
Eliminovat bezpečnostní rizika na území České republiky
Před hlavní lázeňskou a turistickou sezonou Všudybyl požádal o rozhovor náměstkyni ministryně pro místní rozvoj České republiky pro řízení Sekce regionálního rozvoje Ing. Kláru Dostálovou.
Před hlavní lázeňskou a turistickou sezonou Všudybyl požádal o rozhovor náměstkyni ministryně pro místní rozvoj České republiky pro řízení Sekce regionálního rozvoje Ing. Kláru Dostálovou.
Jeho Excelence velvyslanec Turecké republiky pan Cihad Erginay
s chotí, paní Tomuruck Erginay, zvali 29. října 2013 do
Kaiserštejnského paláce v Praze na slavnostní recepci při příležitosti
svého státního svátku, Dne republiky, devadesátého výročí vyhlášení
Türkiye Cumhuriyeti – Turecké republiky, založené jejím prvním
prezidentem, vojevůdcem a státníkem Kemalem Atatürkem. Recepce se
zúčastnila řada osobností včetně předsedy české vlády Jiřího
Rusnoka, jehož projev společně s projevem tureckého velvyslance a
státními hymnami slavnost zahájil.
Česko
a Turecko spojuje řada osobností, mezi nimiž výrazně ční světově
uznávaný učenec Bedřich Hrozný. O tom, že je Turecko kolébkou
civilizace, píše Radek Míka. V pátém díle svého seriálu, nazvaném
„Kultura Van – svět rybářů a zemědělců“ (viz stejnojmenný
článek na www.e-Vsudybyl.cz) mj.
říká: „Zánikem svatyní, jejichž význam tušíme z nálezů v Göbekli
Tepe, končí pravěká epocha lovců. Apokalyptická událost v paměti
lidstva zapsaná jako Potopa světa možná uspíšila změny i odklon od
tradičních zvyklostí a ve východním Středomoří nemalou měrou přispěla
k transformaci společnosti mladší doby kamenné.“
Na území dnešního Turecka ve starověku existovala chetitská říše.
Část Turecka pak byla osídlena řeckými kolonisty. Později se stala
součástí římské, pak byzantské a roku 1299 osmanské říše.
O objevení říše Chetitů se výrazně zasloužil právě rodák z Lysé
nad Labem Bedřich Hrozný. Turecko poprvé navštívil v roce 1904, aby se zde
podílel na překladech klínopisných textů. V roce 1906 byl zhruba
půldruhé stovky kilometrů severovýchodně od Ankary objeven archiv
chetitských králů s množstvím hliněných tabulek popsaných známým
klínovým písmem neznámou řečí. Na jejím rozluštění pracovaly
největší světové kapacity. A byl to právě Čech Bedřich Hrozný, kdo
v roce 1915 předložil řešení současně s nárysem mluvnice chetitského
jazyka. Výsledky bádání publikoval roku 1917 ve své stěžejní práci
„Jazyk Chetitů“. V roce 1925 na další expedici v Malé Asii při
vykopávkách v Kaisarií na kopci Kültepe objevil přes tisíc tabulek
popsaných klínovým písmem, obsahujících smlouvy a dopisy asyrských kupců
z druhého tisíciletí před naším letopočtem. Aby mohl v okolí kopce
Kültepe kopat, musel odkoupit přilehlou louku, a jako majitele území nechal
zapsat československý stát. Při těchto vykopávkách bylo nalezeno
chetitské město Kaneš, a také se potvrdilo to, co Bedřich Hrozný zjistil
už při studiu klínových textů sumersko-babylonských, že Sumerové tři
tisíce let před naším letopočtem znali slad a uměli vařit pivo.