Přišli sme tedy do jiné ulice, kdež po všech stranách plno vidím vyšších i nižších stolic: na nichž sedícím „pane rychtáři, pane purgmistře, pane uředniče, pane rejente, pane purkrabí, pane kanclíři, pane místodržící, páni soudcové, milostivý králi, kníže, pane“ etc. říkali. I dí mi tlumočník: „Nu, tu máš ty lidi, kteříž soudy a výpovědi¹ v rozepřech konajíce, zlé trescíce, dobrých přichraňujíce, řád v světě zdržují.“ „Toť jest ovšem pěkná, a mám za to, nevyhnutedlná v lidském pokolení věc,“ řekl sem. „Odkud se pak takoví lidé berou?“ Odpověděl mi: „Někteří se k tomu rodí; jiní od nich, aneb od obce vybráni bývají, tí, kteříž by za nejmoudřejší ze všech a nejzkušenější a spravedlnosti a práv nejpovědomější uznáni byli.“ „I to pěkně,“ dím já. Vtom mi se pohleděti udá², a spatřím, an se někteří do stolic³ vkupují, jiní vprošují, jiní vpochlebují, jiní sami sázejí; a vida a to, „Hle, hle, neřád!“ zkřikl sem. „I mlč, všetýčko,“ dí tlumočník; „zlým toho zaživeš⁴, uslyší-li.“ „A proč nečekají,“ dím já, „až by zvoleni byli?“ Odpověděl: „Herež⁵, oni sebe bezpochyby povědomi jsouc, s tu práci se býti znají⁶: když je za ty jiní přijímají, co tobě do toho?“

Toť jest ovšem nevyhnutedlná v lidském pokolení věc

¹ rozsudky ² naskytne ³ do úředních hodností ⁴ zažiješ, zle to odpykáš ⁵ no, nuže ⁶ vědí, že tu práci zastanou

Zvyšování daňové zátěže podnikatelských subjektů je cestou do pekel, byť i snad dlážděnou dobrými předsevzetími. Je o rozvracení hospodářství státu, rozšiřování počtu nezaměstnaných a o podpoře šedé ekonomiky. Dosud je jedním z nejvíce prosperujících odvětví této zóny v Česku prostituce, i když z naprosto opačné příčiny. Jakmile totiž některý z českých politiků přišel s námětem systémového řešení této opakované činnosti – poskytování služeb za úplatu, byla to pro řadu jeho kolegů spolehlivě fungující záminka, jak jej znemožnit. Všichni proto praktikují „pštrosí politiku“, jako že tuto živnost netřeba podchycovat, a to ani zdravotními předpisy. Tedy vyžadovat zdravotní způsobilost u provozovatelů nejstaršího řemesla, natož dodržování nějakých hygienických norem apod. A tak se zvyšují daně a zavádějí nové a nové hygienické a další normy, kde se dá jinde, což normální lidi nutí minimálně uvažovat o tom, jak je obcházet. Nastavit mantinely tak, aby nemotivovaly rozvoj šedé ekonomiky, to je věc, kterou si uvědomují na veřejné blaho dbající lidé. Odkud se pak takoví lidé berou? Tak to už rozebíral J. A. Komenský. Ale nebojte, před čtyři sta lety…