Eliminovat bezpečnostní rizika na území České republiky

Před hlavní lázeňskou a turistickou sezonou Všudybyl požádal o rozhovor náměstkyni ministryně pro místní rozvoj České republiky pro řízení Sekce regionálního rozvoje Ing. Kláru Dostálovou.


Archiv vydání

2019 | 2018 | 2017 | 2016 | 2015 | 2014 | 2013 | 2012 | 2011 | 2010 | 2009 | 2008 | 2007 | 2006 | 2005 | 2004 | 2003 | 2002 | 2001










































Podporu si zaslouží každé poctivé podnikání

Interview s ministrem financí Miroslavem Kalouskem jsem 6. října 2010 zahájil tezí, že cestovní ruch je specifickou formou obchodu, kdy spotřebitelé z jiných ekonomických systémů (často zahraniční zákazníci) jezdí nakupovat zboží (nejen služby) do navštěvované země či místa kvůli zboží (zážitkům, rekreaci aj.). Česká republika ale z řady příčin zhodnocuje pouze malý zlomek svého potenciálu cestovního ruchu, čemuž odpovídá objem inkasa generovaného díky cestovnímu ruchu českým hospodářstvím. Bohužel většina obyvatel Česka cestovní ruch nevnímá jako možný zdroj svého blahobytu, ale jen jako cestování, utrácení volného času a (zejména svých) peněz. A naše politická scéna? Ta, pokud toto hospodářské odvětví neignoruje, jej většinou vnímá pouze jako sféru služeb.
Pane ministře, jak vnímáte cestovní ruch?
Jako člověk, který rád poznává cizí země, nepochybně kladně, a vnímám i důležitost cestovního ruchu pro Českou republiku. Ta má velký potenciál, spoustu památek i jiných lákadel pro zahraniční návštěvníky.

Ano, potenciál cestovního ruchu má, pane ministře, Česká republika opravdu obrovský, avšak málo využívaný. Památky jsou jedním z významných důvodů, proč turisté do Česka cestují a utrácejí tu peníze. 41 korun z každé stokoruny, kterou turisté v Česku utratí, jde do veřejných rozpočtů. Která z dalších obchodních oblastí má tak vysokou efektivitu pro veřejné rozpočty?
Nepochybuji o přínosu tohoto odvětví pro veřejné rozpočty, ten je nesporný. K tomu mohu poznamenat, že v podstatě každé odvětví ekonomiky si zpracovává různé studie s různými metodikami, které zdůrazňují důležitost daného odvětví pro ekonomiku i veřejné rozpočty. Proto bych tady byl opatrný s vynášením jednoznačných tvrzení a hodnocením jednotlivých odvětví ekonomiky, zvláště ve spojitosti s podporou z veřejných zdrojů.
 
Jak jsem již uvedl, cestovní ruch chápu jako sféru, která umožňuje realizaci téměř jakéhokoliv zboží. Jak však ilustruje Česká republika, i dispozice jsou málo, není-li společenská poptávka, aby stát těžil z pobytů nadstandardně utrácejících spotřebitelů odjinud – turistů.
Jistě, podporu si zaslouží každé poctivé podnikání. Kladu důraz na to, aby nedocházelo k diskriminaci žádného odvětví či subjektu. V rámci své působnosti ministra financí dlouhodobě usiluji o snižování administrativních nákladů, které budou zvyšovat konkurenceschopnost českých podnikatelů v jakémkoli odvětví. Příkladem může být Jednotné inkasní místo, kde si lidé budou moci vyřídit veškeré své odvodové povinnosti vůči státu a nebudou muset běhat po několika úřadech. Zároveň značně ubude formulářů a jiné byrokratické zátěže a sjednotí se kontrola.
 
Ale cestovní ruch, tím že umožňuje realizaci nejširšího spektra zboží, podporuje každé poctivé podnikání. To, že do Česka nepřivádí tolik spotřebitelů, kolik by mohl, ovlivňuje výkonnost všech odvětví, včetně sfér výroby a služeb. Ostatně česká expozice na EXPO 2010 v Šanghaji údajně motivuje tisíce lidí k návštěvě České republiky. Rezervují si v naší zemi ubytování, které posléze ruší, protože nejsou s to získat česká vstupní víza a jsou odkazováni na cizí konzuláty, aby si opatřili schengenská. V obchodní praxi by to bylo považováno za maření investic, protože investor investoval do úspěšné obchodně propagační kampaně vůči perspektivním dálně východním trhům, a nemůže generovat zisk, protože kdosi torpéduje výsledky jeho snažení. Veřejné investice tak přicházejí vniveč místo toho, aby v České republice rozhýbaly spotřebu a generovaly další pracovní místa a zahraniční inkaso z útrat asijských turistů.
Pane ministře, o kolik miliard korun zahraničního inkasa ročně díky této vízové praxi vůči turistům z Číny a ze zemí SNS Česká republika přichází?
Co se týče víz, to je spíše dotaz na ministra zahraničních věcí a nikoli na ministra financí. Samozřejmě by bylo ideální, kdyby neexistovala vůbec žádná omezení pohybu osob, ale nežijeme v ideálním světě. V rámci zahraniční politiky je potřeba zvažovat všechny aspekty pohybu osob, nejen dopad na cestovní ruch. Statistiku o dopadu na veřejné rozpočty nemáme k dispozici.