Eliminovat bezpečnostní rizika na území České republiky

Před hlavní lázeňskou a turistickou sezonou Všudybyl požádal o rozhovor náměstkyni ministryně pro místní rozvoj České republiky pro řízení Sekce regionálního rozvoje Ing. Kláru Dostálovou.


Archiv vydání

2024 | 2023 | 2022 | 2021 | 2020 | 2019 | 2018 | 2017 | 2016 | 2015 | 2014 | 2013 | 2012 | 2011 | 2010 | 2009 | 2008 | 2007 | 2006 | 2005 | 2004 | 2003 | 2002 | 2001










































Motto:
Neměli bychom si už také spočítat, že neposkytneme-li lázeňskou léčbu pacientům v dětském věku, může si tím v jejich dospělosti stát vybudovat armádu chronicky nemocných a invalidních pacientů?

Odepřeme-li dětským pacientům lázeňskou léčbu, budujeme armády chronicky nemocných dospělých

Před pěti lety jsem na konferenci o cestovním ruchu v Mariánských Lázních končila svůj příspěvek slovy: „Dětské lázeňství je důležitou, vůbec ne jednoduchou, natož zanedbatelnou součástí českého zdravotnictví,“ (viz www.e-vsudyby.cz, článek: „Specifika lázeňské léčby v Dětské lázeňské léčebně Lázně Kynžvart“) s dovětkem, že by se o něm mělo daleko více hovořit. Netušila jsem však, že se o něm bude za několik let mluvit jako o segmentu potýkajícím se s existenčními problémy. To, že se obecně každým rokem o malé procento snižuje počet léčených dětských pacientů v dětských lázeňských léčebnách, je důsledek mj. také těchto faktorů:

  • v minulých letech se snížila porodnost;
  • v roce 2006 Ministerstvem zdravotnictví ČR a Českou lékařskou komorou avizovaná redukce indikačního seznamu zapůsobila zmatečně na odborné lékaře, kteří z určité nejistoty přestali vystavovat Návrhy na lázeňskou léčbu (pokles byl asi 10 %);
  • rodiče v obavě o zameškání školní výuky kladou stále větší důraz u dětí školního věku na výsledky ve škole, aniž by si uvědomovali, že i při lázeňské léčbě může mít školní výuka také dobrou úroveň, a neabsolvuje-li dítě komplexní lázeňskou léčbu, může jeho opakovaná nemocnost způsobit značné zameškání školní výuky;
  • u respiračních onemocnění dají mnohdy rodiče přednost atraktivnějšímu ozdravnému pobytu u moře, hrazenému z fondů prevence zdravotních pojišťoven bez ohledu na nesrovnatelně horší výsledky;
  • velký vliv farmaceutických firem při uplatňování svých nových preparátů.

Skutečnost, že v roce 2008 nastal obrovský pokles počtu dětských pacientů, je ale jednoznačně důsledkem regulační politiky státu vedené proti zneužívání zdravotní péče za pomoci regulačních poplatků. Avšak položme si otázku: Skutečně byla zdravotní péče zneužívána i dětskými pacienty?

V Dětské léčebně Lázně Kynžvart léčíme indikace:

  • nemoci dýchacích orgánů – převážně astma;
  • nemoci kožní alergického původu;
  • nemoci ledvin a cest močových;
  • obezitu.

U všech z nich je v České republice zaznamenáván neuvěřitelný nárůst poměru dispenzarizovaných dětí (dispenzarizace – včasné aktivní vyhledávání a léčení osob potřebujících soustavnou preventivní nebo léčebnou péči) na sto tisíc narozených. Logicky by se tedy očekával i nárůst počtu pacientů v dětských léčebnách. Opak je pravdou. Pokles množství léčených dětí nejen v Dětské lázeňské léčebně Lázně Kynžvart, ale i celorepublikově, hovoří o nesouladu.

Přitom výsledky komplexní lázeňské léčby např. u nejčetnější indikace – onemocnění dýchacích orgánů – hovoří jednoznačně na podporu lázeňské léčby. Viz závěry projektu „Efekt komplexní lázeňské léčby u dětí s respiračním onemocněním vyjádřený farmakoekonomicky“, který byl zpracováván ve čtyřletém období v Lázních Kynžvart.

Pokles nákladů na léčbu dětského pacienta v průběhu následujícího roku po komplexní lázeňské léčbě v %

výdaje na po 1. léčebném roce po 2. léčebném roce
antibiotika 31 % 53 %
symptomatika 10 % 66 %
kortikoidy 12 % 56 %

Toto je ekonomická stránka věci. Důležitější a neskonale cennější ale je zlepšení kvality života dítěte, zabránění vzniku invalidity nebo nesoběstačnosti, případně zmírnění jejich rozsahu způsobem léčby pro dítě příjemným a bez zanechání vedlejších účinků na jeho organismus, čímž nejsou dotčeny zásady základní farmakoterapie těchto nemocných. V krásném přírodním prostředí Slavkovského lesa, kde je umístěn areál Dětské lázeňské léčebny Lázně Kynžvart se specifickými klimatickými podmínkami, za použití léčebných minerálních vod, slatiny a řady dalších léčebných a přitom příjemných procedur, dítě ani nevnímá, že prochází uzdravujícím léčebným procesem. Přičemž zlepšení nastává u 75 % dětských pacientů. A tak se ptám rodičů chronicky a těžce nemocných dětí: „Opravdu jsou ve vašem rodinném rozpočtu všechny ostatní výdaje důležitější než zaplacení regulačních poplatků za lázeňský pobyt dítěte?“ A ptám se dál: „Nestálo by za to směrovat více iniciativy na podporu dětského léčebného lázeňství i ze strany zdravotní politiky státu a zdravotních pojišťoven? Neměli bychom si už také spočítat, že odepřeme-li uzdravující lázeňskou léčbu dětským pacientům, že si tím stát buduje armády příštích chronicky nemocných dospělých?“ A to není jen o efektivitě a návratnosti vynaložených finančních investic při tom kterém způsobu léčení, ale o kvalitě života dětí teď i v jejich dospělosti. Skutečnost, že se začíná v letošním roce projevovat větší zájem o komplexní lázeňskou léčbu dětí, dává naději, že má tento medicínský obor zase zelenou a že zůstane i nadále plnohodnotnou součástí české medicíny, komplexu léčebných metod při péči o zdraví dětí.
Dětskému lázeňství v České republice se dostalo v loňském roce „Ocenění kvality a jedinečnosti“ ze strany evropského partnera. Bude to výzva k daleko většímu využití tohoto medicínského oboru také v České republice?
Ing. Hana Hrušková