Eliminovat bezpečnostní rizika na území České republiky

Před hlavní lázeňskou a turistickou sezonou Všudybyl požádal o rozhovor náměstkyni ministryně pro místní rozvoj České republiky pro řízení Sekce regionálního rozvoje Ing. Kláru Dostálovou.


Archiv vydání

2024 | 2023 | 2022 | 2021 | 2020 | 2019 | 2018 | 2017 | 2016 | 2015 | 2014 | 2013 | 2012 | 2011 | 2010 | 2009 | 2008 | 2007 | 2006 | 2005 | 2004 | 2003 | 2002 | 2001










































V oblasti MICE jsme hodně aktivní

JUDr. Josef Pavel

Lázeňský hotel THERMAL, s 260 pokoji, disponuje jedním z největších kongresových center v západních Čechách. Jeho celková kapacita je přes dva tisíce konferenčních míst. Nejvíc se na ní podílí Velký sál s 1148 místy, o dalších tisíc míst se dělí další dva sály a nespočet menších salonků, všechny s variabilním uspořádáním. Kongresové centrum je proto vhodné pro pořádání akcí všech typů, od mezinárodních kongresů až po komorní akce. Současně s tím nabízíme kompletní profesionální konferenční servis. Naší nespornou výhodou je umístění všech služeb pod jednou střechou a schopnost zajistit i velmi složité akce na klíč. Od transferů, cateringu, technického vybavení, květinové výzdoby, dekorací, fotografa atd., až po doprovodný program pro účastníky MICE akcí a jejich doprovod.

S generálním ředitelem Lázeňského hotelu Thermal JUDr. Josefem Pavlem se potkáváme 2. května 2011 v souvislosti s připravovaným vydáním, jehož hlavním tématem je meetings, incentives, congresses & exhibitions industry (MICE).
Pane řediteli, český prezident zanedlouho odjíždí na oficiální státní návštěvu Ázerbájdžánu. Této zemi je v našem vydání věnována velká fotoreportáž a rozhovory s českým velvyslancem v Ázerbájdžánu a českým ministrem kultury, s nimiž jsem se potkal v Baku na Světovém fóru o mezikulturním dialogu.
Jak ilustruje vámi zmíněná cesta našeho prezidenta prof. Václava Klause, kterého doprovází řada podnikatelů, Ázerbájdžán je v Česku čím dál víc in. Už vzhledem k naší obchodní provázanosti s touto krásnou a bohatou zemí. Zatím máme s Ázerbájdžánem hodně zápornou obchodní bilanci, neboť import do Česka je o miliardu jedno sto milionů dolarů vyšší než náš export do Ázerbájdžánu, který nečiní ani šestinu našeho vzájemného obchodního obratu. Zdá se však, že se díky prohlubování hospodářské spolupráce, jež je jedním z významných cílů delegace vedené naším prezidentem, začíná blýskat na lepší časy. Platební bilanci totiž lze podstatně zlepšovat i díky obchodní platformě cestovního ruchu, kterou by měla podpořit další přímá letecká spojení mezi Ázerbájdžánem a Českem. Jak moc je z tohoto hlediska Ázerbájdžán perspektivní, ilustruje i příklad největšího obchodního partnera řady českých lázeňských podnikatelských subjektů včetně Lázeňského hotelu Thermal v oblasti cestovního ruchu a lázeňství, incomingové agentury TERMA TRAVEL CZ, jejíž zakladatel a jednatel, pan Fakhraddin Mirzoev, se narodil v Ázerbájdžánu. A protože její klienti, které do Česka vozí nejen z Ázerbajdžánu, ale (kromě Antarktidy) prakticky ze všech kontinentů světa, hojně využívají služeb Lázeňského hotelu Thermal, děláme s ní obchody v řádu desítek milionů korun ročně.

V průběhu své účasti na World Forum on Intercultural Dialogue v Baku ve dnech 7. až 9. dubna 2011 jsem se dozvěděl o chystaném přímém leteckém spojení Baku – Karlovy Vary.
Také já mám tyto informace. Aktivity karlovarského letiště trvale sleduji, už proto, že má klíčový význam pro hospodářský rozvoj Karlovarského kraje. Jsem rád, a spolu s námi zřejmě řada dalších podnikatelských subjektů v našem kraji, že v letošním roce byl zahájen provoz na linkách Karlovy Vary – Kyjev a Karlovy Vary – Jekatěrinburg. Baku je vysoce perspektivní destinací, a toto spojení velmi vítám. Objemy zahraničního obchodu, a tedy i zahraničního inkasa z cestovního ruchu a lázeňství, se totiž odvíjejí také od dopravní dostupnosti. Ostatně přímé letecké spojení naší krajské metropole mnoha zahraničním hostům víc než kompenzuje absenci nešťastně nedotažené rychlostní komunikace R6, jež by měla propojit Karlovy Vary s Prahou.

Thermal je největším festivalovým a kongresovém komplexem západních Čech.
Lázeňský hotel Thermal je nejen největším festivalovým komplexem na západě Čech, ale jsem přesvědčen, že i České republiky. Z našich dispozic a akcí, které zde jsou, profitují další karlovarské hotely a penziony, protože když se nám podaří hostit kongres, jako např.evropských dermatologů teď v dubnu, kdy do Karlových Varů přijelo jeho na šestnáct set účastníků. Je jasné, že všichni u nás bydlet nemohli. V Thermalu jich bydlelo na dvě stě. Ostatní v jiných hotelích, a na kongresová jednání, pracovní schůzky, workshopy a také na společenská setkání byli do Thermalu sváženi shuttle busy. V oblasti MICE, a zejména při získávání velkých kongresů jsme hodně aktivní. Připravujeme se na další již nasmlouvané velké akce a spolu s našimi partnery, profesionálními organizátory kongresů a karlovarským magistrátem, usilujeme o to, abychom na území našeho města přivedli další.

To, že se vám daří, dosvědčují investice do rekonstrukcí a renovací komplexu objektů tvořících Lázeňský hotel Thermal.
Postupně rekonstruujeme a renovujeme části Thermalu. Postupně proto, že tyto práce financujeme převážně z vlastních zdrojů. Za poslední dva roky jsme investovali desítky milionů korun do první etapy vlastního balneoprovozu, do výměny čtyř hotelových výtahů. Jsme totiž nejen největším festivalovým a kongresovým komplexem v Karlových Varech, ale také nejvyšší budovou. V prvním čtvrtletí letošního roku jsme na třech podlažích zrekonstruovali třiašedesát pokojů a upgradovali je do kategorie „Comfort“. Zkrátka bojujeme, abychom obstáli v tržním vysoce konkurenčním prostředí, jímž incomingový trh Karlových Varů bezesporu je.

Pane řediteli, váš hotel má ve svém názvu slovo „lázeňský“. Česká republika, resp. naše historické země Slezsko, Morava a Čechy disponují řadou jedinečností. Avšak místo toho, abychom z těchto přírodních, medicínských, historických a dalších monopolů těžili, aby nám prodávaly a vydělávaly na důchody důchodcům apod., tak je jidášsky zaprodáváme. A tyto tendence se týkají i unikátního, po generace budovaného českého léčebného lázeňství. Už zase jdou zvěsti, že je třeba jej vyeliminovat ze systému zdravotní péče hrazené z veřejných zdrojů.
I v minulých letech jsme zažívali, že někteří vládní činitelé, kteří hledali, na čem uspořit, dávali na stůl otázku léčebného lázeňství. Finanční rozbory a analýzy ale hovoří ve prospěch zachování tohoto oboru medicíny v České republice. Byť se může jevit, že léčebné lázeňské pobyty pacientů hrazené z veřejných zdrojů se Karlových Varů netýkají, protože naše lázně navštěvuje víc než sedmdesát procent zahraničních pacientů a hostů, jsou léčebné indikace, na něž žádné jiné lázně a přírodní léčivé zdroje než naše karlovarské nezabírají. A ani chirurgické zákroky a farmaka. Přírodní monopol lázní Karlovy Vary je jen jedna stránka věci, druhá, neméně podstatná, je špičková úroveň lidských zdrojů a české lázeňské medicíny. A to se netýká pouze lékařů – specialistů, ale i středního zdravotnického personálu. České léčebné lázeňství je špičkovým medicínským oborem. Proto k nám do Thermalu a do ostatních českých lázní jezdí např. bohatá arabská klientela, aby tu do svého zdraví investovala čas a peníze. A chce absolvovat léčebný lázeňský program se všemi omezeními, které léčebné kúry z medicínského hlediska vyžadují! Bylo by neodpustitelnou systémovou chybou, kdybychom dopustili degradovat české léčebné lázeňství ze špičkového medicínského oboru na pouhý wellness.

Ostatně, o tom proč by to bylo systémovou chybou, napovídá i situace roku 2009, kdy výkonnost služeb cestovního ruchu (mezi něž jsou čas od času tendence léčebné lázeňství odsunout) šla rapidně dolů, zatímco nemocnice a další léčebná (tedy i lázeňská) zařízení razantní pokles poptávky a tržeb nezažila.
V roce 2009 jsme i v Karlových Varech pocítili dopad celosvětové hospodářské stagnace, odstartovaný americkou hypoteční a finanční krizí. Nicméně s námi nezacvičila tak, jako s cestovním ruchem. Hlavně zahraniční klientela, která cestuje za zdravím, si neodpustila i v této době přijet na léčení či zdravotní rehabilitace do českých lázní. V Karlových Varech, a jistě ani v dalších lázeňských sídlech, nebyl hospodářský propad tak dramatický, aby se tato zařízení zavírala jako hotely, které krachovaly v Praze a na dalších místech České republiky.