Eliminovat bezpečnostní rizika na území České republiky

Před hlavní lázeňskou a turistickou sezonou Všudybyl požádal o rozhovor náměstkyni ministryně pro místní rozvoj České republiky pro řízení Sekce regionálního rozvoje Ing. Kláru Dostálovou.


Archiv vydání

2019 | 2018 | 2017 | 2016 | 2015 | 2014 | 2013 | 2012 | 2011 | 2010 | 2009 | 2008 | 2007 | 2006 | 2005 | 2004 | 2003 | 2002 | 2001










































Nebo sem dobře již viděl, že sem já tu na soud přiveden: protož sem se lekal. Zvláště vida u trůnu královny ležící ukrutnou šelmu (pes-li, či rys, či drak nějaký byl, nevím dobře) a na mne jiskřícíma očima vyhlédající; jíž, viděl sem, že nebylo než poštvání na mne potřebí.

Viděl sem, že nebylo než poštvání na mne potřebí


Jan Amos Komenský, Labyrint světa a ráj srdce L.P. 1623


Spojování léčebného lázeňství a cestovního ruchu je pro české národní hospodářství užitečné, byť to mocným (na rozdíl od nemocných) nahrává při jeho vytlačování ze systému zdravotní péče hrazené z veřejných zdrojů. V obecném povědomí obyvatel Česka totiž přetrvává vnímání resortu cestovního ruchu ne jako zdroje pro řadu z nich bezpracného blahobytu – domácího a zahraničního obchodu, ale jako sféry plýtvání jejich penězi a obtěžujících turistů. Takže i lázeňství berou, že obtěžuje. Určitě pak vadí těm, kteří skrze uzdravující přírodní léčivé zdroje přicházejí o opakované pacienty a spotřebitele léků. A jak zranitelné je, štve-li kdo proti němu z moci úřední, dokládá padesátiprocentní deficit v předepisování lázeňských léčebných poukazů. Nemocní, kterým byly lázně odepřeny ale nikam nevysublimovali. „Jen“ jsou směrováni čerpat daleko nákladnější opakovanou péči u těch, úřady požehnaných. Opravdové turisty – zpravidla cizí státní příslušníky – bezplatně čerpající na českém území léčebné výkony hrazené z veřejných zdrojů pak tito rovněž vítají, byť tu po mnohých z nich rok co rok zůstávají v globále obrovité (údajně nevymahatelné) pohledávky. Což spíše takovou léčebnou péči postavit mimo systém úhrad z veřejných zdrojů?
 

Jaromír Kainc,
nakladatel Všudybylu