Eliminovat bezpečnostní rizika na území České republiky
Před hlavní lázeňskou a turistickou sezonou Všudybyl požádal o rozhovor náměstkyni ministryně pro místní rozvoj České republiky pro řízení Sekce regionálního rozvoje Ing. Kláru Dostálovou.
Před hlavní lázeňskou a turistickou sezonou Všudybyl požádal o rozhovor náměstkyni ministryně pro místní rozvoj České republiky pro řízení Sekce regionálního rozvoje Ing. Kláru Dostálovou.
Agentura Carolina, spol. s r. o.
patří k největším českým společnostem působícím v oblasti
kongresové turistiky. Je dlouhodobým partnerem Univerzity Karlovy a Národní
galerie v Praze – Veletržního paláce. Loni oslavila 15 let na trhu. Je
členem International Congress & Convention Association (ICCA), jež
působí ve více než osmdesáti zemích světa a European Federation of
Associations of Professional Congress Organizers (EFAPCO). Mezi její
stěžejní činnosti patří kongresová a incentivní turistika, pořádání
firemních a společenských akcí, a ve spolupráci se sesterskou společností
AC EXPO pak organizace výstav a veletrhů včetně ubytovacích služeb.
Odbornost a profesionalitu zajišťuje kvalitní tým odborných pracovníků a
prověřené desítky subdodavatelů, což Agentuře Carolina umožňuje
pružně reagovat i na vysoce specifická přání klientů.
Vzhledem k hlavnímu tématu šestého vydání Všudybylu, kongresové
turistice, a tomu, že v ní Agentura Carolina hraje extraligu, první, na co
jsem se její jednatelky paní Dany Kandertové v přítomnosti její dcery
Petry Kandertové, marketingové a obchodní ředitelky téže společnosti
zeptal, bylo, čím to začalo.
V této branži jsem opravdu dlouho. Před rokem 1989 jsem pracovala
v Lékařské společnosti, kde bylo speciální kongresové oddělení. Byla
to dobrá škola, protože lékařské kongresy jsou nejpropracovanější a
škálou požadavků na služby nejnáročnější kongresové akce. Tato praxe
ovlivnila i mé podnikání po roce 1990. Ještě dva roky po revoluci jsem si
ale nepředstavovala, že bych měla agenturu a podnikala soukromě.
V Lékařské společnosti se však rozpadlo kongresové oddělení, a já
začala uvažovat, co dál. Byla jsem oslovena kolegy z Univerzity Karlovy, kde
v té době vznikalo kongresové oddělení. Po roce váhání jsem nastoupila
do Agentury Carolina, spol. s r. o. a stala se jedním z jejích
spolumajitelů. I když v této branži pracuji již přes třicet let,
zajišťovat kongresy mne stále baví. O to víc, když je v rámci kongresu
možné realizovat cosi navíc nad standardní rutinu. Např. jinak koncipovat
společenský program. V průběhu let se výrazně změnil způsob
zpracovávání poptávek. Do roku 1990 bylo vše ovlivněno politikou,
vízovými předpisy a vším možným, takže jsme půl roku předem měli
jasno, kdo přijede, kdo nepřijede. Znali jsme počty účastníků. Pak se
tempo začalo zrychlovat. Dnes se lidé na kongres často přihlašují až na
poslední chvíli, což nám nekoresponduje s požadavky hotelů, které se
(obzvláště u kongresové turistiky) snaží mít půl roku dopředu „své
jisté“ – maximální počet záloh na účtech.
Petry Kandertové jsem se zeptal, v čem tkví kouzlo úspěchu
Agentury Carolina.
Především v serióznosti. Rozhodující je přístup, protože hráčů na
trhu organizátorů kongresových akcí je vícero. Je tak třeba zaujmout
kvalitními službami, nápaditým programem a osobním přístupem. Vezmu-li
naše dva největší konkurenty, nabízíme podobné portfolio služeb. Pokud
„teď hned“ nechcete z klienta vytěžit maximum, a pak o něj přijít,
tkví to nejen v kvalitních službách, ale i v přístupu. V navázání
dlouhodobých přátelských vazeb. Ty se s profesionalitou nevylučují.
Naopak.
Jedním z architektonicky výjimečných objektů je pražský
funkcionalistický skvost – Veletržní palác, který pronajímáte třetím
osobám.
Zpočátku jsme byli Národní galerií v Praze osloveni, abychom pro ni
zprostředkovávali pronájmy výstavních ploch. Jak plynul čas, začali jsme
pro tyto prostory vymýšlet své vlastní akce. Ostatně výstavy běžně
bývají doprovodnými akcemi, obzvláště u lékařských kongresů.
V případě Veletržního paláce jsme vstoupili do trochu jiné branže, než
je pořádání konferencí a kongresů. Ačkoliv právě pro kongresové akce
do zhruba dvou tisíc účastníků je Veletržní palác ideálním místem. Je
příhodný i pro pořádání větších společenských akcí. Jeho
architektonicky dodnes neotřele řešené vnitřní prostory jsou vysoce
variabilní. Jsme jedineční i tím, že je umíme upravit a odekorovat
i podle zvlášť neobvyklých požadavků klienta. Další výhodou prostor je
možnost prezentovat zde i nadrozměrné objekty. Realizovali jsme zde např.
„Renault Truck“, kdy byly do Veletržního paláce nainstalovány obrovské
bagry a další zemní stroje. Kromě toho se v něm letos (29. listopadu až
1. prosince) bude konat třetí prestižní, mediálně sledovaná přehlídka
zaměřená na netradiční prezentaci exkluzivních automobilových,
motocyklových a lifestylových značek „mmotion“. Ve Veletržním paláci
se rovněž několikrát konalo předávání hudební ceny Česká Grammy, při
níž u stropu létali andělé. Konaly se zde módní přehlídky Christiana
Diora, Versace aj. Prostor Veletržního paláce je vzdušný, velký,
nádherný, zkrátka ideální.
V České republice dodnes všeobecně hýříme klišé v názvech
úřadů a spolků, ilustrujících vnímání postavení rezortu cestovního
ruchu majoritní částí české populace. Kdyby někdo přišel s nápadem
vytvořit asociaci či úřad obchodu a strojírenství, obchodu a chemie,
obchodu a spotřebního průmyslu atd., asi by si většina lidí ťukala na
čelo. V případě (systému) obchodu a (jednoho z jeho prvků či
součástí) cestovního ruchu je to na denním pořádku. Není to však znakem
výsostného vnímání cestovního ruchu v rámci zahraničního a domácího
obchodu. Spíš naopak. Bezradnosti české společnosti, která neví, kam
s ním – kam cestovní ruch patří a nekompetence stávajících
kompetenčních dělení. Tento přístup se nemůže neodrážet ani v oblasti
kongresového byznysu. Kam podle vás ten český směřuje?
Praha obsadila mezi nejnavštěvovanějšími kongresovými destinacemi
světa – hlavními městy, osmou pozici. Sílí však trendy realizovat
kongresy v zemích s rozvíjejícími se ekonomikami. V Asii, Jižní Americe
či Africe. Důvodů je hned několik: jedná se o levnější, neokoukané a
pro většinu účastníků exotické destinace. Pro Prahu je tak čím dál
tím těžší kongresy získávat. Z toho důvodu je potřeba, aby do tohoto
procesu byly zapojeny nejen podnikatelské subjekty – kongresové agentury,
které ještě před několika lety téměř výhradně suplovaly roli státu
v této oblasti propagace českého zahraničního obchodu, ale i státní,
krajské a municipální instituce. Politici a úředníci mající
v kompetenci podporu zahraničního obchodu by se měli seznámit s tím, že
podobným vývojem prošla např. Budapešť, Vídeň atd. A že tam politické
a hospodářské správní špičky došly poznání, že cestovní ruch –
incoming, a zejména jeho součást – kongresová turistika, je výsostně
rentabilní zahraniční obchod a že část zahraničního inkasa, které
přináší, je třeba do něj ve státním zájmu reinvestovat.
Rád bych, a to i v souvislosti s propagací kongresové destinace
Česká republika, otevřel téma kandidatury na pořádání letních
olympijských her 2016.
Určitě jsem pro. Už sama kandidatura občanům této země přinese
pozitivní a radikální posun v podobě řešení roky se kumulujících
problémů. Např. v oblasti dopravní infrastruktury. A z hlediska
prosazování kongresové destinace? Účinnější celosvětovou propagaci než
kandidovat na pořádání olympijských her, natož kandidaturu vyhrát,
žádná země, tedy ani Česko, destinace Praha a středoevropský region, mít
nemůže.