Přeshraniční spolupráce v lázeňství

Oč více nejasností, o to více „zasvěcených“ diskutérů
Nejdiskutovanějším tématem těchto dní je vstup naší republiky do Evropské unie. Oč více nejasností, o to více je „zasvěcených“ diskutérů. Ať s názorem pozitivním či negativním. Mnozí očekávali, že se otevřou stavidla a do všech oblastí začnou proudit peníze z Bruselu (naštěstí jsme si sami postavili do cesty řadu překážek, aby nás náhodou finanční vlna nesmetla). Ať již se jednalo o kompetenční spory mezi ministerstvy a krajskými úřady nebo o pozdě zveřejněná (pokud vůbec) kritéria, případně nejednotnost ve výkladu, k jakému účelu a pro koho jsou dotační tituly určeny. Výsledkem je poměrně velká skepse, zda vůbec normální podnikání a běžné provozování jakýchkoli činností je hodno zřetele a podpory, když jsme nabádáni, abychom věci nazývali jinými jmény, „abychom se vešli do dotačního šuplíčku“, abychom trochu švejkovsky chytračili, a tak na nás zbyla nějaká ta koruna – pardon euro.

Neexistence přechodných období
Bruselské peníze nejsou jediné téma. Hovoří se o například o našich hygienických předpisech, které však jsou daleko přísnější než ve většině zemí Evropské unie. O neexistenci přechodných období u tak citlivých oblastí pro cestovní ruch, jako jsou ceny ubytovacích a stravovacích služeb, když víme, že ne všechny ostatní země Evropské unie tyto služby zařadily do základní sazby DPH. A tak bych mohla pokračovat dalšími příklady naší nepřipravenosti. Mohlo by se zdát, že výčet negativních dopadů převyšuje pozitivní vlivy, ale není tomu tak. Nejdůležitějším momentem našeho připojení se k Evropské unii je to, že jsme se přihlásili k demokratickým evropským státům. K myšlence spolupráce a spolurozhodování o naší budoucnosti nejen v malém teritoriálním měřítku, ale v celém evropském regionu. Že jsme ochotni a schopni se podřídit zájmům většiny obyvatel Evropy a sami také přispět svými zkušenostmi a znalostmi k rozvoji spolupráce v různých oblastech lidského konání. Lázeňství a cestovní ruch jsou jistě jednou z možností, jak tyto obecné proklamace převést do praktického života a realizovat spolupráci i své příspěvky celoevropské komunitě.

Společná historie a současné podmínky
Lázeňství ve středoevropském regionu má dlouhou tradici opřenou o kvalitní přírodní léčebné zdroje, mezi něž počítáme i přírodní prostředí a čisté ovzduší. Je žádoucí navázat na tradici, oživovat ji a obohacovat. Přizpůsobovat potřebám lidí. Tyto potřeby a podmínky si jsou v různých evropských zemích velmi podobné. Souvisí s podobným demografickým vývojem, s podobnými očekáváními, se kterými je člověk ochoten vydat se na cestu. Demografický vývoj spěje ke stárnutí populace. Zvyšuje se průměrný věk, pojem „mladí senioři“ je stále houfnější. Lidé si s přibývajícím věkem uvědomují velmi intenzivně význam aktivního přístupu k vlastnímu zdraví. Tak se dostáváme i k jednomu z nejdůležitějších motivů cestování – aktivní regenerace a rekondice, zlepšení zdravotního stavu tělesného i duševního. Zde je nejdů1ežitější cílová skupina lázeňských hostů. Jak lázní v naší republice, tak v cizině. Přesto tento druh regenerace hledají ve stále větší míře i lidé mladší, kteří pro to, aby zvládli vysoké pracovní vytížení, hledají „zdravé cíle“ své dovolené.

Cíle a spolupráce při jejich dosahování
Současné trendy v lázeňství se stále více přibližují nikoli ryze wellness pobytům, u nichž již jejich název u celé řady odborníků v lázeňství vyvolává alergickou reakci, ale ke koncepci Medical Spa. Tento směr upřednostňuje vysokou kvalitu zdravotnických služeb, založených na tradičních postupech splňujících nejpřísnější kritéria. Současně však zahrnuje celou škálu oblastí péče o klienta, jimž v minulosti nebyla věnována tak velká pozornost, o čemž bychom my, účastníci zdravotní péče v nedaleké minulosti a koneckonců i současní pojištěnci, mohli vypravovat bájné zkazky. Základem všeho je proškolený odborný personál, který nejen bravurně zvládá léčebné postupy, ale umí s klienty probrat jejich zdravotní stav, individuální potřeby, a skloubení všech aspektů tak, aby konečný efekt byl nejen přínosem pro fyzický stav klienta, ale i pro jeho stav duševní, jeho vlastní uvědomění si svých možností a nutnosti aktivního přístupu k sobě samému.

Bezpečnost
Pro hosty všude na světě je dnes jedním z rozhodujících kritérií výběru bezpečnost. Dnes již nejde jen o to, zda někomu neukradnou auto, peněženku z kapsy nebo peníze ze zásuvky. Dnes jde o život. Všechna zařízení by proto měla mít pečlivě propracovanou strategii v této věci a klient musí vědět, jak je o něj postaráno. Počínaje hygienickými předpisy v kuchyních, garantovanými léčebnými postupy a konče bezstarostnou procházkou parkem. Nabídka perfektního ubytovacího a stravovacího servisu je takovou samozřejmostí, že se o ní nebudu šířeji zmiňovat. Snad jen to, že je třeba neustále přicházet s novými podněty, sledovat potřeby hostů a podle toho jednat.

Formy spolupráce dnes a v budoucnosti – sdružení, spolky, obce, kraje
Spolupráce se zahraničím v oblasti lázeňství probíhá ve zcela konkrétních podobách, ale dostáváme se k bodu, kdy bude třeba si říci jak dál. Na jaké úrovni se budeme setkávat a zda zůstane jen u přátelských setkání, nebo zda půjdeme dál ve formách společné činnosti. Problém zdokumentuji na příkladu volného sdružení lázeňských míst a společností „Lázně v srdci Evropy“. Před dvanácti lety jsme se sešli v kruhu zástupců lázeňských míst a společností ve středoevropském lázeňském regionu západních Čech, severního Bavorska a západního Saska, kde německou stranu zastupovali starostové a českou představitelé největších lázeňských společností a u Karlových Varů zástupci magistrátu s poměrně dobře definovaným pověřením. Byly realizovány propagační prospekty, zpracováno logo sdružení, provedena společná prezentace na veletrzích. Dokonce se s účastníky setkali premiéři obou zemí a diskutovali o možnostech rozvoje tohoto lázeňského regionu a vyslovili mu plnou podporu. A závěry? Na německé straně se jednání účastní pořád starostové, kteří mají velmi silný mandát svých městských rad, a na české zástupci největších firem – ovšem dnes již s velmi slabým mandátem ke spolupráci, vzhledem k tomu, že se jedná o ekonomické subjekty. Velmi málokdy zástupci měst, kde je jednak slabá jazyková vybavenost, jednak se neustále mění delegáti, kteří se zpočátku zcela zákonitě těžko orientují v problematice.

Co s tím a jak dál?
Tuto otázku jsme si položili na dvou jednáních sdružení a vyplynuly z nich dvě možnosti. Je možno se nadále přátelsky čas od času sejít, vyměnit si zkušenosti. Pochlubit se svými úspěchy a uklidnit se informacemi, že problémy nejsou jen u nás, ale i jinde. Nebo je možné využít obrovského potenciálu oblasti centra Evropy s jedinečnou koncentrací přírodních zdrojů a krajinných, historických a dalších zvláštností, s rozvojovým potenciálem dosud neobjevených části regionu, k nastartování opravdové spolupráce a znásobení možností. V nejbližších měsících budou o vyjádření k této otázce požádány zastupitelské sbory jednotlivých míst, tak aby směr ukázali sami lidé v regionu. Bude záležet na míře informovanosti a vůli ke spolupráci a její formě. Na německé straně je velká obava z konkurence českých lázní, hlavně v oblasti cen a mezd. Na české straně vidím největší problém nikoli v oblasti financí, které jsou nedostatečné prakticky všude, ale v tom, že nevíme, kam vlastně směřujeme a jak chceme svůj region utvářet. Chybí zde koncepce rozvoje regionu, jednoznačné sdělení, zda budeme regionem lázeňství a cestovního ruchu, nebo oblastí chemického průmyslu, nebo oblastí se skládkami a zpracováním zemědělských produktů, případně něčím úplně jiným. Absence této koncepce pak dává volnost výstavbě provozů, které nikde jinde v zahraničí nechtějí, pod vlajkou údajného zvýšení zaměstnanosti a investic v regionu. Ptám se, za jakou cenu?!

Spa Heart of Europe – Kurherz Europas – Lázeňské srdce Evropy
Cílem je vytvoření chráněné značky pro středoevropský region zdraví, zpracování koncepce rozvoje celého regionu s důrazem na aspekty zdravého způsobu života, lázeňství, a tím i turistiky a cestovního ruchu celkem. K tomu využít stávajících poznatků, jež jsou k dispozici na úrovni Karlovarského, Plzeňského kraje i v oblastech Německa. Hlavní těžiště činností v rozhodovací úrovni v České republice přenést na obce s podporou podnikatelských subjektů a zejména obecních zastupitelstev. Zároveň se opřít o administrativní kapacitu kraje, aby zde nebyla vytvořena jakási dvojkolejnost s možností budoucí srážky. Vytvořit specializované místo, které bude sledovat vývoj, koordinovat činnost, nabízet možnosti, hledat cesty. Nikoli však jen samoúčelně. Musí pracovat se znalostí trhu a jeho potřeb, proto, aby přinášelo užitek všem. Vychovat nové odborníky. Zajistit jim zahraniční stáže a šance získat zkušenosti.

Zpětná reakce
Lázeňství a cestovní ruch není možné vytvářet v kanceláři bez zpětné reakce. Pak jsou to jen prázdná slova bez patřičného efektu. Lidé, kteří měli tu odvahu, že začali podnikat v oblasti lázeňství a cestovního ruchu, jistě potvrdí, jak nutná je profesionalita. Zde a v této době, kdy se stáváme součástí Evropské unie, již není místo ani čas na improvizace a metodu „pokus – omyl“. Budoucí vývoj bude určen stupněm naší profesionality, schopnosti se přizpůsobit potřebám klientů, dovedností v aktivizaci odborníků a jejich zainteresovanosti na výsledku. Přeji nám všem, aby z nás byli plnohodnotní a sebevědomí Evropané v bohatém a krásném regionu SRDCE EVROPY.
Ing. Hana Heyduková