Snahy o rozšíření veřejného zdravotního pojištění o další skupiny ohrožují jeho rozpočet

Již mnoho let se ze strany některých nevládních organizací objevují tendence rozšířit okruh osob spadajících do veřejného zdravotního pojištění o další skupiny cizinců ze třetích zemí, a to o osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) a jejich nezaopatřené rodinné příslušníky. Česká asociace pojišťoven spolu s největší českou zdravotní pojišťovnou VZP ČR opakovaně vyjadřují s tímto rozšířením zásadní nesouhlas a upozorňují na obrovské riziko zneužívání péče a velké zátěže pro veřejný rozpočet. 31. října 2011 se ředitel VZP ČR v této souvislosti obrátil na Ministerstvo financí ČR a zaslal ministru financí analýzu, ze které vyplývá, že zmiňované rozšíření by zasáhlo rozpočet veřejného zdravotního pojištění obrovskými náklady. Konkrétně analýza zjistila, že začlenění dalších skupin cizinců s dlouhodobým pobytem do systému veřejného zdravotního pojištění by vedlo k prohloubení jeho deficitu ve střednědobém horizontu (čtyř let) o dalších cca 11,7 mld. Kč.
Z dopisu ředitele největší zdravotní pojišťovny v České republice vyplývá negativní postoj k rozšiřování systému veřejného zdravotního pojištění o další skupiny cizinců s dlouhodobým pobytem a podpora vzniku nové právní úpravy o povinném smluvním zdravotním pojištění cizinců. Následovalo osobní jednání na ministerstvu financí, kterého se účastnila Česká asociace pojišťoven a VZP ČR. Ministr financí rovněž vyjádřil nesouhlas s rozšiřováním veřejného zdravotního pojištění a souhlasil s ideou povinného zdravotního pojištění cizinců, které by garantovalo cizincům lepší rozsah hrazené péče a splňovalo směrnice EU, a přitom nezatížilo státní rozpočet. Na základě usnesení vlády ČR následně vznikl ve spolupráci Ministerstva financí ČR, Ministerstva vnitra ČR a Ministerstva zdravotnictví ČR návrh takové právní úpravy. V současné době však protichůdně s přípravou nového povinného zdravotní pojištění cizinců eskalují snahy některých neziskových organizací o opětovné rozšíření veřejného zdravotního pojištění o OSVČ, popřípadě jejich nezaopatřené rodinné příslušníky, za které by pojistné navíc musel hradit stát. V této souvislosti vznikla další analýza dopadu zařazení OSVČ cizinců s dlouhodobým pobytem do veřejného zdravotního pojištění. Z této analýzy vyplývá, že začlenění cizinců OSVČ s dlouhodobým pobytem do systému veřejného zdravotního pojištění by vedlo k prohloubení deficitu jeho rozpočtu ve střednědobém horizontu (čtyř let) o dalších cca 2,7 mld. Kč.
Zároveň byla vypracována zevrubná právní analýza, která došla k závěru, že současná platná právní úprava, podle níž cizinci ze třetích zemí, kteří nejsou osobami samostatně výdělečně činnými, a jejich rodinní příslušníci nejsou účastni systému veřejného zdravotního pojištění, je zcela v souladu s ústavním pořádkem České republiky i s komunitárním právem. Česká republika není v současné době vázána k přijetí navrhované legislativní změny.
Jediným koncepčním a systémovým řešením je dle našeho názoru dotažení výstupu z usnesení vlády a vytvoření parametrů povinného zdravotního pojištění s řádnou regulací, které na jednu stranu vyřeší všechny současné problémy cizinců nespadajících do veřejného zdravotního pojištění, na druhou stranu nezatíží veřejný rozpočet.
Snahy o rozšíření veřejného zdravotního pojištění o další skupiny jsou tedy v současné situaci nadbytečné, přesahují rámec povinností České republiky a ohrožují rozpočet veřejného zdravotního pojištění.