Specifika lázeňské léčby v Dětské lázeňské léčebně Lázně Kynžvart

Lázně Kynžvart
patřily v době od poloviny 19. století až do 2. světové války k významným lázním západočeského regionu, kde se léčily rozličné indikace dospělých pacientů za působení přírodních léčivých zdrojů – klimatu, minerálních vod a peloidů. Zakladatel lázní, rod Metternichů, se ve své době těšil evropské popularitě, a již to dodávalo Kynžvartu na významnosti. Mezníkem se stal až rok 1950. Kynžvart byl Ministerstvem zdravotnictví ČSR díky svým specifickým klimatickým podmínkám vybrán jako lokalita, kam byly umístěny na dobu dvou až tří měsíců pražské děti na doléčení po prodělané epidemii černého kašle. Nápadný léčebný efekt, který se u těchto dětí projevil, měl za následek, že se do Kynžvartu již nikdy nevrátila léčba dospělých pacientů, ale trvale se zde od té doby léčí děti ve věku od dvou do patnácti let s onemocněními dýchacích orgánů a kožními. Dnes to jsou nemoci převážně alergického původu. Z dětské léčebny se po oddělení od Lázní Mariánské Lázně v roce 1992 stala státní příspěvková organizace řízená Ministerstvem zdravotnictví ČR a je jí dodnes.

Základem léčby
je klimatoterapie, která je postavena na výjimečnosti podmínek tvořených stálou a vysokou vlhkostí vzduchu, čerpanou z okolních porostů smíšeného lesa, vysokou intenzitou oslunění danou polohou oblasti Kynžvartu na jihozápadním svahu Slavkovského lesa, nadmořskou výškou 730 m s charakterem podhorské oblasti, ideální čistotou ovzduší – průměrné hodnoty SO2 2 mikrogr./m3 (limit 50 mikrogr./m3), NOx 14 mikrogr./m3 (limit 100 mikrogr./m3) a nízkým obsahem alergenů a bakterií v ovzduší. Klimatická léčba je doplněna o řadu léčebných procedur z oblasti léčby inhalační, vodoléčebné, pohybové, dechové gymnastiky, termoterapie, fototerapie, saunování, cvičení v bazénu v souladu s individuálním léčebným plánem sestaveným pro každého pacienta. Léčba u dětí bez doprovodu je stanovena na šest týdnů, u dětí s doprovodem rodiče na 4 týdny. Až doposud by se zdálo, že není žádný rozdíl oproti léčbě shodných indikací dospělého pacienta. Po medicínské stránce ne. Ale co stránky ostatní? Výsledek léčby, komerční stránka léčby, vztah pacienta k lázeňskému zařízení, vztah pacienta k městu, vztah města k pacientovi?

Výsledek léčby
u dospělého pacienta očekáváme ve zlepšení zdravotního stavu, a tím návratu do plnohodnotnějšího osobního i pracovního života, příp. oddálení odchodu do předčasného důchodu. Komplexní lázeňskou léčbou u dospělého zpravidla řešíme následek těžkého onemocnění. U dítěte však včasným absolvováním lázeňské léčby dokážeme preventivně zabránit rozvoji těžkého onemocnění. Výsledkem léčby je „přeladění organismu dítěte“, zvýšení obranyschopnosti a navození adaptačních mechanismů na zvládání zátěžových situací jeho organismu.

Komerční stránka léčby
je velmi rozdílná. U dospělých pacientů i u dětí je sice závislá na obsazenosti lázeňského zařízení, ale v nemalé míře na výši ceny za ošetřovací den. A u dětských pacientů není příliš možností doplnit pacienty zdravotních pojišťoven zahraničními klienty, a tím vylepšit ekonomiku zařízení. Dětské zařízení je tedy odkázáno pouze na úhrady (často velice zpožděné) ve výši nadiktovaných cen zdravotními pojišťovnami. Je smutné, že musíme ve vztahu ke zdraví dítěte hovořit o komerci.

Vztah pacienta k lázeňskému zařízení
je obyčejně vyjádřen kritickým postojem k onomu zařízení, a dospělý pacient je velice kritický. Vztah dospělého klienta prožíváme i my. V naší léčebně se léčí polovina dětí s doprovodem rodiče. Zdálo by se, že daleko jednodušší a bezproblémový je vztah samotného dětského pacienta. Opak je pravdou. Děti totiž na kritiku všeho použijí svých rodičů na hony vzdálených od léčebny a zasvěcených do situace pouze prostřednictvím svých dětí. Rodiče málokdy uvěří, že se jejich dítě chová zcela jinak než doma, posíleno potřebou upoutat pozornost kolektivu. Personál proto musí být nejenom odborně na výši s pozitivním přístupem k pacientovi, ale všechny zdravotní sestry musí být dobré vychovatelky, psycholožky a v neposlední řadě i náhradní maminky. Naše poslání není v tom, abychom děti vychovávali, na to je pobyt v léčebně příliš krátký, ale jsme zodpovědni za jejich bezpečnost. Řešení některých situací tak bývá obtížnější než řešit na místě stížnosti dospělého pacienta.

Vztah pacienta k městu
by měl být přínosem pro město hlavně po stránce ekonomické. Zvýšením kupní síly v dané lokalitě, následnou propagací a přilákáním dalších návštěvníků. Nabídka se musí přizpůsobit síle kupujících, v našem případě dětem a jejich rodičům.

Vztah města k pacientovi
je důležitým momentem. Město by mu mělo nabídnout příjemné zázemí pro jeho pobyt tak, aby celkový dojem z dlouhodobého pobytu byl pozitivní. Přesvědčuji se, že tak tomu je snad ve všech lázeňských městech. Musím se vrátit ještě jednou do historie léčebny, a sice znovu do roku 1950. V kronice města je zaznamenán boj radnice proti umístění dětí do Kynžvartu s obavou, že město zchudne jak po stránce ekonomické, tak kulturní, protože pro děti přece není třeba vytvářet žádnou kulturu, nic atraktivního. Bohužel, vývoj to potvrdil a tento názor v Kynžvartu přetrvává dodnes. Město se za více než padesát let existence dětské léčebny svými aktivitami nepřizpůsobilo pobytu dítěte. Je až k neuvěření, že tu není jediná cukrárna, ovocný bar nebo jiné zařízení, kde by se nekouřilo, kde by našli útočiště rodiče s dětmi. Není tu koupaliště, dopravní hřiště, o kině nehovořím. A tak vyvstává otázka: Čí je to škoda? Města? Pacienta? Odpověď je jednoznačná: Obou.

Dětské lázeňství
je velice důležitou, vůbec ne jednoduchou, natož zanedbatelnou součástí systému českého zdravotnictví. A domnívám se, že by se o něm mělo daleko více hovořit. Nikdo nedokáže spočítat u dětského pacienta ekonomický přínos výsledků léčby tak, jako u dospělého pacienta např. se sníženou pracovní schopností. V našem novém projektu, vyjádřením farmakoekonomiky v horizontu tří let, se pokoušíme spočítat úsporu léků, zvláště antibiotik, a úsporu nákladů na případnou hospitalizaci pacienta. Zatím dokážeme zodpovědně říci, že u 73 % pacientů léčebny (což je ročně u cca 1500 dětí) se daří dosáhnout zlepšení kvality jejich života. A to je, myslím, dobrý vklad těmto dětem do jejich budoucnosti. Zvláště když výsledky statistických šetření jsou takto alarmující:

Dětská lázeňská léčebna

Lázeňská 295

354 91 Lázně Kynžvart

tel.: 354 672 111

e-mail:

dlllk@iol.cz

web.telecom.cz/det­ska_lecebna