Slovensko hostilo Centrope Summit 2

Ing. Miroslav Pala

Koordinátorem projektu Centrope Capacity je mezinárodní konsorcium Centrope Agency, které je v každé zemi zastoupeno Decentralizovanou kanceláří Centrope. Česká kancelář sídlí v Brně. Partnery projektu Centrope Capacity jsou města Vídeň, Brno, Bratislava, Trnava, Györ, Sopron a Szombathely, spolkové země Dolní Rakousko a Burgenland, samosprávné územní celky Jihomoravský kraj, Bratislavský samosprávny kraj a Trnavský samosprávny kraj.

S výkonným ředitelem Decentralizované kanceláře Centrope v České republice Ing. Miroslavem Palou se potkáváme 5. prosince 2011 na Slovensku o jedné z přestávek Centrope Summitu 2 v Art Hotelu Kaštieľ v Tomášově nedaleko Bratislavy.
Pane řediteli, dnes dopoledne tu zasedala Politická rada Centrope, jež představuje fórum nejvyšších politických představitelů dvanácti partnerských regionů a měst regionu Centrope, v němž je Česko zastoupeno představiteli statutárního města Brna a Jihomoravského kraje. Nyní summit pokračuje konferencí „Destination@cen­trope“, věnovanou potenciálu cestovního ruchu regionu Centrope.
Ano, tato veřejná část summitu se zabývá problematikou vytvoření atraktivní příhraniční destinace. Otázkami, jako např. v jakých oblastech je žádoucí vytvářet společnou obchodní politiku a marketing; jak v oblasti cestovního ruchu vytvořit silnou značku Centrope; jakými aktivitami přispět ke zlepšení dostupnosti zajímavých míst v regionu Centrope a ke zviditelnění kulturního dědictví; jak koordinovat rozvoj infrastruktury cestovního ruchu; a jak dosáhnout vytvoření pestrého a přitom integrovaného regionu pro kulturní a leisure turistiku.

Při pohledu na mapku regionu Centrope se mi zdá, že celou jeho polovinu tvoří rakouská území a druhou půlku území ostatních tří zemí Česka, Maďarska a Slovenska. Jak je to s vyvážeností postavení států participujících na projektu Centrope?
Z pozic regionální politiky Evropské unie je třeba se na Centrope dívat poněkud jinak, a to ne z hlediska zemí, ale regionů. Členy Centrope jsou města a regiony. Mezi nimi coby regiony i tři rakouské spolkové země: Vídeň, Burgenland a Dolní Rakousko, přičemž rozvinutost Burgenlandu a Dolního Rakouska je oproti Vídní výrazně nižší. Třeba HDP na obyvatele v Burgenlandu je oproti Vídni zhruba poloviční. Co se týče vyváženosti, musím říci, že řidící struktury v Centrope jsou nastaveny tak, že všichni máme stejné možnosti. Centrope je projekt, který je iniciován a řízen všemi dvanácti partnery rovnocenně. Přeshraniční spoluprací mohou slabší regiony vždy profitovat z možností a renomé těch silnějších. Tak to funguje všude v Evropě.

Pane řediteli, čím se zabývala neveřejná část summitu?
Hejtmani, primátoři a starostové otevřeně diskutovali o zvyšování konkurenceschop­nosti regionu Centrope, a to i prostřednictvím zlepšování dopravní struktury a dopravní obslužnosti. Řešila se témata, jako např. přestavba brněnského železničního uzlu, která je nezbytná pro efektivní využití a zvýšení kapacity transevropské železniční sítě; zlepšení koordinace jízdních řádů – vytvoření online informačního systému pro cestující ve čtyřech jazycích plus angličtině, protože pokud se k sobě nedostaneme rychle, pohodlně a ekologicky, nebude se moci region Centrope rozvíjet. Jedním z cílů spolupráce v oblasti dopravy je zvýhodnit rodiny s dětmi při cestování veřejnou dopravou k našim sousedům. Politici se také shodli na podpoře dálničního propojení Vídně a Brna. Dalším tématem bylo jak společně postupovat při přípravě příštího programovacího období Evropské unie na léta 2014 až 2020. Zájmem našich vrcholných regionálních představitelů je, aby operační programy co nejefektivněji umožňovaly přeshraniční spolupráci dvou, tří a více regionů.

Konference „Destination@cen­trope“ se zabývala otázkami společného brandingu.
Zda a nakolik přeshraničním regionům pomůže vytváření společné značky. Poté následovala panelová diskuse. Zabývala se prezentací vzorových projektů spolupráce v oblasti cestovního ruchu. Jihomoravský kraj v ní úspěšně reprezentovala jednatelka Centrály cestovního ruchu – Jižní Morava paní Zuzana Vojtová, která si jako téma zvolila úspěšný společný přeshraniční marketing turistických zajímavostí Jihomoravského kraje a Dolního Rakouska.
Velmi zajímavý příspěvek také přednesl pan Greg Clark z Londýna, který porovnával spolupráci při budování společné značky nejen v rámci evropských regionů, ale i v zámoří. Na příkladech ukázal, že společný branding může fungovat, ale také proč nemusí. Z následné diskuze pro mne především vyplynulo, jak nezbytné je zvýšit povědomí o Centrope i uvnitř jí samotné. Avšak nejde o to, abychom mohli někdy v budoucnu tvrdit, že jsme Centropané – k tomu jistě nedojde, ale aby lidé, kteří v našem regionu žijí, věděli, jak Centrope funguje a co prospěšného jim může do budoucna přinášet. Např. lepší dopravní obslužnost, dostupnější kvalitní vzdělání nebo pracovní příležitosti, už i proto, že od května 2011 máme jednotný trh práce. Pokud se bavíme o prosazování značky Centrope z hlediska cestovního ruchu, bez ohledu na to, jestli k pobytům na území středoevropského regionu Centrope lákáme turisty ze vzdálených zdrojových destinací nebo vytváříme podmínky pro rozvoj domácího cestovního ruchu, zpravidla z toho profitují firmy, které na území Centrope podnikají, a lidé, kteří zde žijí. Cestovní ruch jim sem totiž přivádí koupěschopné spotřebitele – turisty, kteří svojí poptávkou a penězi navyšují kupní sílu jejich vnitřního trhu, a rozšiřují tak absorpční schopnost jejich lokálního trhu práce, čímž přispívají k prosperitě v daném regionu a k růstu životní úrovně.

Na podporu rozvoje regionu Centrope nyní běží Evropskou unií podporovaný projekt Centrope Capacity. Můžeme od něj očekávat konkrétní výstupy, které přispějí k rozvoji cestovního ruchu v regionu?
V rámci projektu bude již na podzim 2012 spuštěna internetová pětijazyčná platforma pro marketing nejzajímavějších destinací a kulturních akcí – tedy takových, které mají potenciál přilákat i turisty ze sousedních zemí. Bez dostupných informací se turismus rozvíjet nemůže. Dávno již nestačí vyznačit cyklotrasu v terénu a zanést ji do map spolu s přilehlými pamětihodnostmi a restauracemi. Když pojedu na cyklovýlet s rodinou, budu chtít vědět, kde jsou po cestě restaurace s dětským menu nebo s dětským koutkem, kde mohu v případě náhlé změny počasí nastoupit s dětmi na vlak, ve kterém nám přepraví i jízdní kola, a podobně. A nejvíce mne tyto informace budou zajímat tam, kde se nedomluvím – v mém případě tedy v Maďarsku. Připravovaná internetová aplikace tyto informace poskytne mimo jiné i v češtině a v angličtině, a to i na mobilních zařízeních s internetovým prohlížečem.

• www.centrope.com