řídil bez ohledu na státní hranice, s jednotnými postupy pro civilně vojenskou koordinaci a spolupráci. Koncept má vstoupit v platnost v roce 2004 tříletým přechodným obdobím. Předpokládá se, že uskupení nebudou diktována seshora, ale že budou vznikat postupně zespodu na základě provozně ověřených potřeb. Jednotlivé společnosti řízení letového provozu se budou sdružovat a státy, kterých se to bude týkat, jim dají pověření, aby nad nimi (za přesně stanovených podmínek, zahrnujících certifikaci, bezpečnostní a další audity) řídily letecký provoz. Povede to k tomu, že se v Evropě bude krok za krokem snižovat počet středisek řízení letového provozu. Nelze si představit, že to bude metodou velkého třesku. Půjde o postupný vývoj, pro nějž bude vytvořena patřičná legislativa. To samozřejmě zajímá i Řízení letového provozu České republiky už proto, že v současné době spolupracujeme s našimi kolegy v rámci středoevropské iniciativy CEATS, kdy osm států uzavřelo dohodu o společném poskytování služeb pod záštitou Eurocontrolu. Je to projekt, který se chystá deset let, a v tom je i jeho úskalí. Představy o tom, že v roce 2007 bude veškerý provoz v horním vzdušném prostoru, tj. od letové hladiny FL285 (8.700m) řízen z jednoho střediska ve Vídni, je dnes zcela jasně nenaplnitelný. Už proto, že se mění priority leteckých společností v požadavcích na letové provozní služby. Začátkem devadesátých let totiž bylo hlavním tématem zpoždění a nedostatek kapacity, což už dnes neplatí. Během předchozích deseti let prakticky všechny státy přijaly opatření, která vedla ke zvýšení propustnosti vzdušného prostoru a snížení zpoždění. Díky dramatickému snížení zpoždění v důsledku zavedení řady provozních opatření se náš podnik nevyskytuje v žádných statistikách. Letecké společnosti dnes hledají úspory hlavně v poplatcích. Nejsou připraveny přijmout řešení, která by znamenala čisté zvýšení nákladů – tzn. ke stávající infrastruktuře vybudovat ještě něco dalšího dříve, než to bude nezbytně nutné. V této souvislosti se na scénu vrací koncept virtuálního řídícího střediska, se kterým již před několika lety jako první přišla Česká republika. Tehdy se pro tento koncept nenašlo příliš podpory. Všichni si totiž představovali, že se nové centrální středisko postaví zrovna na jejich území. V momentě, kdy se dozvěděli, že byl úspěšný pouze jeden stát – Rakousko (s českou podporou), začala se opět objevovat iniciativa, že nejlepší by bylo využít moderních komunikačních technologií a stávající střediska, která jsou po technické a provozní stránce perspektivní, propojit datovými sítěmi a vytvořit z nich jedno virtuální. Na tomto principu by se státy,v nichž by byl nedostatek kapacity, mohly sdružit s tím, kdo má kapacity přebytek. To je případ např. Bosny a Hercegoviny, za niž dnes služby řízení letového provozu poskytuje chorvatská společnost Croatia Control, nebo Slovinsko, které uvažuje o přenesení svých povinností na rakouský Austrocontrol. Každopádně, ať bude řešení jakékoli, je role podniků řízení letového provozu při poskytování služeb nezastupitelná a odráží se v rezoluci ministrů dopravy států CEATS v roce 2001, kteří rozhodli, že finálním provozovatelem nebude pouze Eurocontrol, ale konsorcium poskytovatelů letových provozních služeb, kteří tuto služby zajišťují již dnes. Nebude to tedy jenom nárůst nákladů a už vůbec ne ztráta lukrativního vzdušného prostoru a ekonomických přínosů pro jednotlivé státy.

Řekl jste, že vzdušný prostor je naším národním bohatstvím. Státní podnik Řízení letového provozu České republiky je úspěšnou a prosperující firmou. Letečtí dopravci si mohou vybírat, který vzdušný prostor budou využívat. Poloha Česka není až tak třeskutě strategická, aby všichni museli létat zrovna přes nás. Ale létají, a ne málo.
To je pravda, ale k tomu, aby o náš vzdušný prostor byl zájem, bylo potřeba udělat celou řadu věcí. Strategická poloha Česka je jen jedním z faktorů. Kdybychom zde poskytovali mizerné služby nebo měli špatné parametry bezpečnosti, ceny služeb ani další faktory by nehrály roli. Máme nástroje, které nám dovolují zajišťovat vysokou míru kvality a bezpečnosti a které nám umožňují i vysokou efektivitu. Prognóza poptávky po českém vzdušném prostoru a nároky na vysokou míru bezpečnosti a kvalitu poskytovaných služeb byly základem pro rozhodnutí o zahájení projektu „Národního integrovaného střediska řízení letového provozu – IATCC Praha“ (Praha – Jeneč). Tento projekt zahrnuje změnu organizace poskytování letových provozních služeb a technologie práce včetně obnovy a modernizace používaných systémů a realizace prvků civilně vojenské integrace. Cílové datum pro zprovoznění tohoto střediska je stanoveno na rok 2006.
Je možné konstatovat, že onen čtyřnásobný nárůst provozu, kterého ve srovnání s rokem 1990 dosáhneme v letošním roce, se odehrává s počtem řídících letového provozu vyšším o pouhých deset procent proti začátku devadesátých let. Vysoká profesionální úroveň a nasazení zaměstnanců s podporou sofistikovaných technologií umožnily poptávku po našem vzdušném prostoru zvládnout při minimálním zpoždění, které v roce 2002 představovalo 0,32 minut na jeden uskutečněný let. Stálou prioritou podniku je pružné zajišťování kapacity a propustnosti vzdušného prostoru Česka i maximální využitelnosti Letiště Praha Ruzyně a péče o regionální provoz. Nástroje, které řídícím letového provozu dáváme, jsou moderní a efektivní – s tím souvisí i výcvik a další záležitosti. A ještě jeden důležitý faktor. Mohli bychom být sebelepší, ale pokud bychom měli prohibitivní ceny, konkurenceschopnost našeho vzdušného prostoru by byla výrazně nižší. V současné době jsme v rámci Eurocontrolu pátí nejlevnější. Je to dáno nejen tím, že pozorně hlídáme rozpočet a že nad naším územím stoupá provoz, ale také tím, že nejsme zatíženi žádným břemenem minulosti, které brzdí řadu zahraničních společností řízení letového provozu, jež v době transformace na podnik založený podle obchodního zákoníku přejaly všechny závazky, dříve financované ze státního rozpočtu, vůči někdejším státním zaměstnancům. Nyní si na ně musí vydělat. Je to taková smrtící spirála: klesá-li provoz, musí zvyšovat ceny, a díky vysokým cenám jim klesá poptávka a provoz. Dnes je jasně patrné, pokud se podíváte na animaci letů nad Evropou, že právě z tohoto důvodu se v řadě případů letecké společnosti přesouvají do našeho vzdušného prostoru vzdor tomu, že si tím prodlužují své letové tratě.

www.ans.cz