Rozhlasová výprava do Emauz a za Jakubem Janem Rybou

Pořady Radia Praha představují zahraničním posluchačům české přírodní i kulturní památky a snaží se u nich vzbudit zájem o návštěvu naší země. Se Zdenkou Kuchyňkovou, autorkou pořadu Cestujeme, se dnes vydáme do Emauzského kláštera a do rodiště Jana Jakuba Ryby – Rožmitálu pod Třemšínem.

Francouzští králové při korunovaci
Klášter Emauzy představuje zvláštní spojení středověké a moderní architektury. Už zdálky poutají pozornost jeho špičaté betonové věže, které jsou dílem poválečné rekonstrukce. Ale začněme od začátku. Klášter Emauzy byl založen ještě před vznikem Nového Města pražského. Původně se nazýval Na Slovanech, protože tu působili tzv. hlaholáši, benediktinští mniši, kteří přišli z oblasti Chorvatska. Karel IV. totiž chtěl, aby v Praze byla prováděna liturgie i v jiném jazyce než v latině. Pokud klášter navštívíte, můžete se od průvodce Stanislava Marchala dozvědět, že v něm vznikl i unikátní tzv. remešský evangeliář. První z jeho dvou částí vznikla na Kyjevské Rusi a byla psána cyrilicí. Druhá ve zdejším klášteře a byla psána hlaholicí. Dohromady to bylo svázáno v jednu knihu, která byla poslána do Cařihradu jako dar zdejšího kláštera. V Cařihradě tuto knihu prodali remešskému arcibiskupovi. Ten ji koupil v domnění, že se jedná o originál knihy napsané Svatým Jeronýmem. A tak se stalo, že až do počátku 18. století, kdy vyšla najevo pravda, francouzští králové při korunovaci v remešské katedrále slavnostně přísahali na evangelium, které částečně vzniklo v Praze.

14. února 1945 přímý zásah
Klášter byl slavnostně vysvěcen 29. března roku 1372. Vzhledem k tomu, že se ten den četlo evangelium o Kristovi a učednících z Emauz, dostal název Emauzy. Nejpozoruhodnějším místem kostela je gotický ambit s osmdesáti výjevy ze Starého a Nového zákona. Říká se mu Bible chudých, protože v době, kdy prostí lidé neuměli číst, se s biblickými příběhy seznamovali pomocí obrazů. Emauzy byly jediným klášterem, který přežil dobu husitskou. Zdejší kanovník Pavel Kříž se s husity dohodl a přijímalo se zde pod obojí. Svoji nejnovější novogotickou podobu získal klášter v 19. století, kdy se zde usadili tzv. beuronští benediktýni z Německa. Klidný mnišský život tu plynul až do sklonku druhé světové války, kdy Praha prožívala silné spojenecké bombardování. 14. února 1945 dostal klášter Emauzy přímý zásah. Klášterní kostel byl prakticky zničen. Dílo zkázy bylo dokonáno počátkem 50. let, kdy byl zrušen a zabrán. Stalo se z něj skladiště. V 60. letech byl kostel rekonstruován, ale svému původnímu účelu začal sloužit až v 90. letech. Kostel byl vysvěcen teprve v loňském roce. Při procházkách v okolí Karlova náměstí se můžete jeho krásou pokochat i vy.

Varhany, na které Ryba hrál vánoční mše
Nyní se z Prahy přenesme do brdské pahorkatiny, do Rožmitálu pod Třemšínem, kde před dvěma sty lety prožil svůj tragický osud učitel a skladatel slavné vánoční mše Jakub Jan Ryba. Na naléhání otce začal Ryba svůj život jako učitel právě v Rožmitálu. Snažil se pozvednout místní školu, ale dostal se do konfliktu s farářem. Dokonce ani svatbu nemohl mít v kostele. Po nocích skládal. Vyčerpávající způsob života na něm zanechal svou stopu. V dubnu 1815, kdy mu bylo necelých padesát let, spáchal v brdských lesích sebevraždu. Zanechal po sobě celkem třináct dětí, nejmladšímu bylo pět let. Rodinu zachránil učitelský pomocník, který se oženil s Rybovou vdovou. Ryba není jen autorem vánoční mše. Složil přes tisíc různých skladeb. Řada z nich se nedochovala. Co se však zachovalo dodnes, jsou varhany v rožmitálském kostele, na které Ryba hrál. Vánoční mše, k níž Ryba složil hudbu i slova, byla přeložena do několika jazyků. Prováděna bývá nejen v mnoha evropských zemích, ale i v Kanadě a na Novém Zélandu. O takovém úspěchu Jakub Jan Ryba ani nesnil. Sám vánoční mši nepovažoval za příliš významnou skladbu. Snažil se především o to, aby v kostele zněla čeština. Možná právě proto je skladba tak působivá. Jak dodává Ivana Hoyerová ze Společnosti Jakuba Jana Ryby, nejlepší je si vychutnat vánoční mši na Štědrý večer: „V Rožmitále je půlnoční velice slavná. O Vánocích ji slyšíte všude, v rádiu, v televizi, ale přece jenom na živo je to něco jiného. V kostele bývá nabito, lidé stojí venku. Atmosféra je kouzelná.“ Tyto i další informace o českých pamětihodnostech si můžete přečíst na adrese www.radio.cz/…ni/cestujeme 

Miroslav Krupička