Tři vejce do skla v Richmondu

Richmond Park Hotel
Alois Klein kavárnu přestavěl na hotel, přejmenoval na Richmond Park Hotel. V letech 1932 –1933 jej nechal přestavět a vybavit komfortním zařízením. Autorem projektu byl německý architekt Paul Schafuss. V té době byl Richmond Park Hotel nejluxusnějším a technicky nejmodernějším hotelem v Karlových Varech.

Richmondský park
byl pozoruhodností Karlových Varů. Včetně lesních partií měl rozlohu 72 000 m2 a dodnes fascinuje romantickými zákoutími. Prochází jím čtyři kilometry promenádních cest a dotváří bohatá sochařská a květinová výzdoba, vodní plochy, potůčky a vodopády. Uprostřed této scenérie je situována budova hotelu, kterou tvoří příčný a podélný trakt. Čtyřpodlažní hlavní průčelí zvýrazňuje nízký klasicistní tympanon a balustráda. Dům zdobí štukové motivy mušlí, volut, pilastrů s mušlemi a ovocnými festony.

Jelen v životní velikosti
Hlavní přístupová cesta k objektu prochází stylizovanou branou z umělého kamene, kterou tvoří putti s vázami, květinovými festony a ozdobnými svítidly. Tento motiv se opakuje také po obou stranách mostu přes řeku Teplou. Autorem sochařské výzdoby je údajně vídeňský sochař profesor Bormann. Ve stráni nad hotelem stojí bronzová socha jelena v životní velikosti. Traduje se, že pochází ze sbírky karlovarského mecenáše a podivína barona Augusta von Liltzow.

„Melody Boys“ R. A. Dvorského
Během léta se tu konávaly vyhlášené richmondské taneční čaje o páté, na nichž mj. hrávali i „Melody Boys“ R. A. Dvorského. Před druhou světovou válkou zde pracovalo 12 kuchařů, 16 číšníků a 30 servírek. O zahradu a park se staralo 11 zahradníků.

Osobnosti z celého světa
Častými hosty zde byli příslušníci české šlechty, průmyslníci jako Karel Škoda, Oswald Thuna, hudební skladatel Rudolf Friml aj. Z německé honorace např. major Hindenburg. Dochovaný seznam hostů z dvacátých let uvádí stovky vlivných lidí z celého světa.

Kinematografie
Atraktivní prostředí Richmondu často vyhledávali naši i zahraniční filmaři. Jeho exteriéry a interiéry se uplatnily i v roce 1937 ve filmu režiséra Martina Fryče „Tři vejce do skla“, v němž exceloval Vlasta Burian.

Štěpánčin pramen
Již v 18. století byly na pozemku parku známy vývěry vřídelní vody. Koncem minulého století zde byla vyhloubena studna. Zachytila pramen, který byl nazván podle rakouské arcivévodkyně Štěpánky. V roce 1989 byl nad ním postaven altánek, který nese jméno původního majitele Richmondu Aloise Kleina.

Japonská meditační zahrada
V témže roce byla podle návrhů významného japonského zahradního architekta Kanji Nomury v blízkosti Štěpánčina pramene postavena unikátní japonská meditační zahrada. Symbolizuje principy jin a jang.

Na jaře jsem v Karlových Varech potkal Vlastu Buriana. Předseda představenstva akciové společnosti Richmond Ing. Stanislav Matoušek mne totiž pozval na přátelské setkání nazvané „Tři vejce do skla v Richmondu podruhé“. Po nějaké době se opět setkáváme, abychom si mj. popovídali o vztahu krále komiků k Parkhotelu Richmond.
Vlasta Burian zde točil několik filmů, z nichž se do všeobecného povědomí snad nejvíce zapsala „Tři vejce do skla“. To nás inspirovalo k tomu, udělat pro obchodní partnery párty v tomto stylu. Při vstupu se podávala křepelčí vejce a součástí jedlé dekorace byla i tři pštrosí. Coby představitel Vlasty Buriana tu exceloval herec pardubického divadla pan Pavel Kopecký, který nejenže dokázal dokonale zahrát i hlasově imitovat Vlastu Buriana, ale je mu i velmi podobný.

Ano, svým perfektním výkonem přispěl k výborné atmosféře.
Proč jste se rozhodl investovat zrovna v Karlových Varech a do Parkhotelu Richmond, je mi jasné, zejména poté, co jsem se prošel objektem a vaším rozlehlým anglickým parkem. Takže to berte spíše jako řečnickou otázku.
Byla to náhoda. Podnikal jsem v telekomunikacích a při tom cestoval po celé republice. Jeden známý mi ukázal Parkhotel Richmond s tím, že by byla určitá šance jej koupit. To se posléze akciové společnosti Richmond podařilo. Hotel byl v trudném stavu. Investice do jeho rekonstrukce a rozšíření byly nutné, přičemž se podařilo, že svým duchem zůstal ve třicátých letech minulého století.
Park kolem Parkhotelu Richmond má deset hektarů, z nichž tři a půl patří nám a zbytek městu. Když jsem do parku vstoupil poprvé, kvetla zde spousta azalek a rododendronů. Nádherný anglický park s jezírky – údajně největší v západních Čechách. V současné době již uchvacuje také hosty Parkhotelu Richmod. Lázeňské pobyty nejsou jen o pití minerální vody a balneoprocedurách, ale také o sepětí s přírodou, jež přináší vyrovnanost a klid duše. A právě to náš park dokáže.
Z Parkhotelu Richmod se nám podařilo vybudovat hotel se sto padesáti lůžky a kompletním balenoprovozem. Nejen již druhý ročník „Tří vajec do skla“, ale pořádáme zde i řadu dalších společenských akcí. Součástí hotelu je nádherný společenský sál a terasa, s níž jej lze propojit. Je zde prostor pro tři sta padesát lidí. Na Richmondu je hezké, že se setkáváte s lidmi, kteří tu jsou mnohokrát opakovaně. Někteří po více než sedmdesáté. Když se např. zeptáte paní Stocker z Berlína, pravděpodobně vám řekne, že se zde cítí lépe než doma. S mnoha hosty se znám osobně a rád se s nimi pokaždé přivítám.

Akciová společnost Richmond vlastní i pražský hotel Čertovka.
Ano, máme hotýlek v těsné blízkosti Karlova mostu. Ke koupi jsme se rozhodli, protože mnoho z našich klientů chce během svého karlovarského pobytu navštívit Prahu. Málokdy se nám ale v sezoně v centru Prahy podařilo sehnat odpovídající ubytování. Proto vznikl tento nápad. Hotýlek je příjemný a i on již má svou věrnou klientelu.

Proč jste se rozhodl podnikat v cestovním ruchu?
Protože je to dobrý, i když tvrdý byznys. Bohužel, mnoho lidí v Česku si neuvědomuje, jak výrazně přispívá k úspěchům ekonomik řady států Evropské unie a svojí pasivitou či dokonce řadou nonsensů v oblasti státní propagace cestovního ruchu rozvoj cestovního ruchu brzdí. Přitom kulturní a přírodní potenciál, kterým Česko disponuje, je v Evropě natolik výjimečný, že cestovní ruch by u nás mohl být odvětvím přinášejícím finanční prostředky ze zahraničí v daleko významnějším rozsahu než doposud. Nehledě na to, že výrazně přispívá k sociální stabilitě, protože má potřebu obrovského množství pracovních sil a vytváří velké množství podnikatelských příležitostí.

Přestaňme hřímat o budování kapitalismu v Čechách. Znáte tu anekdotu, jak zajíček utíká před lovci? Doběhne k rozvodněnému potoku a je celý zoufalý, protože jej nedokáže přeskočit. Z větve borovice na něj volá veverka: „Zajíc, pokud popoběhneš o deset metrů proti proudu, pořádně se rozběhneš a odrazíš, musíš to přeskočit.“ Zajíček tam dohopká a vyděšeně volá na veverku: „To nepřeskočím. Je to příliš široké.“ „Jasně, že přeskočíš,“ odtuší veverka, „jen se musíš hodně, ale opravdu hodně se odrazit.“ Za rachotu výstřelů a sílícího štěkotu psů se zjančený zajíček rozbíhá, odráží a skáče. Nedoskočil. Veverka sleduje jak jej kalná voda mele mezi větvemi a balvany a povzdechne: „Málo platné, my nahoře to tak hezky řídíme, a dole nám to vždycky po…“ Copak neznáte jednu ze základních posametověrevo­lučních pouček, že si cestovní ruch pomůže sám?
Velmi často se jako aktivní pilot pohybujete hodně ale opravdu hodně nahoře. Jak vnímáte vztah letecké dopravy k cestovnímu ruchu?
Leteckou dopravu vnímám jako nejvýznamnější prostředek cestování. Karlovy Vary sice leží blízko hranic s Německem, takže k nám značná část hostů přijíždí auty, do Varů ale cestují lidé z celého světa. K nám např. i z Mongolska nebo Brazílie. Karlovarské letiště je pojítkem mezi globálním světem a světoznámými lázněmi. Význam Karlových Varů velmi posiluje to, že jsou k nám vedeny pravidelné letecké linky. Bez mezinárodního letiště by byl přínos Karlových Varů pro českou ekonomiku z hlediska generování plateb ze zahraničí podstatně nižší. Moc si proto přeji, aby co nejdříve došlo k dalšímu rozšíření našeho letiště, zejména pak k prodloužení startovací a přistávací dráhy, aby se mohlo stát běžným cílem dálkových spojů provozovaných velkokapacitními letadly.

www.richmond.cz