Družstvo umělecké výroby Granát

Stříbrnou miniaturu sousoší sv. Václava si Jan Pavel II. odvezl do Vatikánu

v Turnově je firmou vlastníků, která soustřeďuje a vychovává brusiče kamenů, zlatníky a stříbrníky. Včetně těžařů českého granátu a obchodně administrativních pracovníků zaměstnává na čtyři sta lidí. Výrobním programem, designem, smyslem pro detail a kvalitou staví na staletích tradic uměleckých řemesel Valdštejnova kraje, známého jako „Český ráj“. Vyrábí granátové i negranátové šperky ve zlatě, stříbře a platině. Brousí drahé i syntetické kameny. Spolupracuje na ateliérových projektech a úspěšně rozvíjí výrobu invenčně řešených upomínkových předmětů (miniatur turisticky atraktivních objektů) a technicky dokonalých dárkových předmětů včetně vítězných trofejí velkých cen, turnajů, prestižních anket apod. Vyrábí jednotlivé šperky dle individuálních zadání zákazníků a plní i požadavky na dodávky velkých sérií. V rámci České republiky provozuje deset firemních prodejen. Jeho výrobky na území Česka nakupují domácí i zahraniční zákazníci (turisté) a svoji produkci i sám vyváží do řady států Evropy, Ameriky a Asie, zejména do Japonska. Jeho roční obrat činí 300 mil. Kč (podíl vlastního kapitálu 98 %). Družstvo Granát je jediným provozovatelem veškeré legální těžby českého granátu, jehož obě ložiska jsou ve stoprocentním užívání Družstva umělecké výroby Granát. Granátové šperky jsou pro svoji velkou oblibu napodobovány a tyto plagiáty nabízeny mnohdy i pod chráněnou značkou „Český granát“. Kameny aplikované u těchto falzifikátů však mají odlišné fyzikální, chemické a esoterické vlastnosti než unikátní český granát. Ten se totiž chová jinak než většina dalších vzácných minerálů. Snáší teplotu nad 1800 °C (diamant shoří při 900 °C), je inertní vůči kyselinám a louhům atd. Chcete-li mít jistotu ohledně pravosti českého granátového šperku, kupujte jej výhradně s certifikátem přímo od výrobce nebo u výrobcem certifikovaného prodejce.

České granáty
se objevují na religiózních klenotech, později i světských ozdobách, prstenech, sponách a pohárech. Na opasku poslední choti císaře Karla IV. královny Elišky, na kříži českého krále Přemysla Otakara II. z let 1313–1340 i na pozdně gotickém kalichu s letopočtem 1510 z Loretánského pokladu. Granáty se zprvu většinou vyvážely do Freiburku, Waldkirchenu a Norimberku, odkud pak vybroušené odcházely do celého světa. Již za římského císaře a českého krále Karla IV. v prvé polovině 14. století přicházeli na Turnovsko benátští prospektoři, aby zde hledali drahé kameny. Postupně tam Italové a Němci přinesli i umění brousit drahokamy. Český pyrop, temně červený kámen, tvrdý a tepelně mimořádně odolný, se stává velmi žádaným a populárním šperkovým kamenem v době císaře Rudolfa II. Habsburského (1552–1612), kdy se obrovsky zvýšil zájem o drahé kameny pro jejich esoterický, léčivý i šperkařský význam. Do Prahy se dostává řada vynikajících zlatníků a cizelérů. Přicházejí špičkoví brusiči drahokamů a císař zakládá dvorskou brusírnu drahokamů. Výkupu nejvzácnějších kamenů, nalezených na našem území, věnoval dvůr největší pozornost. Třicetiletá válka přinesla úpadek a zkázu. Přesto na Turnovsku těžba a broušení drahokamů nikdy neustalo. Faktický rozkvět těžby, broušení a zčásti i zlatnického užití v Čechách umožnil zákaz vývozu granátů z Českého království, který vydala císařovna Marie Terezie v roce 1762. Tím zůstávaly i menší granáty k dispozici pro v Čechách usídlené brusiče, zlatníky a exportéry. Ještě před Francouzskou revolucí se český granát v habsburské říši a sousedním Německu stává hitem. Šlechta jej nechává zasazovat převážně do zlata, do pozdně rokokových šperků, hřebenů, čelenek, příborů, dóz i nádob. Měšťanstvo užívá podobných předmětů, ale stříbrných či litinových. Zároveň, podobně jako venkovské obyvatelstvo, užívá granátů navlékaných do jednoduchých nebo několikařadových náhrdelníků. Na přelomu 18. a 19. století se tak český granát stává všelidově přijímaným drahokamem v německy hovořící části Evropy. Úspěšně se však i vyváží. Specializované obchody se šperky s českými granáty byly již před Francouzskou revolucí v Londýně, Paříži, Berlíně i v Petrohradě. Napoleonské války sice opět přinesly úpadek výroby i obchodu, avšak na Vídeňském kongresu v roce 1815 již manželky ruských delegátů oslňovaly soupravami z českých granátů. Car vší Rusi Mikuláš I. zavítal v roce 1833 na Turnovsko jen proto, aby tu carevně objednal kolekci granátových šperků. Ve 40. letech minulého století se šperk s českými granáty, ale i samotné vybroušené granáty stávají artiklem s kontinuálně rostoucí konjunkturou v tuzemském i zahraničním obratu. K popularitě granátového šperku přispívá i expanze léčebného lázeňství v Čechách. Stává se samozřejmostí odvážet si z Teplic v Čechách, z Karlových Varů, Mariánských Lázní, Františkových Lázní atd. granátové šperky, a to mnohdy i jako dárky. Granátové brože, náhrdelníky, jehlice do kravat apod. jako osvědčené prezenty zahraničním hostům uplatňuje česká šlechta, bohaté měšťanstvo i střední stav. 

Živnostenská škola v Turnově
byla zřízena v roce 1867. V roce 1884 pak speciální pro brusiče a rytce drahokamů, která později otevřela zlatnické oddělení. Obchodníci a brusiči drahokamů z Turnova již od konce napoleonských válek cestovali do Ruska, Ameriky, Austrálie, Jižní Afriky, kde nakupovali drahokamy a otevírali nové trhy pro turnovskou produkci. Zřizovali filiálky v evropských i zámořských zemích. Škola se ve stále větší míře zaměřovala na výuku zpracování granátů a granátových šperků. Český granátový šperk získával úspěchy na světových i speciálních výstavách v Praze, Vídni, Barceloně, Londýně atd. Granátový šperk prošel všemi vývojovými etapami uměleckého cítění 19. století včetně vegetativního dekorativizmu. Čeští umělci hledající moderní výraz pro spojení granátu s kovem, českým křišťálem a dalšími ušlechtilými materiály získávali vavříny i po první světové válce. V meziválečném období a za okupace probíhala těžba granátu v omezeném objemu. Broušené granáty se exportovaly do Německa, USA, ale i dalších zemí. Nástup tuzemské i zahraniční konjunktury granátových šperků odstartovaly úspěšné vzorkové veletrhy v poválečné Praze. Umění turnovských šperkařů se dostává prestižních mezinárodních ocenění, jako např. Grand Prix na světových výstavách v Montrealu, Bruselu či Ósace. Obrovský vzestup poptávky po granátových špercích pak u nás přinesla vzedmutá vlna turizmu po pádu „železné opony“. 

Symbolem vetknutým do znaku Libereckého kraje je vrcholek Ještědu s renomovaným architektonickým skvostem – hotelem a telekomunikační věží, jenž získal světovou Perretovu cenu a byl vyhlášen „Nejlepší světovou realizací roku 1969“ a „Nejlepší architekturou 20. století v České republice“. Takováto ocenění zpravidla mívají nejen formu diplomu, ale i plastiky, medaile či šperku. Světově proslulou firmou Libereckého kraje je v tomto ohledu turnovský Granát, z jehož uměleckořemeslných dílen vzešla a vzchází řada doma i v zahraničí udílených prestižních trofejí. Před předsedou Družstva umělecké výroby Granát Mgr. Václavem Kolombem jsem na úvod zmínil „Českého slavíka“.
Český slavík je jednou z nejznámějších námi vyráběných cen. Velmi prestižní vyrábíme i pro manažery roku – odznaky s logem, přičemž pro první místa ve zlatě. Vyráběli jsme i ceny „Podnikatelka roku“, „Cyklista roku“, „Mluvčí roku“, kterou loni obdržel mluvčí České televize pan Krafl. Vyráběli jsme i cenu „Demosthénes“, kterou získal Marek Eben. A když jsem zmínil cyklistiku, námi vyrobenou cenu má i Eddy Merx. Převzal ji loni v Brně na listopadovém otevření 5. ročníku mezinárodního sportovního veletrhu Sport Life. Náš předchozí prezident pan Václav Havel má ve své soukromé sbírce ve stříbře a kameni vyvedenou zmenšeninu Myslbekova sousoší sv. Václava. Tuto miniaturu obdržel i Jan Pavel II. při své první návštěvě České republiky poté, co byl zvolen hlavou katolické církve. Odvezl si ji do Vatikánu, ačkoliv nebývá zvykem, aby se všechny dary, které papež dostane, dostaly až tam. Při své druhé návštěvě papež Jan Pavel II. od naší firmy rovněž obdržel dárek, a to originální krucifix, při jehož tvorbě jsme využili typicky českých surovin, jako jsou granáty, vltavíny a křišťál. I tento kříž je dnes součástí Vatikánských sbírek, o čemž svědčí potvrzení tehdejšího nuncia Giovanniho Copy.

Česká republika již druhým rokem vede intenzivně kampaň, aby se prosadila jako uznávaná golfová turistická destinace.
V duchu těchto aktivit firma Granát reagovala vyvzorováním speciálních šperků s golfovou tematikou. Golf, to nejsou jen exkluzivní odznaky a popř. tematicky laděné šperky. Co se týče produkce sortimentu firmy Granát, jsou to i již zmiňované designové trofeje pro vítěze golfových turnajů apod. A nejen pro golfová klání. V současné době např. jednáme o vyvzorování cen pro jeden z nejprestižnějších dostihů světa – Velkou Pardubickou.

Na letošním 16. mezinárodním veletrhu turistických možností v regionech Regiontouru převzala starostka města Turnov PhDr. Hana Maierová ocenění za projekt „Po stopách Albrechta z Valdštejna“.
Cílem tohoto projektu bylo vytvořit turistický produkt zaměřený na propojení nabídky muzeí, zámků, hradů a dalších atraktivit Českého ráje, tedy i českého granátu a naší firmy, které mají souvislost s historickou postavou Albrechta z Valdštejna a jeho dobou. Ve spolupráci s informačním centrem města Turnova jsme udělali veliký kus práce, díky němuž se daří lákat do Turnova další turisty. V Turnově na náměstí, v prvním patře nad našimi prodejnami, mohou navštívit předváděcí centrum, v němž každý den prezentujeme broušení drahých kamenů a klasickou ruční výrobu šperků. Ostatně, na vámi zmiňovaném Regiontouru byla naše pracovnice, která tam předváděla své umělecké řemeslo. Velkou atrakcí Regiontouru také bylo rýžování českých granátů z hlušiny.

Liberecký kraj je regionem zdárně těžícím z rozvoje průmyslu cestovního ruchu.
To mohu jen potvrdit. Je tomu nejen proto, že na území Libereckého kraje leží Máchův kraj, troje nádherné hory či turisticky exponovaný Český ráj. Zhodnocování sebelepších dispozic totiž dokáže velmi výrazně hatit lidský faktor, nezájem úředníků samospráv apod. To, že Liberecký kraj a zdejší podnikatelské subjekty těží z rozvoje odvětví cestovního ruchu (i ty, které v resortu cestovního ruchu primárně nepůsobí), je v nemalé míře i díky přístupu kompetentních lidí z měst a obcí i z krajského úřadu. Naše firma např. velmi úzce spolupracuje s náměstkem hejtmana, který má na starosti resort cestovního ruchu. Přicestuje-li do Libereckého kraje nějaká oficiální delegace, zpravidla patříme mezi firmy, které navštíví.

www.granat-cz.com