Eliminovat bezpečnostní rizika na území České republiky
Před hlavní lázeňskou a turistickou sezonou Všudybyl požádal o rozhovor náměstkyni ministryně pro místní rozvoj České republiky pro řízení Sekce regionálního rozvoje Ing. Kláru Dostálovou.
Před hlavní lázeňskou a turistickou sezonou Všudybyl požádal o rozhovor náměstkyni ministryně pro místní rozvoj České republiky pro řízení Sekce regionálního rozvoje Ing. Kláru Dostálovou.
I já jsem se mnohé z toho, co v životě potřebuji, naučil
v mateřské škole. Mé vzpomínky na toto zásadní období svým dialektem
vyvolal jeden z dvojice zakladatelů úspěšného kartografického
vydavatelství SHOCart Ing. Jiří Šumbera / Ing. Bohumil Háj, neboť jsou
z kraje, odkud si pan Tomáš Baťa k nám do Sezimova Ústí přivedl spoustu
lidí, včetně těch, kterých jsem se v mateřské škole něco natrápil.
Firma SHOCart přes svoji světovost nikdy neopustila svůj rodný kraj. Sídlí
v Zádveřicích v motorestu, jako součást tiskárny. Zádveřice to jsou
vlastně Vizovice, a tak do pálenice Rudolfa Jelínka to mají, co by kamenem
dohodil.
Jirko, největší bombou v poslední době pro mne bylo zjištění, že jste
kooperovali s Pentagonem. S Ing. Bohumilem Hájem jste ale začínali
poměrně skromně, téměř baťovsky…
Zprvu jsme se živili mapami pro orientační běh. To nám umožnilo získat
nadhled nad kartografickou tvorbou, protože jsme si dokázali, že dokážeme
nakreslit mapu na čistý papír. Teď je děláme na bázi nakupovaných dat.
Tenkrát v prvopočátcích jsme je dělali od začátku až do konce sami.
Byli jsme až zaskočeni, že vzdor obrovskému množství kartografických
firem po Evropě, to, co děláme my, nikdo nedělá, pokud to nejsou vyloženě
státní podniky jako IGN ve Francii nebo Ordnance Survey ve Velké Británii.
Žádná jiná soukromá firma v Evropě si na to v tom rozsahu, co my, dosud
netroufla.
Jakou roli, při současných technologiích, sehrává ve vaší branži
lidský faktor?
Rozhodující. Přístup k technologiím má dnes každý. K základnímu
know-how rovněž. Je to o odvaze a o tom, dělat věci trochu jinak, anebo
jít do věcí, které jsou nepředstavitelné. Tak jsme si říkali, že když
už děláme orienťácké mapy, že si uděláme i nějakou turistickou.
A šli jsme i do autoatlasu republiky, ale to už jsme byli čtyři
společníci, protože se ke mně a Bohoušovi přidali Ing. Karel Kršák a
Ing. Zbyněk Krejčík.
Od šéfa společnosti Shell jsem jako velmi vítaný a trvale
používaný dar obdržel jejich firemní turistický autoatlas České
republiky vydaný firmou SHOCart. Je velmi podrobný…
Stovkové atlasy nejsou běžné. Němci ho rovněž mají. Udělat stovkový
autoatlas pro osmdesátimilionový trh je ale něco jiného než pro náš
desetimilionový. V okolních zemích moc srovnatelných produktů
nevzniklo.
Společenského uznání a obchodního úspěchu se dostalo i vašim
vinařským trasám…
Všechny produkty, které jsou zaměřeny na jídlo a pití najdou mezi lidmi
oblibu. Není to o tom, kam vedou vrstevnice, ale kde se najedí a napijí. To
je realita.
Velký užitek mi poskytují vaše vodácké mapy. Už jen proto, že
vím, nevstoupím do stejné řeky… Loni v létě jsem se svými syny
absolvoval horní tok zlatonosné Otavy, a bylo to v pohodě. Jak si
ověřujete vstupní informace?
Je to o tom dávat věci dohromady. Prostě máme pana Nováka, který se tím
baví a který ročně aktualizuje jednu až dvě řeky. Opravdu se musí
projít celý tok, protože stav jezů, a nejen jich, se neustále mění.
Vyrobit se dá cokoliv, ale největší problém je aktualizace. Byť je Česko
napohled malé, v momentě, kdy je třeba do detailu zpracovat terén po
stovkách metrů, to přestává být legrace. A to nehovořím
o turistických mapách, kdy ročně aktualizujeme v rámci možností
78.866 kilometrů čtverečních.
Česko a Slovensko jsou v zahraničí stále vnímány jako jeden
geografický a geopolitický prostor, jako Československo.
Na tom nevidím nic špatného. Naopak, vůči řadě turistů, obzvláště pak
ze vzdálených zemí, je to možný způsob, jak je účinně oslovit, aniž by
si Česko pletli s Čečenskem a Slovensko se Slovinskem. Ve středoevropském
prostoru vzniká řada mezinárodních iniciativ společné prezentace
turistických cílů. Nevidím důvod, proč netěžit z existujícího
povědomí. Chceme-li k nám přivést zbytek světa, je to šance jak upoutat
pozornost, nabídnout Česko i Slovensko v podobě, která dokáže oslovit.
Na letošním Slovakiatouru v Bratislavě jsem na toto téma hovořil s lidmi
ze Slovenské agentúry pre cestovný ruch. Nejdříve se zdáli tématem
zaskočeni, ale pak jsme se rozhovořili. Asi je třeba jednat i o takovýchto
věcech. Možná to nebude až tak velký problém vyjít společně do světa.
Proč by česká a slovenská centra po světě nemohla propagovat
československé produkty? Zahraniční turista, který ve středoevropském
prostoru navštíví Prahu i Vysoké Tatry, ani nepostřehne, že se na
Slovensku hovoří poněkud jinak než v Praze. Maximálně to bude vnímat
jako nuance v dialektu. Vždyť češtinu od slovenštiny nerozpoznávají ani
Rusové.
Slovensko čím dál tím víc přitahuje české turisty. Hovořím
o tom i proto, že se SHOCart pustil do map Slovenska.
Českou republiku máme pokrytou v turistických padesátkách a klad listů
bude plynule pokračovat územími Slovenské republiky. Během února vyšel
první titul. Jediný rozdíl je, že nepokračuje číslováním řady za
dvaasedmdesát, což je poslední číslo mapy českého území, ale slovenské
území bude pokračovat listem 1073. K tomuto číslování je jeden vážný
důvod. Cykloturistické mapy Česka začínají stovkou, takže pokud bychom
překročili číslování devětadevadesát, figurovala by na mapách
slovenských území stejná čísla jako na našich cyklomapách.
Pár pátků zpátky jsem vás viděl v televizi v nějakém ranní
programu. Povídalo se, jak jste vydali Atlas světa na základě podkladů,
které SHOCartu poskytl Pentagon. „To je bomba!“ jsem si tenkrát řekl,
„ti maj konexe!“
Výchozí data světa jsme v roce 1995 opravdu nakoupili od Armády Spojených
států amerických. Připadalo nám, že když jsou jen za dvacet tisíc, že
je dobré si je koupit. Měřítko 1:1 000 000 je atraktivní. Postupem času
jsme zjistili, proč to tak je. Práce kolem atlasu byla velice náročná.
Museli jsme oslovit mnoho dalších firem a nakoupit spoustu dalších dat.
Před dvaceti lety by takové dílo vzniknout nemohlo.To, že lze nakoupit
patřičná data, s sebou přinesla až naše doba. Pak bylo třeba dát
dohromady lidi, kteří data zpracovali, investovat do několikaleté
přípravy. Vznikl tak velice zajímavý produkt, byť jsme se tím zařadili
někam jinam, protože většina lidí nás zná jako vydavatele cyklomap a
vodáckých map, které nikdo jiný nedělá. A naráz Atlas světa, což je
produkt, na který si dosud netroufla řada zemí, ale SHOCart ze
Zlína jo.