V Brně máme na zlatou

Národní federace hotelů a restaurací České republiky vyhlásila pana Pavla Brdičku, generálního ředitele Best Western Premier Hotelu International Brno, „Hoteliérem roku 2003“. Na otázku, co tomu říká, mi odpověděl:
Ohromně mne to těší. V každém případě bych tohoto ocenění nedosáhl, kdybych neměl vynikající spolupracovníky a hotel výsledky. Hotel International Brno neustále investuje do rozvoje lidských zdrojů a do své vybavenosti včetně zázemí. Díky tomu se nám daří být mladým moderním hotelem s tradicí. V hotelnictví platí: náš zákazník, náš pán. Průběžné vylepšování standardu a kvality poskytovaných služeb je základem úspěchu. Nezapomínejme na to, jak silná konkurence v rámci čtyřhvězdičkových hotelů v Brně je. Ve dvaašedesátém roce byl International bezkonkurenčně nejlepším hotelem v celé tehdejší Československé republice. Už i z toho důvodu chceme o ta první místa bojovat. V Brně na zlatou medaili bezesporu máme. V loňském roce jsme dosáhli indexu 114 %. Bohužel, mám obavy, že to byl rok výjimečný. Loni se k nám vrátila řada firem a opakovaly se u nás velké akce. Hotel International Brno má dobré jméno. Tím, že se o něm šíří další pozitivní reference, získáváme nové zákazníky, což je pro jakýkoliv hotel to nejdůležitější.

Rád bych s vámi hovořil i o vaší gastronomické novince, a to o japonské kuchyni.
Ta se týká našeho restaurantu Luculus, který se orientuje na moderní mezinárodní kuchyni. Po zaškolení japonskými kuchaři a ve spolupráci s dodavatelem originálních ingrediencí jsme u nás začali produkovat japonské sushi. Je to věc nesmírně zajímavá, zdravá a pro hosty přitažlivá. Provozujeme ale i klasickou Plzeňskou restauraci. V Brně jsme jedni z mála, kteří děláme pro své hosty (dá se říci štamgasty) žemlovku, palačinky s tvarohem, koprovou omáčku a jiné lahůdky, které vařily naše babičky.

V souvislosti s Brnem a největším motoristickým podnikem v České republice bych připomněl, že motorismus je atraktivním tématem a jeho návštěvnost dosahuje až ke dvěma stům tisícům přímých diváků u špičkového motoristického podniku, což jiný sport v České republice nemá. Pane řediteli, motocyklová Grand Prix, která se u vás v Brně na Masarykově okruhu pojede 22. srpna, jistě dělá radost nejen vám, hoteliérům a lidem podnikajícím v cestovním ruchu, ale enormně posiluje kupní sílu v Brně a okolí.
Srpnová Velká cena, ale i řada akcí pořádaných akciovou společností Veletrhy Brno, to jsou záležitosti světového významu. Kdyby se Brno mělo se srovnatelnou účinností zviditelňovat a lidi k návštěvě lákat jinými způsoby, stálo by to strašné peníze. Nejen pro zdejší podnikatelské subjekty, ale pro českou ekonomiku je obrovským přínosem, jestliže se o Brnu v médiích hovoří a píše jako o místě události světového významu. Jestliže Českou republiku v souvislosti s motocyklovou Grand Prix v Brně, mezinárodními veletrhy, ohňostrojovým festivalem či festivalem „Brno, město ve středu Evropy“ navštěvují statisíce zahraničních turistů. Domnívám se proto, že si např. Velká cena Brna ze strany politiků i státních orgánů zaslouží velkorysejší a razantnější podporu.

Zmínil jste veletrhy…
Díky tomu, že je Brno místem konání v globálním a bezesporu celoevropském měřítku unikátních veletržních akcí, se rovněž dostáváme do všeobecného povědomí. Mám radost z vysoce profesionálního přístupu společnosti Veletrhy Brno, a.s. Tento dojem si od nás z Brna zřejmě odnáší většina návštěvníků a vystavovatelů, což pozitivně působí na celkový byznys související s incomingem do Brna.

Za dva měsíce se staneme občany Evropská unie. Jsem přesvědčen, že náš vstup Brňany nepřekvapí, protože Brno bylo vždy kosmopolitní tolerantní metropolí, kde koexistovala a v různých syntézách se uplatňovala slovanská, románská, germánská, uherská i židovská kultura Ostatně i díky této charakteristice si Brno zasloužilo být městem památky UNESCO. Váš primátor, Petr Duchoň, mi k tomuto tématu pro sedmé vydání Všudybylu 2002 řekl: „Vila Tugendhat je svědkem našich moderních dějin. Na vilu lze pohlížet jako na plod tehdejšího mnohonárodnostního a multikulturního soužití v Brně třicátých let minulého století. Kombinace vlastník židovského původu, architekt německého a česká stavební firma je velmi příznačná. Ilustruje, jak sloužilo městu k duhu, když zde lidé žili na základě principu občanského soužití a národnost ponechávali věcí soukromou, s níž netřeba šermovat na fanglích venku na ulici.“
Vstup Česka do Evropské unie bude určitým krokem kupředu. Při překračování státních hranic skončí značná část rutinních úředních úkonů, které mnohé lidi odrazovaly od návštěvy Česka. Myslím, že lidé pracující a podnikající v cestovním ruchu včetně hotelnictví a pohostinství mají v této oblasti náskok před řadou dalších hospodářských odvětví. S obyvateli Evropské unie, svými hosty, se setkáváme řadu let. Máme s nimi zkušenosti. Neříkám, že nás nemůže nic překvapit, nicméně věřím, že Hotel International Brno a vůbec brněnské hotelnictví jsou na vstup do Evropské unie připraveni.

Pokud vás někdo nebo něco zaskočí, bývá to z vlastních řad. Kromě toho, že si našinci vymysleli, že např. koberec, který je třeba za čtyři roky vyměnit, odepisujete padesát let, čeká vás, subjekty podnikající v ubytování a stravování, o 14 % vyšší DPH, což samo o sobě sice není radostné, ale měnit pravidla hry v půlce rozehrané sezony, to je vyloženě kolapsové. Maršálu Alexandru Vasiljeviči Suvorovovi (1729 –1800) je připisován výrok: „Těžko na cvičišti, lehko na bojišti.“ Naši pomazaní, zřejmě pod dojmem týlové iluze, konají, jako že je to jen jakási hra. Evropská unie ale není cvičištěm. Do té tzv. Evropy nejsme přijímáni, aby české firmy snadněji získávaly přístup na evropské trhy. Opak je pravdou. Proto mne v této souvislosti napadá citát připisovaný pruskému králi Fridrichu Velikému (1712 – 1786), který v bitvě u Kolína na své vojáky křičel: „Všiváci, chcete žít věčně?!“
Nevím, jestli je toto přirovnání stoprocentní. Ostatně, jsou to vaše pocity. Ale v jedné věci bych s vámi souhlasil, že zřejmě ze strany našich vládních a zákonodárných představitelů nebyl dostatek analýz a vůle tyto zákony konzultovat ve správném čase s odborníky v hotelnictví a cestovním ruchu vůbec. Potom by nemuselo docházet k tak překvapivým zvratům. Smlouvy v jakémkoliv perspektivním byznysu, a tedy i v cestovním ruchu, se uzavírají dlouhodobě. A jestliže je něco černé na bílém, tak se na nějaké zvyšování cen nepřistupuje. Věřím ale, že si všechny zúčastněné strany uvědomí možné dopady a že učiní kroky, které povedou k prosperitě hotelnictví a národního hospodářství.

Hovoříme spolu v době, kdy Česko zaznamenává rekordní výši nezaměstnaných…
To má přímou souvislost s tím, že pokud pro turisty, zahraniční i domácí, oblast cestovního ruchu ještě více daňově zatížíme, může se tak stát, že na Česko zanevřou. V našem odvětví není možné zaměstnávat ty, kteří nedokáží vydělávat sami na sebe a na rozvoj firmy. Na bedra státu tak přibudou další lidé, kteří rozšíří již tak početnou armádu nezaměstnaných. Je to věc velmi aktuální a z hlediska sociální rovnováhy nebezpečná, když si uvědomíme, kolik lidí v odvětví cestovního ruchu nachází uplatnění.

www.hotelinternational.cz



www.brno.cz