Eliminovat bezpečnostní rizika na území České republiky

Před hlavní lázeňskou a turistickou sezonou Všudybyl požádal o rozhovor náměstkyni ministryně pro místní rozvoj České republiky pro řízení Sekce regionálního rozvoje Ing. Kláru Dostálovou.


Archiv vydání

2024 | 2023 | 2022 | 2021 | 2020 | 2019 | 2018 | 2017 | 2016 | 2015 | 2014 | 2013 | 2012 | 2011 | 2010 | 2009 | 2008 | 2007 | 2006 | 2005 | 2004 | 2003 | 2002 | 2001










































Výrobní družstva v Českých 100 nejlepších

JUDr. Rostislav Dvořák

Dostáváme se do situace, kdy se snižuje konkurenceschopnost českých výrobních firem, a to například i z toho důvodu, že se stát rozhodl preferovat fotovoltaické elektrárny. Že za jeden kilowatt zaplatí český podnikatel a občan víc než v zemích západní Evropy, že máme jedny z nejdražších pohonných hmot, dražší a méně hodnotné potraviny než v okolních zemích, nejdražší poplatky za mobilní telefony…. Vždyť to je strašné! Kdo to utáhne?! Co to přinese za pár let, kolika firmám to pomůže k úpadku? Nemá to dopady pouze na výrobní firmy, ale i na občany, zaměstnance, na celou společnost. To, že se přijala chybná rozhodnutí v řešení alternativních zdrojů energie, to budeme nuceni desítky let platit, to že neumíme regulovat řetězce, operátory, to jsou dopady, které zhoršují konkurenceschopnost a zvyšují sociální napětí. A tyhle myšlenky mně poletovaly hlavou, když jsem sledoval vyhodnocování našich nejlepších firem, a o to větší obdiv si úspěšní čeští podnikatelé zaslouží.

S předsedou Svazu českých a moravských výrobních družstev, předsedou Družstevní asociace České republiky a členem představenstva a výkonného výboru Mezinárodního svazu výrobních družstev CECOP a tzv. SICOOP, zabývajícího se prosazováním zájmů výrobních družstev, JUDr. Rostislavem Dvořákem se potkáváme 25. listopadu 2011 ve Španělském sále Pražského hradu.
Pane předsedo, s funkcí předsedy Svazu českých a moravských výrobních družstev souvisí řada navazujících funkcí a iniciativ. Vy přebíráte funkci předsedy od bývalého dlouholetého předsedy svazu pana Jana Wiesnera, v tom rozsahu to asi není jednoduché?
Mohu říci, že díky intenzivní dobré spolupráci s Janem Wiesnerem jsem funkci předsedy Svazu českých a moravských výrobních družstev převzal již k datu 31.8. 2011 a ke stejnému datu pan Wiesner svůj pracovní poměr ke svazu ukončil. Zvládli jsme si předat i navazující funkce, jako například funkci předsedy Družstevní asociace ČR, člena představenstva a výkonného výboru světové organizace CICOPA, člena představenstva evropských výrobních družstev CECOP a další. Panu Wiesnerovi udělilo Valné shromáždění výrobních družstev titul čestného předsedy SČMVD, na jehož základě vykonává nadále funkci předsedy Konfederace zaměstnavatelských svazů, kde já pracuji ve funkci místopředsedy. Znamená to, že jsme si všechna ostatní zařazení již řádně předali a již několik měsíců v novém složení společně s novým představenstvem pracujeme naplno.

Spolu s prezidentem Hospodářské komory České republiky Ing. Petrem Kuželem jste tu před chvílí předával diplomy „Českých 100 nejlepších“ v kategorii „Výrobní družstevnictví“. Čím je výrobní družstevnictví tak výjimečné, že má v této vysoce prestižní anketě vlastní oborovou kategorii?
Slavnostní vyhlašování výsledků ankety „Českých 100 nejlepších“ opravdu je, pokud ne nejprestižnější, pak jednou z nejprestižnějších společenských událostí ve světě podnikání v České republice. O to víc si vážím faktu, že od jejího vzniku v roce 1996 se v ní umísťují a jsou oceňována výrobní družstva. Družstva totiž patří mezi nejdéle fungující podnikatelské subjekty nejen na historických územích Slezska, Moravy a Čech. Ostatně, lze se o tom snadno přesvědčit v Obchodním rejstříku. První dosud v Česku podnikající družstva vznikla už za Rakouského mocnářství v 19. století. Bohužel u nás jsou družstevní firmy z nepochopitelných důvodů často vnímány poněkud jinak než v západních zemích, odkud k nám družstevní hnutí přišlo a v nichž se družstva významně a úspěšně uplatňují. V Česku leckde přetrvává povědomí, jakoby družstva byla produktem bývalého socialistického zřízení. A bohužel mají je i někteří představitelé politických stran a státní sféry. Družstevní forma podnikání a vlastnictví je institucionálně největší na světě. Kromě toho, že má velmi dlouhou tradici, je ve světě zastoupena nejpočetnější členskou základnou, téměř jednou miliardou členů výrobních, spotřebních, bytových a zemědělských družstev. Jen v Evropské unii je nás na 60 milionů. Navíc evropské družstevní firmy dávají práci vedle členů dalším 5,4 milionům zaměstnanců, kteří nejsou členy družstev. Nejsilnější výrobní družstevnictví v Evropě je ve Spolkové republice Německo. Velmi silné zastoupení družstev je i ve Velké Británii a Itálii. České družstevnictví je součástí evropského sdružení veškerých družstev „Družstva Evropa“. Česká výrobní družstva tvoří nejen menší výrobní celky s obratem v řádu jednotek milionů ročně, ale také výrobní giganty s miliardovými obraty. Členská výrobní družstva Svazu českých a moravských výrobních družstev zaměstnávají od desítek po tisíce zaměstnanců. Jsou mezi nimi také organizace, které vytvářejí pracovní podmínky pro zdravotně postižené občany, a to vše jsou významná a nepominutelná fak­ta.

Což je v době škrtů ve veřejných výdajích čím dál tím těžší. Ostatně škrtací pandemii trefně okomentoval předseda představenstva vaší členské firmy Sněžka, výrobní družstvo Náchod Ing. Miloslav Čermák ve třetím vydání Všudybylu letošního roku slovy: „Bohužel, náš stát v době, kdy byla konjunktura, nešetřil. Naopak, sekal dluhy. V podstatě se dá říci, že jsme ty peníze prožrali, aby se získaly hlasy voličů. Ony prožrané peníze nám teď chybí, protože když přišla doba hubená, není kam sáhnout. Dluhy je třeba umravnit na přijatelnou úroveň, a pokud už si půjčovat, tak na rozvojové investice, které budou České republice vydělávat.“ (viz www.e-vsudybyl.cz, článek: „Kdo bude státní úředníky živit, když Češi nechtějí a cizinci nesmějí?“).
Rád bych využil této příležitosti, kdy se v nejreprezen­tativnějších prostorách našeho státu, ve Španělském sále Pražského hradu schází představitelé nejlepších firem působících v České republice, a informoval vás, že rok 2012 je vyhlášen Organizací spojených národů Mezinárodním rokem družstev, který proklamujeme pod heslem: „Družstva budují lepší svět“. Kromě toho, že družstva zajišťují svoji základní činnost, ať už jsou spotřební, výrobní, bytová nebo zemědělská, mají i výrazný sociální aspekt. Uvědomujeme si, do jaké etapy globalizovaný svět vstupuje, a víme, že družstevní forma podnikání (sdružování lidí ve společných zájmech, ve vzájemné podpoře) v těžkých dobách v historii byla a i nyní může být úspěšným východiskem z ekonomických problémů, které nás čekají. Jsem přesvědčen, že po téhle stránce je Mezinárodní rok družstev vyhlášen ve velmi aktuálním období.

Pane předsedo, jedním z dnešních oceněných v kategorii „Gentleman Pro“ byl předseda představenstva společnosti Karlovarské minerální vody, a. s. dottore Antonio Pasquale. V interview, které jsem s ním dělal pro druhé vydání Všudybylu 2010 (viz www.e-vsudybyl.cz, článek: „Umožnit valorizaci schopností českého národa“), mj. řekl: „Pokud by se integrace odehrávala pozvolněji, možná by to bylo lepší. Tehdy se ale všichni snažili co nejrychleji nastartovat ekonomiku. To způsobilo, že řadu tradičních českých podnikatelských aktivit skoupily cizí firmy, což výrazně zpomalilo růst domácích vrstev podnikatelů ve vaší zemi a je příčinou velkých škod. I toho, že když vypukla finanční krize, převáděly si všechny cizí mateřské organizace veškerou likviditu z českých filiálek k sobě domů. To je nejen špatné, ale i velice nespravedlivé.“ V návaznosti na jeho slova bych se vás rád zeptal, jaká je perspektiva výrobních firem, tedy nejen výrobních družstev, v České republice?
Problémem je, že sice neustále mluvíme, že nechceme, aby v našem národním hospodářství první místo zaujímaly montovny, avšak čím dál víc se tento stav prohlubuje. Uvedl bych příklad vypovídající o spoustě věcí. Jedním z historicky nejdůležitějších českých odvětví bylo a je strojírenství. Také dnes tu hodnotíme strojírenské podniky. U jednoho takového hodnocení jsem zaznamenal, že nejlepším strojírenským podnikem byla vyhodnocena (a zcela oprávněně) firma LINET Ing. Zbyňka Frolíka vyrábějící nemocniční lůžka. Pan Frolík je v mých očích tím nejlepším typem schopného, poctivého, úspěšného a správnou cestou jdoucího podnikatele. On je ten, který začal takřka z ničeho a vybudoval firmu, která svým exportem zasahuje snad do všech světadílů. Jeho firma je jednoznačně velmi úspěšným podnikem. A nyní aspekt, na který chci poukázat. Pamatuji doby, kdy mezi naše nejúspěšnější strojírenské firmy patřily ty, které vyráběly lokomotivy, elektrárny, pivovary, cukrovary, tramvaje, nákladní automobily aj. Řada firem zanikla, některé ještě existují, ale žádná z takových firem nebyla vyhlášena jako nejlepší strojírenská firma. Lze to hodnotit z pohledu národního hospodářství jako pohyb dopředu? A nedivme se. Máme jedny z nejdražších vstupů v rámci Evropské unie. Jak má podnikatel v podmínkách, kdy má nejdražší vstupy v Unii, využít výhody zatím ještě levnější výrobní síly? Jak se má vypořádat s rostoucí nespokojeností zaměstnanců s tím, že musí zaplatit na trhu vyšší ceny než platí zaměstnanci okolních zemí, kteří naopak mnohde docilují násobku českých mezd? Vždyť dneska už tyto zvýšené náklady tuto výhodu absolutně mažou. Rád bych však podotkl, že mám radost, že mezi nejlepšími firmami figuruje například ČEZ, a.s., a také z toho, že vláda přijala za své dál v České republice vyrábět elektřinu z jádra. Jsem přesvědčen, že do budoucna je to hlavní možná cesta. Rušit v Evropě atomové elektrárny mi připadá scestné. Neštěstí ve Fukušimě mělo být impulzem k tomu, vyvodit příslušná bezpečnostní opatření, a ne abychom postavili víc vrtulí a na pole dali víc fotovoltaických panelů a cenovým rozdílem zatížili své podnikatele a své občany. To přece není cesta. V ČEZu má náš stát zatím majoritu. Není vysoká cena elektřiny dána i tím, že stát dostává tak velkou dividendu a neřeší, že tím oslabuje možnosti vývozu průmyslových podniků? Že tím a nejen tím decimuje český průmysl? To jsou desítky věcí, o kterých jsem při předávání ocenění Českých 100 nejlepších přemýšlel.

V kategorii „Výrobní družstevnictví“ ocenění z rukou prezidenta Hospodářské komory České republiky Petra Kužela převzali: za Dřevojas, výrobní družstvo předseda představenstva Zdeněk Blažek; za firmu IRISA, výrobní družstvo člen představenstva Vlastimil Juřička; za KOVOBEL, výrobní družstvo předseda představenstva Emil Beber; za OBZOR, výrobní družstvo, Plzeň předseda představenstva Zdeněk Sobota; za Plzeňské dílo, výrobní družstvo předseda představenstva Ladislav Lok; za TVAR výrobní družstvo Pardubice předseda představenstva Zdeněk Korbel.