Eliminovat bezpečnostní rizika na území České republiky

Před hlavní lázeňskou a turistickou sezonou Všudybyl požádal o rozhovor náměstkyni ministryně pro místní rozvoj České republiky pro řízení Sekce regionálního rozvoje Ing. Kláru Dostálovou.


Archiv vydání

2019 | 2018 | 2017 | 2016 | 2015 | 2014 | 2013 | 2012 | 2011 | 2010 | 2009 | 2008 | 2007 | 2006 | 2005 | 2004 | 2003 | 2002 | 2001










































Výstava Libeň – zmizelý svět

Výstava v rámci projektu „Pražské čtvrti 2010 –2011“ bude probíhat na třech místech. Od 13. října 2010 do 20. února 2011 v hlavní budově Muzea hlavního města Prahy – Na Poříčí 52, Praha 8. Od 19. listopadu do 14. ledna 2011 v budově ÚMČ Praha 8, U Meteoru 6, Praha 8 a v Libeňském zámku – Zenklova 35, Praha 8.

Výstava seznamuje
s historickým a kulturním dědictvím svébytné pražské čtvrti Libeň. Ta v minulých desetiletích prošla bouřlivými stavebními proměnami, které nebyly vždy ku prospěchu. Zničení židovských památek až na synagogu, plošné demolice atd. Je proto žádoucí obrátit pozornost k těm hodnotám, které zbyly, abychom si uvědomili význam jejich zachování do budoucna. Návštěvník „vstoupí do Libně“ Královskou (dnešní Sokolovskou) třídou; na Palmovce zabočí do Primátorské (dnes Zenklovy) třídy, odkud bude pokračovat do Horní Libně. Při odbočkách se zastaví u význačných památek, existujících i zaniklých. Prostřednictvím historických fotografií (z nichž značná část nebyla publikována), pohlednic a kreseb sleduje proměnu prostranství a staveb v průběhu času a projde se i ulicemi dávno zmizelými. Samostatná kapitola je věnována libeňským usedlostem, které většinou zanikly, nebo podstatně změnily svou tvář.

Obrazový materiál
je doplněn trojrozměrnými předměty a archeologickými nálezy, které byly učiněny zejména na přelomu 19. a 20. století. Část věnovaná průmyslu představuje Libeň jako rychle se rozvíjející průmyslové předměstí. K nejvýznamnějším odvětvím patřila stavba lodí. Pražská akciová strojírna dodávala osobní i nákladní parníky do tuzemska i zahraničí až do r. 1910. Loděnice Praga proslula v meziválečném období výrobou nákladních člunů; později se České loděnice v Libni vypracovaly na jednoho z hlavních světových výrobců sacích bagrů. Neodmyslitelnou součástí Libně byla První českomoravská továrna na stroje v Praze, vyrábějící od r. 1900 lokomotivy, které se v pozdějších letech proslavily pod značkou ČKD. Světovou proslulost si získala i libeňská automobilka Praga, vzniklá v r. 1907 jako Pražská automobilní továrna. Pozornost je věnována i ve své době známým menším závodům. Bohatá je i historie dopravy na území Libně. Již od r. 1845 spojovala Prahu se světem přes území Libně Olomoucko-pražská dráha a od r. 1873 Rakouská severozápadní dráha. Ale teprve v r. 1877 na území obce vznikla dvě nádraží, horní (dnešní Praha-Libeň) a dolní (zaniklo v r. 1972). Zajímavou kapitolu dějin městské dopravy představuje elektrická dráha Praha–Libeň–Vysočany, kterou provozoval vynálezce František Křižík v letech 1896–1907. Kromě tramvají jezdily v Libni v letech 1952 až 1965 trolejbusy. Libeň žila svérázným společenským životem. Působila zde řada spolků. Jejich činnost zachycují fotografie, dokumenty, medaile a prapory. Další způsob trávení volného času představovaly populární poutě na Rasáku, procesí o Božím těle aj. Neoddělitelnou součástí kulturního života Libně býval hostinec „U Deutschů“, ve kterém se od r.1865 hrávalo divadlo, a to až do r. 1909. Dnes zde působí Divadlo pod Palmovkou. S Libní je svým životem a dílem spjato několik spisovatelů. Patřili k nim dekadentní básník Karel Hlaváček, V. K. Krofta, popularizátor archeologie, autor knih pro mládež Eduard Štorch, českožidovský spisovatel Vojtěch Rakous a zejména dlouholetý obyvatel ulice „Na hrázi Věčnosti“ Bohumil Hrabal.