Ruku v ruce s letectvím na sobě pracovat

Ředitele Odboru civilního letectví Ministerstva dopravy České republiky JUDr. Josefa Tureckého jsem oslovil otázkou, jak se vstup Česka do Evropské unie podepsal na resortu, který řídí.
Téměř každý, když nastupuje do nového zaměstnání, má určité vize. Tou mojí bylo zvýšit poptávku po létání po České republice nastavením vhodné dopravní politiky. Tedy pokračováním toho, co bylo započato, jistou liberalizací trhu, ale tak, aby přitom nebyli poškozováni domácí dopravci a uživatelům zajištěna jejich práva a slušná úroveň služeb. Trh se skutečně podařilo otevřít. Praha je dnes obsluhována čtrnácti nízkonákladovými dopravci. Zvyšuje se poptávka po letecké dopravě směrem k nám i u nás, protože jak tradiční, tak nízkonákladoví dopravci oslovují jiný segment trhu, a tím přitahují k letecké dopravě i jiné zájemce, kteří třeba volí standardní druhy letecké dopravy. Při nastavení této politiky (což vůbec nebylo snadné) zde bylo mnoho obav, že to ohrozí uplatnění českých dopravců. Nicméně kapacity českých dopravců, zejména pak Českých aerolinií, jsou povětšinou umísťovány v zahraničí a mají své pevné místo na trhu. České dopravní letectví, co se dynamiky týče, je na světové špičce. Exemplárním příkladem je Letiště Praha-Ruzyně, podnik Řízení letového provozu a výstavba nového centra řízení letového provozu v Jenči u Prahy. V současné době je dokončována první etapa nového terminálu Sever 2 – EUropa, který bude orientován na cestující zemí Schengenské dohody. Stávajícího terminálu (bojím se říci starého) bude využívat neschengenská klientela. Další dominantou letiště jsou dva cargo terminály, Menzies Aviation Group (Czech) a ČSA, kde je evidentní rozvoj přepravy zboží, přesto, že se vstupem do Evropské unie jsou naše země především tranzitním územím nákladní kamionové dopravy.

Evropská unie je o propojování evropských regionů. Z tohoto důvodu se zvyšuje význam ostatních letišť České republiky, nejenom oněch druhdy spravovaných Českou správou letišť, ale i Kunovic, Pardubic, Plzně a dalších. Když jsem se ministra dopravy Ing. Milana Šimonovského ptal (v pátém vydání letošního Všudybylu, str. 10) v dubnu tohoto roku na česká regionální letiště, odpověděl: „V současné době připravujeme speciálním zákonem odsouhlasený převod regionálních letišť v Ostravě, Brně a Karlových Varech do majetku krajů. Ostatní letiště ještě připravena nejsou, protože jsou stále vázána zájmem Armády České republiky. Ona tři letiště v péči krajů budou mít zcela mimořádné podmínky pro další rozvoj, protože budou sloužit spojení krajů s různými regiony Evropy. Díky tomu se k nám podaří přilákat i další letecké dopravce. Věřím, že se tato letiště stanou součástí základního systému rozvoje a zpřístupnění krajů. Nejhorší věc, kterou Česká republika zdědila po předchozích režimech, je její špatná dopravní přístupnost v rámci Evropy, a to se musí v nejbližší době změnit.“
Dopravní politika Ministerstva dopravy České republiky, ačkoliv letecká doprava není řazena do základního systému dopravní obslužnosti státu, s takovýmto vývojem počítá. Proto již před vstupem do Evropské unie Odbor civilního letectví Ministerstva dopravy ČR v kompetencích daných mu zákonem uvolnil možnosti přímých spojení regionálních letišť, jež jsou omezeny pouze kapacitou letadel a jejich maximální vzletovou váhou. Tato politika je završena převedením letišť v Ostravě-Mošnově, Brně a Karlových Varech pod krajské samosprávy. Jsme přesvědčeni, že letiště využijí pro své euroregionální kooperace. Faktem je, že naše země má velkou řadu letišť s mezinárodním statutem. Na jednu stranu je hezké, že jich je hodně, na druhou je třeba vidět, že na tato mezinárodní letiště, jak pro provoz uvnitř schengenské zóny, tak pro případ spojení mimo schengneskou zónu, budou kladeny určité požadavky na vybavení zejména při celním a pasovém odbavení cestujících. V evropském kontextu regionální letecká doprava velmi zdatně funguje v místech, kde se zpravidla může odvíjet od industrializace příslušných regionů. Mluvím teď o letecké přepravě osob. Podnikatel či manager při vizi strávení čtyř i více hodin ve „šňůře“ kamionů na dálnici (a mám na mysli zejména Německo) raději sáhne po letecké dopravě, a to nejen proto, že čas jsou peníze, ale že to začíná patřit k dobrému tónu a image. I u nás je řada podnikatelů, kteří pro své služební cesty používají vlastních letadel, a bude jich stále víc. Já se domnívám, že spojují účel s koníčkem, protože létání je krásný sport. Lidé, kteří létání podlehli, mají významnou motivaci k celoživotnímu vzdělávání se a růstu, protože jsou ruku v ruce s letectvím nuceni pracovat i sami na sobě a na svém intelektu. V této souvislosti chci jen pro zajímavost dodat, že sportovní letectví je naším nejúspěšnějším sportovním odvětvím, co se týče zisku mezinárodních i zahraničních ocenění, a to i navzdor tomu, že není zdaleka tak dotováno a sponzorováno jako jiné sporty.

www.mdcr.cz