Eliminovat bezpečnostní rizika na území České republiky

Před hlavní lázeňskou a turistickou sezonou Všudybyl požádal o rozhovor náměstkyni ministryně pro místní rozvoj České republiky pro řízení Sekce regionálního rozvoje Ing. Kláru Dostálovou.


Archiv vydání

2024 | 2023 | 2022 | 2021 | 2020 | 2019 | 2018 | 2017 | 2016 | 2015 | 2014 | 2013 | 2012 | 2011 | 2010 | 2009 | 2008 | 2007 | 2006 | 2005 | 2004 | 2003 | 2002 | 2001










































Přes sto tisíc návštěvníků ročně

Hornické muzeum Příbram se chystá na novou turistickou sezonu 2010. V roce 2009 podle CzechTourism figurovalo mezi čtyřmi nejnavštěvova­nějšími technickými památkami v Česku. Již třetím rokem do něj zavítalo přes sto tisíc platících návštěvníků. Tímto konstatováním jsem 10. listopadu 2009 zahájil rozhovor s jeho ředitelem Dr. Josefem Velflem.
Návštěvníci, a to i opakovaní, k nám chodí v očekávání nových zážitků. Rádi bychom tento trend udrželi. V našem Hornickém skanzenu v Příbrami – Březových Horách je pro ně jedním z velkých lákadel povrchový důlní vláček mezi Ševčinským a Vojtěšským dolem. Dále v cáchovně Ševčinské šachty během zimy proběhne rekonstrukce a inovace části expozice přibližující nejstarší etapu historie stříbrorudního hornictví na Příbramsku. Přibude sem množství zajímavých dokladů o prospektorské činnosti Keltů. Ti dokázali nejen kov objevit, vydobýt, ale i zpracovat na vysoké řemeslné a umělecké úrovni. Na tuto část expozice navazuje další, věnovaná slovanskému osídlení a počátkům naší státnosti v kontextu s báňskou tradicí v regionu. Budou zde k vidění faksimile nejstarších písemných dokladů o hornictví na našem území a jiné pozoruhodnosti. Návštěvníci spatří i řadu trojrozměrných předmětů, které byly doposud v depozitářích.
Také v dalších výstavních prostorách obměňujeme a doplňujeme prezentované sbírky. Ať už z oblasti mineralogie či nově získané hornické betlémy, a to v expozici v objektu bývalých sypů. Tato budova se jako poslední z celého areálu Ševčinského dolu, díky příspěvku od našeho zřizovatele, Středočeského kraje, dočkala někdejšího industriálního „kabátu“. Podařilo se nám ji uvést do původního stavu a obnažit režné cihlové a lomové zdivo. V současné době tam ještě probíhají poslední práce na výměně střešní krytiny a zateplení prostor.

Nemalým lákadlem je důl Anna a jízda důlním vláčkem v podzemí k jámě hluboké 1,6 kilometru.
Tam se nám do prostředí Prokopské štoly podařilo instalovat panelovou výstavu přímo u náraziště jámy. Díky ní si návštěvníci mohou udělat obrázek, jak taková šachta vypadala. Spatří schéma jednotlivých pater dolu, s využitím vertikální i horizontální dopravy, a další. Pochopí mimo jiné zajištění transportu v nitru země lidskou silou, později koňmi nebo lokomotivami, kterými se mohou turisté svézt i nyní. Najdou zde odpověď na otázku, co byla práce na čelbě, překopu atd. Vše je doplněno zajímavými obrázky včetně nejstarších vyobrazení. Řada návštěvníků se nás totiž ptala, jak to tu vypadalo, než zde vyrostly naše nádherné průmyslové důlní objekty. Zapátrali jsme proto v archivu státního podniku DIAMO a ve starých mapách a podařilo se nám zjistit, že měly podobu dřevěného žentouru.

Z dolu Anna bychom se mohli přemístit k dolu Vojtěch.
Tam nás přivede fárání do podzemí na tzv. Wasserlauf a následné tři čtvrtě kilometru dlouhé putování starými chodbami. Největší změnou v areálu Vojtěšské šachty je rozšíření historické funkční hornické kovárny. Je vybavena dobovým strojovým zařízením. Vedle výhně to jsou buchar a soustruh. Návštěvníci si zde mohou vyzkoušet roli hornického kováře. Jeho funkce byla nezastupitelná. Dennodenně musel připravit tisíce želízek, mlátků, ručních vrtáků a dalšího vybavení, které se otupilo nebo zničilo při dolování stříbrné a olověné rudy. Připravovali i další věci. Např. lašny ke kolejím, kolejové hřeby, úchyty pro potrubí. Později, když už byly k dispozici některé stroje, také součástky, které se týkaly vodních čerpadel, parních strojů, úpravnických zařízení atd.

Na dole Drkolnov je obrovskou atrakcí legendární jedenapadesáti­metrová skluzavka směřující úpadnicí k obřímu vodnímu kolu – jednomu z mála v Evropě a jedinému dochovanému v tak dobrém stavu na území České republiky.
Přímo u něj jsme nově situovali výstavu, která názorně seznamuje s jeho historií a problematikou vodního hospodářství v hornictví. Že v okolí byly vybudovány nádrže, od nichž byla samospádem pomocí struh k důlním dílům přiváděna voda, která je poháněla. Vodní kola pak roztáčela těžní stroje, úpravnická zařízení, vodní čerpadla atd. Vodní trakce, úžasný vynález! Zbytková voda byla (víceméně jako perpetum mobile) vracena do Vodní štoly a tou proudila k dalším vodním kolům a odtud až do posledního důlního zařízení, z něhož pak odtékala Dědičnou štolou do nedaleké říčky Litavky.

Památník Vojna v roce 2010 slaví páté výročí.
Ano, 18. května, což je Mezinárodní den muzeí, byl v roce 2005 slavnostně zpřístupněn veřejnosti. K tomuto výročí chystáme seminář, který připomene období perzekuce po únoru 1948, éru politických procesů a protikomunistický odpor, jimž je toto muzejní zařízení věnováno. Z novinek, které zde na návštěvníky čekají, bych jmenoval expozici plastik Jiřího Socanského, věnovaných obětem politických procesů, a novou expozici o dobývání uranu.
Další novinkou, díky tomu, že se nám z fondu na obnovu památek v rámci Středočeského kraje podařilo získat prostředky, je adaptace posledního z objektů v areálu Vojny, který doposud nebyl opraven, a sice bývalých hornických sprch a šaten. A co víc. Ve spolupráci se státním podnikem DIAMO se sem podařilo získat původní hornické řetízkové šatny. Tedy vybavení, které tam tehdy političtí vězni fárající na šachtách Vojna 1 a Vojna 2 měli k dispozici. Návštěvník si může udělat obrázek, jak v tomto lágru probíhal vězeňský i pracovní život.
Památník Vojna je i o prezentaci výtvarného umění v tamní galerii Orbis Pictus. V ní plánujeme další instalace děl českých a zahraničních autorů, jež budou vystavena vedle tzv. Nekonečného plátna, které je součástí stálé expozice.

Pod vaše Hornické muzeum Příbram spadá i Muzeum zlata v Novém Kníně.
Zde jsme expozici obohatili o repliku tzv. vikingského náramku z 10. – 11. století. Unikátního archeologického nálezu, který dokládá, že v době počátků české státnosti byl Knín významným centrem osídlení. Prohlídkovou trasu jsme tu rozšířili o další prostory se zařízením domácnosti novoknínské měšťanské rodiny a o exponáty týkající se těžby a zpracování zlata na Novoknínsku.

K vašim významným pobočkám náleží i Muzeum Křížovnický špýchar a Skanzen Vysoký Chlumec.
Teď, na přelomu let 2009/2010, probíhá ve špýcharu rekonstrukce podlah. Rovněž tento objekt návštěvníci uvidí doplněný o nově získané předměty.
Rozsáhlou stavební činností žije též Skanzen ve Vysokém Chlumci. I tady bude od začátku turistické sezony možné prohlédnout si nejen dvanáct stávajících objektů vybavených interiérovými expozicemi, ale i čtyři nově transferované. Na ně naše muzeum získalo finanční prostředky z Evropské unie z Regionálního operačního programu NUTS II Střední Čechy. Díky nim tu instalujeme rozsáhlý historický vodní mlýn, který stál v Radešicích. Bude plně funkční. Dále pak seník z Vojenského újezdu Brdy, obytný dům ze středního Povltaví, z vesničky Jiví na Benešovsku, a špýchar z obce na Sedlčansku, z Mašova. Ten bude sloužit jako vstupní objekt skanzenu. Bude v něm informační středisko, sociální zázemí, prodejna suvenýrů atd. Stavba by měla být realizována do konce května 2010.