Řekl sem pak vůdci svému: „Nu, již bych také, co tam nahoře jest, jak paní Fortúna své hostě ctí, rád spatřil.“ „Dobře,“ řekl on a vznesl se, než sem zvěděl, se mnou zhůru; kdež paní Fortúna, na kouli stojeci, koruny, sceptra, regimenty¹, řetězy, zápony², měšce, titule a jména, medy a cukry rozdávala, a teprv dále zhůru pouštěla. I pohledím na stavení hradu, kteréž o trojím ponebí³ bylo; a spatřím, že některé do dolních, jiné do prostředních, jiné do vrchních pokojíků uvozují. I dí mi tlumočník: „Zde dole přebývají, které paní Fortúna penězi a zbožím poctila; v prostředních pokojích ti, které rozkošemi krmí; v horních pak palácích, které slávou přiodívá, aby od jiných spatřováni, chváleni a ctěni býti museli. Některým dvojího spolu, neb i všeho trojího přeje; a ti se, kam chtí, procházeti mohou. Vidíš, jak šťastná věc jest, komu se sem dostati dostane.“

V horních pak palácích, které slávou přiodívá, aby od jiných spatřováni, chváleni a ctěni býti museli

¹ vládu, úřady ² náhrdelníky ³ poschodí

Hotelový průmysl je páteří cestovního ruchu, avšak hotely málokde a málokdy bývají důvodem, natož cílem cest návštěvníků. Jejich kvalita je ale podmínkou příjezdů těch zvaných. O nezvané není co stát, a je špatné, pokud se turista ocitá v roli nevítaného okupanta, kterému podzemní hnutí odporu znemožňuje se v navštívené zemi orientovat. Odnepaměti v horních palácích přebývají ti, které Fortúna slávou přiodívá, aby od jiných spatřováni, chváleni a ctěni býti museli. Vzdor tomu, že v Česku přečasto jsou slepí a hluší k možnostem výrazně zvýšit životní úroveň všech vrstev jeho obyvatel orientací na průmysl cestovního ruchu. A tak i díky absenci povědomí o dimenzích rodné země Česko zahraničním a domácím turistům předestírá jen zlomek svých atraktivit a pohostinnosti. Ne, že by se pro turisty měla dělat nějaká charita. Ale měli bychom jim vycházet vstříc a chovat se k nim a k firmám organizujícím jejich směřování tak, aby dostali a udrželi si chuť utrácet peníze právě v nás, a ne v sousedních či nesousedních zemích. Své peníze totiž rád vydá zřejmě každý tam, kde je mu v nějakém prostředí či společenství lidí příjemně, kde se těší na příští a příští návštěvu, protože má povědomí, že v té krásné a chválené zemi, do níž si zvykl on i jeho známí cestovat, je nepřeberné množství míst a akcí, které za to stojí. A proč že Česko a zájem zajistit jeho obyvatelům blahobyt dosud nepřebývá v horních palácích? Asi, že je tam permanentně narváno potřebnějšími…