Eliminovat bezpečnostní rizika na území České republiky

Před hlavní lázeňskou a turistickou sezonou Všudybyl požádal o rozhovor náměstkyni ministryně pro místní rozvoj České republiky pro řízení Sekce regionálního rozvoje Ing. Kláru Dostálovou.


Archiv vydání

2024 | 2023 | 2022 | 2021 | 2020 | 2019 | 2018 | 2017 | 2016 | 2015 | 2014 | 2013 | 2012 | 2011 | 2010 | 2009 | 2008 | 2007 | 2006 | 2005 | 2004 | 2003 | 2002 | 2001










































Studijní obor Průvodcovská činnost v cestovním ruchu na VŠO v Praze

Student získá:

  • odborné znalosti a schopnosti průvodcovské služby na nejvyšší evropské úrovni;
  • znalost aspektů udržitelného rozvoje cestovního ruchu a ochrany životního prostředí, kulturněhisto­rického dědictví a kulturních tradic;
  • schopnost péče o zábavu zákazníků, poskytování služby specifickým skupinám (seniorům, handicapovaným, MICE sektoru atd.);
  • schopnost zajišťovat zábavné programy, animace, sociální interakce návštěvníků, zprostředkovávat zážitky, schopnost nabízet individuální služby, tematicky zaměřené programy;
  • schopnost zajištění bezpečnosti klienta a ochrany jeho spotřebitelských práv.

Uplatnění absolventů:

  • v celém spektru kategorií průvodcovské činnosti:
  • vedoucí zájezdu (tour manager),
  • doprovod zájezdu (tour escort),
  • průvodce cestovního ruchu (tourist guide),
  • místní zástupce (local representative),
  • další příbuzné činnosti;
  • v oblasti cestovních kanceláří a agentur, poskytování služeb MICE, agentur zajišťujících hostesky, doprovodných hotelových službách (např. concierge, banketové služby) atp.

Průvodcům v cestovním ruchu chybí kvalifikace. Vzdělání v oboru nabízí jako jediná ve střední Evropě Vysoká škola obchodní v Praze

Jedním z hlavních témat mezinárodního kongresu Světové federace asociací turistických průvodců (WFTGA), který se konal koncem ledna 2015 na půdě Vysoké školy obchodní v Praze, se stala problematika vzdělávání průvodců v cestovním ruchu. Turisty často provádějí lidé, kteří ani neznají dějiny dané země, berou práci licencovaným průvodcům a tlačí ceny průvodcovských služeb nepřirozeně nízko.
Fenomén provádění turistů bez příslušné licence se v Česku začal objevovat po roce 2008, kdy došlo ke změně legislativy a průvodci už nemusejí před živnostenským úřadem prokazovat své vzdělání. Od té doby se průvodcem může stát každý – bez jazykových zkoušek, bez prokazatelných znalostí historie. Podle Stanislava Volemana, předsedy Asociace průvodců České republiky, je až 40 procent průvodců nedostatečně kvalifikovaných.
„Člověk, který se prezentuje jako průvodce, ale chybí mu jazyková vybavenost a není schopen prezentovat dějiny své země, dělá českým průvodcům ostudu,“ říká Věra Seifertová, vedoucí katedry průvodcovské činnosti a cestovního ruchu VŠO. „Kvalitní vzdělání je důležité v každém oboru, ať už jste kuchař, právník, nebo průvodce. Pokud je člověk nemá, odrazí se to vždy na kvalitě jeho práce,“ dodává.
V této souvislosti byl na kongresu WFTGA představen studijní obor Průvodcovská činnost v cestovním ruchu, který nabízí Vysoká škola obchodní jako jediná ve střední Evropě. Tento tříletý bakalářský program, vyučovaný od roku 2010, zohledňuje předpisy evropské normy EN 15 565 týkající se požadavků na poskytovatele odborného vzdělávání a kvalifikačních programů pro průvodce. Obor je tak jedinečným nejen mezi českými vysokými školami, ale i mezi evropskými.
„Škola úzce spolupracuje s Asociací průvodců ČR, studenti jsou tak v každodenním kontaktu s odborníky z oboru, kteří na škole vedou teoretické přednášky a ukazují studentům reálnou podobu své profese. Právě toto propojení s praxí považuji za velice důležité a pro studenty prospěšné,“ vysvětluje Stanislav Voleman, který na VŠO také přednáší.
Studenti si praktickou stránku svého oboru mohli vyzkoušet také přímo na kongresu Světové federace asociací turistických průvodců. Podíleli se na jeho organizaci, v průběhu byli k dispozici účastníkům i přednášejícím, a dokonce měli možnost zúčastnit se i některých jednání a workshopů.
„Naši absolventi opouštějí školu jako profesionálové na nejvyšší evropské úrovni, najdou tak mnohem lepší uplatnění na trhu práce,“ vysvětluje Věra Seifertová. „Věřím, že se nám podaří prosadit výuku tohoto oboru kompletně v anglickém jazyce a nabídnout studentům ještě větší zapojení do praxe než doposud,“ představuje ambiciózní plány do budoucna.

Průvodce v cestovním ruchu musí mít silné kulturní povědomí
V současném globálním světě není jiný sektor ekonomiky, který by byl tak spjat s kulturním povědomím jako cestovní ruch. Pochopení odlišností jednotlivých kultur je základem pro úspěšnou interakci s návštěvníky z různých zemí, kteří mohou mít různé potřeby a očekávání. Znalost těchto odlišností pomáhá průvodcům – a nejen jim – budovat důvěru a může vést k lepší pověsti značky a loajalitě návštěvníků.
Průvodci v cestovním ruchu pravidelně vstupují do interakce se zahraničními turisty a při cestách do cizích zemí musejí často jednat s místními úřady, obchodními partnery i rezidenty. Ti, kteří jsou znalí kulturních odlišností, mohou snáze pochopit očekávání, chování, postoje a hodnoty návštěvníků a rezidentů.
Vybudování důvěry, respektu a vlivu, aniž by docházelo k nedorozuměním a urážkám, je základem efektivní mezikulturní komunikace, kterou průvodci musejí ovládat.
doc. Ing. Alžbeta Kiráľová, Ph.D.
Prorektorka pro mezinárodní spolupráci a vnější vztahy
Vysoká škola obchodní v Praze