Eliminovat bezpečnostní rizika na území České republiky

Před hlavní lázeňskou a turistickou sezonou Všudybyl požádal o rozhovor náměstkyni ministryně pro místní rozvoj České republiky pro řízení Sekce regionálního rozvoje Ing. Kláru Dostálovou.


Archiv vydání

2019 | 2018 | 2017 | 2016 | 2015 | 2014 | 2013 | 2012 | 2011 | 2010 | 2009 | 2008 | 2007 | 2006 | 2005 | 2004 | 2003 | 2002 | 2001










































Vîlcan, Retezat a Tulişa 7

Pondělí 19. srpna 2013 05.40 Vstávám vleže. 06.10 Mám uvařenou snídani. Na skály nad plesem svítí slunce, a já ve stínu. Vysokohorské ráno. Venku 5 °C, ve stanu 7 °C. Stan mokrý rosou, ve spacáku blaze. 07.50 Suším gemmičku a hraju jí k tomu na flétnu. Kuloárem skal se to úžasně rozléhá. Dokonce i svišti zmlkli a poslouchají. 08.23 Odcházím. 09.16 I s klouzáním se po sněhu jsem zpátky v sedýlku o 150 m výš. Vyrážím směr pohoří Tulişa. Fotím kytky a krajinu. 11.25 Jsem na Vf. Văcarea (2238). Oblékám mikinu a bundu, protože zle fouká. Střídám tu skupinu polských vysokohorských turistů. Mobilu stále nefunguje displej. 11.50 Sestupuji kamenným mořem a kosodřevinou. Kudy jí projít? Rébus. Cestou necestou. Je to pro drsňáky. Avšak spousta brusinek a borůvek! Ve vysokém lese jsem úplně ztratil nejen cestu, ale i směr. A tak jsem to vzal dolů. Pak jsem intuitivně upravil kurs doleva a přinatrefil na spojovací hřebínek. 15.00 Sedím před Curmătura Făgetel (1386) a vzpamatovávám se z předešlého zážitku. Těším se na čaj. Bohužel zjišťuji, že flašku s ním jsem zapomněl na Vf. Văcarea. 15.37 Pokračuji po lesní cestě. Nádherný slunečný den. 17.20 Jsem u vyvěračky chráněné kamennou mohylkou kus pro vrcholem Vf. Tulişa. Sundávám velký vrchní placák, nabírám vodu a vařím. Raději ji převařuji. Trojkombinace tentokrát je: bujon, čaj, brkaše. 19.06 Jsem po večeři, sbalen a pokračuji na východ. Nicméně slunce klonící se nad hřebeny Retezatu mne přimělo vrátit se na západ na vrcholek Vf. Tulişa (1792). Na obloze úplněk a slunce zároveň. Stan stavím takřka na špici hory, ale zjišťuji, že se v něm nedá ležet. Jako pako postavený stan a věci přenáším sem tam. 20.03 Konečně jsem zalehlý. V noci mne pobolívají žebra, která jsem si narazil při držkopádu během prodírání se kosodřevinou na sestupu z Bilügu Mare (1764) do sedla Făgetel.