V každém byznysu se bojuje o zákazníky

Ing. Vladimír Gult

Společnost Teplárenská, a.s. vznikla v r. 2006 rozdělením United Energy, a.s. na dva subjekty – United Energy právní nástupce, a.s. a Teplárenská, a.s. Předmětem jejího podnikání byly výroba, nákup, rozvod, distribuce a prodej tepla v regionu severozápadních Čech. V dubnu 2007 se jejím stoprocentním vlastníkem stal ČEZ, a.s. V lednu 2008 pak došlo ke změně jména na ČEZ Teplárenská, a.s. a v polovině r. 2008 byla většina teplárenských aktivit z divize Výroba společnosti ČEZ, a. s. převedena do dceřiné společnosti ČEZ Teplárenská, a.s. V současné době tak nakupujeme tepelnou energii na výstupu z areálu zdroje – elektráren a prodáváme koncovým zákazníkům. Zásobujeme přes pět a půl tisíce odběrných míst. Spolu s více než stem tisíc domácností jsou odběrateli našeho tepla i nemocnice, úřady, školy a průmyslové podniky. Zákazníky zásobujeme ve 37 lokalitách v Ústeckém, Karlovarském, Středočeském, Pardubickém, Hradeckém, Moravskoslezském a Jihomoravském kraji, kde také exportujeme teplo přes hranice, z Elektrárny Hodonín do slovenského Holíče. Naše celková roční dodávka tepla činí téměř 6000 TJ.

ČEZ Teplárenská, a.s. poskytuje komplexní služby při dodávce tepelné energie. S předsedou jejího představenstva a generálním ředitelem Ing. Vladimírem Gultem se potkáváme v jejich provozu v Trutnově – Poříčí.
Pane předsedo, musíte hodně bojovat o zákazníky?
V každém byznysu se bojuje o zákazníky. I my, kteří se zabýváme dodávkami tepla po celé republice. V létě pro teplou vodu, v zimě také pro vytápění objektů, a to jak průmyslových, tak domácností. Částečně je vyrábíme ve vlastních zdrojích, jako tady v Poříčí, ale především je nakupujeme od své mateřské společnosti ČEZ, a.s. která teplo vyrábí v kombinaci s elektřinou povětšinou z hnědého uhlí. Našimi konkurenty jsou proto hlavně firmy orientované na vytápění zemním plynem. V boji o zákazníka je to vždycky o ceně gigajoulu tepla, a z tohoto pohledu získávat nové klienty je poměrně těžké. Už proto, že cena plynu kolísá a nejde predikovat, jaká bude za pět let. Nové průmyslové objekty, které by potřebovaly naše teplo, moc nevznikají. Sice do nich teplo dodáváme, ale zpravidla je to historicky daná dodávka. Pokud se naskytne nějaká nová příležitost, jsou to především obchodní řetězce, jimž dodáváme teplo do nákupních center.

Hlavním tématem tohoto vydání Všudybylu je letecká doprava.
Létání je komfortní, bezpečná a rychlá doprava, a pro mne osobně zajímavá záležitost. Do doby, než jsem měl úraz, jsem vlastnil pilotní průkaz a létal na rogalu. Leteckou dopravu tak nyní využívám především při cestách na zahraniční dovolené. Díky tomu, že ČEZ Teplárenská, a.s. má provozy po celé republice, totiž autem, které si sám řídím, přes rok najezdím hodně kilometrů. Takže cestuji-li na dovolenou, pak s tím, že chci být brzy na místě, a ne se unavovat řízením auta. Letos jsem byl v Číně a během této dovolené jsem absolvoval devět letů. Takže na palubách letadel jsem strávil poměrně dost času. Pravdou je, že díky čím dál přísnějším bezpečnostním opatřením, kontroly na letištích čím dál víc obtěžují. Takže, když letím na dovolenou, vím, že si mám vzít kalhoty na gumu, abych nemusel neustále sundávat pásek a dávat jej zpátky.

Řekl jste, že se v každém byznysu bojuje o zákazníky. V každém ne. V cestovním ruchu je u nás odrazujeme, ač je cestovní ruch neskutečně lukrativní formou obchodu, kdy spotřebitelé z jiných ekonomických systémů jezdí nakupovat zboží (i to vámi obchodované teplo) do navštěvované země či místa kvůli zboží – zážitkům, shoppingu, rekreaci atd. Hlavním posláním Všudybylu je za přispění vás, směrodatných lidí, vysvětlovat, že cestovní ruch je o tom, jak dostávat peníze do národní ekonomiky. Převážná většina asociací v cestovním ruchu v Česku je totiž scénou, na níž lidé přesvědčení o užitečnosti cestovního ruchu přesvědčují obdobně přesvědčené. A také to je, spolu s mnoha dalšími příčinami, faktorem posilujícím v Česku zahnízděné přesvědčení, že cestovní ruch je věcí pouze lidí, kteří prodávají služby turistům. Povědomí, že cestovní ruch spojuje přednosti domácího obchodu a exportu, a díky turistům výrazně zvyšuje kupní sílu trhů, jsou mizivé. To by nemuselo vadit, pokud by poptávka po zboží, které cestovní ruch umožňuje realizovat, nebyla tak důsledně spjata s pohostinností a pověstí země, kde je prodáváno. Také proto Česká republika, coby turistická destinace, díky cestovnímu ruchu generuje asi jen desetinu možného zahraničního inkasa (cca 120 mld. Kč). Domníváte se, pane předsedo, že má Česko mezi svými obyvateli dobrou pověst?
U mne určitě, už proto, že mám rád kopcovitou krajinu a zejména hory. V létě do nich vyrážím na kole, v zimě na lyže. Když na delší dobu vyjedu někam, kde hory nejsou, moc mi chybí. Teď pracovně hodně pobývám v severních Čechách. České středohoří je nádherné! Jdu-li delší dobu rovinou, např. Maďarskem nebo Německem, cítívám abstinenční příznaky z nepřítomnosti kopců.
Co se pověsti Česka týče, když pominu mediálně zveličované věci, které ji poškozují, jsem přesvědčen, že má co nabídnout. Mj. disponujeme nesmírně rozmanitou a krásnou krajinou, obrovským množstvím památek, úžasnou historií, uměním, vynikající gastronomií (ostatně po celém světě vysokou kvalitu piv avizují jménem západočeského města – označením „Pils“), avšak nejsem si jist, zdali máme zájem tyto přednosti naší vlasti hospodářsky hospodárně zhodnocovat. Zmínil jste leteckou dopravu. Možná se najdou nějací exoti, kteří velkým dopravním letadlem letí jen kvůli tomu, aby se jím prolétli. Ale drtivá většina lidí letecké dopravy využívá, aby se někam přepravila. To, proč lidé někam cestují, určitě není kvůli infrastruktuře cestovního ruchu, tedy aby bydleli v hotelu nebo navštívili turistické informační centrum. Důvodem, pominu-li pracovní, jsou atraktivity dané země a povědomí o nich. I cestovní ruch totiž ovlivňují módní vlny a trendy. Občas se dívám na Eurosport, a tudíž i na reklamy, které na něm dávají. V reklamních pauzách vidím Slovensko a další země. Nepamatuji ale, že bych tam kdy viděl Českou republiku. A má-li kdo rád památky, konkrétně Praha je jedním z nejhezčích míst na světě. Totéž se dá bez uzardění prohlásit o přemnoha dalších městech naší vlasti. Bohužel, kromě absence snah budovat dobrou pověst České republiky se nám nedostává větší pohostinnosti. Pokud přijdu např. v Americe i do obyčejné restaurace, starají se tam o mě tak, že odcházím nejen příjemně najeden, ale i naladěn. V Česku se mi stává, že člověk, který mne obsluhuje, mi dává najevo, jak je otrávený, že mě musí obsluhovat. Chápu tedy, že pokud někdo z turistů získá takovouto zkušenost a předá ji dál, zapadá to do mozaiky příčin, kvůli nimž má Česká republika o stovky miliard korun nižší inkaso z cestovního ruchu než sousední Rakousko.

• www.cezteplarenska.cz