
Eliminovat bezpečnostní rizika na území České republiky
Před hlavní lázeňskou a turistickou sezonou Všudybyl požádal o rozhovor náměstkyni ministryně pro místní rozvoj České republiky pro řízení Sekce regionálního rozvoje Ing. Kláru Dostálovou.
Před hlavní lázeňskou a turistickou sezonou Všudybyl požádal o rozhovor náměstkyni ministryně pro místní rozvoj České republiky pro řízení Sekce regionálního rozvoje Ing. Kláru Dostálovou.
Bolívarovská republika Venezuela je federativní zemí. Rozkládá se na severním pobřeží Jižní Ameriky, severně od rovníku. Patří jí i desítky karibských ostrovů. Největší z nich je Isla de Margarita. Na západě sousedí s Kolumbií, na jihu s Brazílií a na východě s Guyanou. Poněkud severněji leží Trinidad a Tobago, Grenada, Curaçao, Bonaire a Aruba. Počet obyvatel Venezuely činí téměř 29 milionů. Hlavním městem je Caracas, úředním jazykem kastilština. Na severozápadě země leží Andy s nejvyšší horou Venezuely Pico Bolívar (5007 m). Mezi nimi je tektonická poklesová oblast s jezerem Maracaibo a Maracaibskou nížinou. Severovýchodně od Cordillera de Mérida se táhne pásmo Karibských And. Na jih od Orinoka se rozprostírá Guayanská vysočina. Mezi oběma celky se prostírá Orinocká nížina s plošinou Llanos. Pravé přítoky Orinoka tvoří v místech, kde opouští Guayanskou vysočinu, vodopády. Nejvyšší vodopád světa Salto Ángel – Kerepakopai Merú (979 metrů) je právě zde. Klima Venezuely je horké s deštivým létem a suchou zimou.
Rozhovor s velvyslancem Venezuelské Bolívarské republiky panem
Victorem Juliánem Hernándezem Leónem začínáme vzpomínkou na film
„Ztracený svět“ natočený podle stejnojmenného románu Arthura Conana
Doyla. Jeho exteriéry se točily právě ve Venezuele, v oblasti Guayanské
vysočiny.
Pane velvyslanče, Venezuela rozhodně není ztraceným
světem.
I díky řadě Čechů. Čeští badatelé a cestovatelé Venezuelu objevovali
už v devatenáctém století. Zejména to byl Enrique Stanko Vráz, který
zmapoval největší venezuelskou řeku Orinoko až téměř k jejím pramenům
a nakreslil první mapy amazonské oblasti. A na kontě má i další
zajímavé věci. Pořídil třeba první fotografii, kterou kdo naši zemi
zachytil. Je pravděpodobné, že sémě velké obliby žesťových nástrojů
u nás v Latinské Americe zaseli čeští muzikanti. Píseň „Škoda
lásky“ Jaromíra Vejvody, ve světě rozšířená za druhé světové
války, se na našich tanečních zábavách hraje do dnešních dní. Češi
způsobili i další věc: naučili Venezuelany a Venezuelanky milovat pivo.
Díky tomu se pohybujeme na špičce jeho spotřeby v rámci celé Ameriky.
S šestadevadesáti litry na hlavu! Není to sice půldruhého sta litrů jako
u vás v Česku, ale na Ameriku úctyhodné kvantum.
Od stolování ke stolovým horám…
Stolové hory v Guayanské vysočině představují nedotčenou přírodu.
Stále tam jsou místa, kam doposud nevkročila noha člověka. Objevování
této části Venezuely Čechy neskončilo Stankem Vrázem. V současné době
tam k nám jezdí dva význační badatelé. Jsou to Jan Dungel, který už
po dvacet let navštěvuje venezuelskou Amazonii, maluje faunu a dělá
grafiky. A další český vědec prozkoumává totéž území, ale zevnitř.
Je to speleolog Marek Audy. Ten dělá nádherné fotografie, které si můžete
prohlédnout třeba v jeho knize „Brány do ztraceného světa“.
Představu o tamní části Venezuely si čtenáři Všudybylu mohou udělat
z obrazových materiálů těchto badatelů na internetu, doplněných také
o vyprávění (http://audy.speleo.cz nebo
www.jandungel.com). Rovněž Česká
televize vyrobila několik dokumentů o Venezuele zevnitř i seshora. Tak
vidíte, Venezuela a Česko jsou spojeny i takto. Česká republika zase
láká nás, Venezuelany. Ostatně, tuto skutečnost dokládá i to, že spolu
mluvíme česky.