V Česku se letos masivně staví

Státní fond dopravní infrastruktury byl zřízen za účelem financování české dopravní infrastruktury – výstavby, modernizace, obnovy a údržby silnic, rychlostních komunikací, dálnic, železnic a vnitrozemských vodních cest. Jeho ředitele Ing. Pavla Švagra, CSc. oslovuji v souvislosti s hlavním tématem vydání – pozemní dopravou. Pane řediteli, jaký byl loňský rok pro dopravní infrastrukturu České republiky?
Velmi úspěšný. V jeho průběhu se podařilo posílit rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury zhruba o jedenáct miliard korun, a to není málo. Vláda nám loni přidala osm a půl miliardy korun a zbylá rozpočtová opatření jsme na Fondu provedli v rámci převodů z minulého období. Výsledek loňského roku je z hlediska finančních prostředků investovaných do dopravní infrastruktury o cca jedenáct procent lepší ve srovnání s rokem 2004. V loňském roce bylo ze všech zdrojů do infrastruktury vloženo zhruba sedmdesát čtyři miliard korun. V nich jsou i finanční prostředky, které byly uvolněny cestou krajů na opravy, údržbu a investice silnic druhých a třetích tříd. Velmi bychom si přáli, aby takovéto nárůsty opakovaly každoročně, protože dopravní infrastruktura českého státu není dobudována a asi všichni nelibě vnímáme, co se na pozemních dopravních komunikacích děje. Intenzita dopravy roste i na silnicích prvních, druhých a třetích tříd. Každých pět let probíhá sčítání silniční dopravy. Poslední proběhlo v roce 2005 a jasně ukazuje, že mezi rokem 2000 a 2005 doprava výrazně vzrostla. Na dálnicích objem těžkých nákladních vozidel, především kamionů, vrostl (podle jednotlivých úseků) o 15 až 70 %. U silnic prvních tříd se nárůst těžké kamionové dopravy pohybuje kolem 40 %, na druhých a třetích třídách kolem 25 %. Obdobný nárůst bude také na místních komunikacích. To vyvolává další významný tlak, aby budování dopravní infrastruktury bylo ještě intenzivnější. Abychom ji měli dobudovánu nejen v co nejbližším možném horizontu, ale také aby byla v kvalitním stavu. Asi všichni vnímáme, co se děje dík letošní zimě. Bude to stát hodně úsilí silničářů a zhotovitelských firem a peněz, aby byly co nejdříve odstraněny zásadní problémy. Snažíme se na to najít odpovídající finanční prostředky. Rozvoj dopravní infrastruktury byl totiž až do této doby poměrně masivně zajišťován zdroji z privatizace. Provedli jsme si sumarizaci za dobu fungování Fondu – od října 2000 (kdy začal dopravní infrastrukturu financovat) do roku 2005. Za toto období bylo proinvestováno asi 215 miliard korun, z toho zhruba 125 miliard bylo z privatizace. Statistická srovnání říkají, že v roce 1997 bylo dáno do provozu cca 62 km dálnic a od té doby bude rekordním rokem až letošek, kdy bude zprovozněno 72 km.

Proč bylo před tím zprovozňování dálnic v útlumu?
Po roce 1997 až do roku 2001 byl v podstatě pozastaven přísun finančních prostředků do přípravy nových akcí. Příprava dopravních projektů, což jsou dlouhé liniové stavby, trvá několik let a je třeba do ní masivně investovat. Sama výstavba díla také není krátkodobou záležitostí. Je tedy celkem jasné, že teď se sklízí úspěchy investičních rozhodnutí kolem roku 2000. V rámci našich možností se snažíme přípravu nových akcí podporovat tak, aby tady v příštích obdobích byly stavby připravené. Aby měly územní rozhodnutí a stavební povolení. Aby mohly být za šťastné situace, kdy bude dostatek finančních prostředků, realizovány.

Jaký je a bude rok 2006?
Letos jsme v té šťastné situaci, kdy se v České republice poměrně masivně staví. Trendy se obrátily. Ředitelství silnic a dálnic na reálně rozestavěných stavbách avizuje nedostatek finančních prostředků. Loňské posílení směřovalo právě na rozestavěné stavby, a my se je budeme snažit, seč nám budou síly stačit, v letošním roce sanovat. Doufám, že nám v tom vláda bude ku pomoci. Letošní rok bude pro dopravní infrastrukturu velmi významný. Očekáváme dokončení dálnice D5. Obchvat Plzně je v tuto chvíli stále ještě nedokončený díky cca 3,5km úseku kolem tunelu Val – Valík. Jeho zprovoznění předpokládáme v říjnu letošního roku, čímž bude „pětka“ zprovozněna celá z Prahy až na hranice s Německem. U D8 na Ústí nad Labem a státní hranici se letos rovněž očekává dokončení s šestnáctiki­lometrovou výjimkou Lovosice – Řehlovice, kde jsou dlouhodobé problémy s vlastní podobou stabilizované trasy z hlediska vazeb na ekologické aktivisty a ostatní, kteří prosazují, že by přes České středohoří neměla vést dálnice ve stávajícím konceptu připraveném Ředitelstvím silnic a dálnic. Nicméně do konce roku předpokládáme, že zde bude motoristická veřejnost obohacena o 23,5km úsek. Do konce roku dojde ke zprovoznění dálnice D11 až zhruba 4,5 km před Hradec Králové, takže to bude cca 45 km. I toto zprovoznění je pro celou republiku velmi významné. Dohromady by to mělo být oněch dvaasedmdesát kilometrů dálnic, jež má pořizovací hodnotu zhruba 36 mld. Kč. Určitě se na tom ukazuje, že výstavba dálnic není z pohledu daňového poplatníka levnou záležitostí. Je proto třeba s aktuálně dostupnými finančními prostředky hospodárně nakládat a snažit se, aby tempo výstavby dálnic odpovídalo ekonomickým možnostem českého státu. Přesto multiplikační efekty z výstavby dopravní infrastruktury jednoznačně ukazují, že se státu výstavba prostě vyplatí.

No, dálnice D5 nás dovede z Prahy do Rozvadova, a dál nic. A dál nic je i obráceným směrem. Když se přijede do Prahy. Takže, pane řediteli, co výstavba obchvatů měst?
Samozřejmě se na nich bude pracovat. Naše prognóza na letošní rok zahrnuje zprovoznění 65 km úseků silnic prvních tříd za 11,3 mld. Kč. Státní fond dopravní infrastruktury bude mít i v příštích letech ambice, aby se dopravní infrastruktura rozvíjela a byla udržována v patřičné kvalitě, tj. včas se sanovala její amortizace. Hovořím teď o pozemních silničních a dálničních komunikacích – nehovořím o železničních a vodních cestách, ale i v těchto segmentech dopravy bude celá řada významných realizací. Ale když už jsem u pozemních komunikací, v loňském roce byly zahájeny další významné akce, ani v letošním roce nebudeme bez zahajování nových významných staveb. Pro Brno je velmi důležité započetí výstavby další části městského okruhu – tunely Dobrovského, což finančně představuje zhruba 6 mld. Kč, pokračujeme na R6 z Prahy směrem na Pavlov. Další stavbu na ní chceme zahájit v úseku Tisová – Kamenný Dvůr, což bude investice cca 3 mld. Kč a nemohu opomenout silniční okruh kolem Prahy, který považuji za neuralgický bod české dopravní infrastruktury. Pražskému okruhu je třeba věnovat mimořádnou pozornost právě z hlediska přípravy a finančního zabezpečení, protože se na něm scházejí všechny české dálnice. Hl.m. Praha, díky tomu, že nemá okruh, je zahlcována tranzitní dopravou. Pražský okruh je z tohoto důvodu pro Státní fond dopravní infrastruktury prvořadou prioritou. Jsem proto velmi rád a předpokládám, že již konečně v letošním roce budou zahájeny dvě stavby jihozápadního segmentu tohoto okruhu. Určitě je pro nás také prioritou výstavba dálnice D47 na Ostravu a hranice s Polskem. Ještě bych zmínil o silnici R35, která by měla zahájit úsekem Sedlice – Opatovice. V Moravskoslezském kraji to budou také dva významné obchvaty Jablůnkova a Českého Těšína a řada dalších regionálně i celostátně důležitých staveb. Nejen tedy, že se letos bude na rozvoji dopravní infrastruktury intenzivně pracovat, ale doufám, že se podaří nalézt dostatek finančních prostředků také na opravy po letošní zimě. To je v současné chvíli náš velký úkol.

Údržba, ochrana a rozvoj dopravní infrastruktury českého státu je nejen o vizi, koncepci a samozřejmě o penězích, ale i o prioritách. Takže jaké budou do příštích let?
To záleží nejen na pohotových finančních zdrojích státu, ale je to i o úvěrech. Jsem přesvědčen, že bez úvěrů se dopravní infrastruktura dobudovat nedá. Úvěr v této sféře pomáhá vlastně nastartovat ekonomický rozvoj. Dopravní infrastrukturu nestavíme, abychom ji užívali deset, patnáct let, ale je odkazem i pro příští generace. Pokud má úvěr splatnost 20 až 25 let, nevidím nic špatného na tom, že jej budou splácet i příští generace, ale ony už tuto dálnici nebo železnici budou přece užívat a tato dopravní cesta bude přinášet ekonomické efekty, které určitě náklad na tento úvěr převýší. Dopravní infrastruktura má výrazně větší životnost než doba splatnosti úvěru. Politici i makroekonomové by měli mít na zřeteli to, že dopravní infrastruktura není jenom něco, co slouží pouze účastníkům dopravy, ale že přispívá k vyššímu životnímu standardu. Když dnes realizujeme moderní dopravní infrastrukturu jedenadvacátého století, určitě nechceme, aby měla negativní vliv na životní prostředí. Naopak chceme, aby jej pomáhala zlepšovat z hlediska emisí škodlivin, hluku, světla atd. Dopravní infrastruktura má i významné multiplikační efekty. Přispívá k ekonomickému rozvoji regionů. Tam, kam přivedu dálnici, silnici, železnici, se rozvíjí obchod a podnikání včetně živností a lidé bohatnou. Druhý fakt je, že jsme si na příkladu loňského roku spočítali multiplikační efekty z hlediska výhodnosti pro stát. Nejsou to nezajímavá čísla. Když vezmu, že v loňském roce bylo jenom do investic ze zhruba 75 mld. Kč vloženo 57 mld. Kč (ostatní byly prostředky do údržby), pak z těchto 57 mld. Kč bylo možné stabilizovat cca 170 tisíc pracovních míst. Nejen u firem, které se zabývají vlastním stavebnictvím pro dopravní infrastrukturu, ale i v návazných oborech. Když si to přepočteme z hlediska celkového počtu zaměstnaných osob v České republice, tak to vychází na zhruba 3,5 % ekonomicky aktivní populace. Na DPH ze stavební činnosti související s rozvojem dopravní infrastruktury doputovalo do státního rozpočtu cca 9 mld. Kč. Samozřejmě, že nás DPH velmi trápí a byli bychom rádi, kdyby se nám nějakou jinou cestou vrátila. Odvody na sociální a zdravotní pojištění díky mzdám v přímých i nepřímých oborech činily přes 9 mld. Kč, odvody na zdravotní pojištění byly zhruba 4 mld. Kč ap. Státní fond dopravní infrastruktury se snaží kompetentní činitele přesvědčovat o tom, že se státu investovat do dopravní infrastruktury vyplácí. Že ještě bude (bohužel) dlouho trvat, než dopravní infrastruktura českého státu bude uspokojivě dobudována. Musíme totiž dodělat polovinu dálnic a ještě mnoho dalšího.

www.sfdi.cz