
Eliminovat bezpečnostní rizika na území České republiky
Před hlavní lázeňskou a turistickou sezonou Všudybyl požádal o rozhovor náměstkyni ministryně pro místní rozvoj České republiky pro řízení Sekce regionálního rozvoje Ing. Kláru Dostálovou.
Před hlavní lázeňskou a turistickou sezonou Všudybyl požádal o rozhovor náměstkyni ministryně pro místní rozvoj České republiky pro řízení Sekce regionálního rozvoje Ing. Kláru Dostálovou.
Motto:
Neměli bychom si už také spočítat, že neposkytneme-li lázeňskou
léčbu pacientům v dětském věku, může si tím v jejich dospělosti
stát vybudovat armádu chronicky nemocných a invalidních pacientů?
Před
pěti lety jsem na konferenci o cestovním ruchu v Mariánských Lázních
končila svůj příspěvek slovy: „Dětské lázeňství je důležitou,
vůbec ne jednoduchou, natož zanedbatelnou součástí českého
zdravotnictví,“ (viz www.e-vsudyby.cz,
článek: „Specifika lázeňské léčby v Dětské lázeňské léčebně
Lázně Kynžvart“) s dovětkem, že by se o něm mělo daleko více
hovořit. Netušila jsem však, že se o něm bude za několik let mluvit jako
o segmentu potýkajícím se s existenčními problémy. To, že se obecně
každým rokem o malé procento snižuje počet léčených dětských
pacientů v dětských lázeňských léčebnách, je důsledek mj. také
těchto faktorů:
Skutečnost, že v roce 2008 nastal obrovský pokles počtu dětských
pacientů, je ale jednoznačně důsledkem regulační politiky státu vedené
proti zneužívání zdravotní péče za pomoci regulačních poplatků. Avšak
položme si otázku: Skutečně byla zdravotní péče zneužívána
i dětskými pacienty?
V Dětské léčebně Lázně Kynžvart léčíme indikace:
U všech z nich je v České republice zaznamenáván neuvěřitelný
nárůst poměru dispenzarizovaných dětí (dispenzarizace – včasné
aktivní vyhledávání a léčení osob potřebujících soustavnou
preventivní nebo léčebnou péči) na sto tisíc narozených. Logicky by
se tedy očekával i nárůst počtu pacientů v dětských léčebnách. Opak
je pravdou. Pokles množství léčených dětí nejen v Dětské lázeňské
léčebně Lázně Kynžvart, ale i celorepublikově, hovoří
o nesouladu.
Přitom
výsledky komplexní lázeňské léčby např. u nejčetnější indikace –
onemocnění dýchacích orgánů – hovoří jednoznačně na podporu
lázeňské léčby. Viz závěry projektu „Efekt komplexní lázeňské
léčby u dětí s respiračním onemocněním vyjádřený
farmakoekonomicky“, který byl zpracováván ve čtyřletém období
v Lázních Kynžvart.
Pokles nákladů na léčbu dětského pacienta v průběhu následujícího roku po komplexní lázeňské léčbě v %
výdaje na | po 1. léčebném roce | po 2. léčebném roce |
---|---|---|
antibiotika | 31 % | 53 % |
symptomatika | 10 % | 66 % |
kortikoidy | 12 % | 56 % |
Toto je
ekonomická stránka věci. Důležitější a neskonale cennější ale je
zlepšení kvality života dítěte, zabránění vzniku invalidity nebo
nesoběstačnosti, případně zmírnění jejich rozsahu způsobem léčby pro
dítě příjemným a bez zanechání vedlejších účinků na jeho organismus,
čímž nejsou dotčeny zásady základní farmakoterapie těchto nemocných.
V krásném přírodním prostředí Slavkovského lesa, kde je umístěn
areál Dětské lázeňské léčebny Lázně Kynžvart se specifickými
klimatickými podmínkami, za použití léčebných minerálních vod, slatiny
a řady dalších léčebných a přitom příjemných procedur, dítě ani
nevnímá, že prochází uzdravujícím léčebným procesem. Přičemž
zlepšení nastává u 75 % dětských pacientů. A tak se ptám rodičů
chronicky a těžce nemocných dětí: „Opravdu jsou ve vašem rodinném
rozpočtu všechny ostatní výdaje důležitější než zaplacení
regulačních poplatků za lázeňský pobyt dítěte?“ A ptám se dál:
„Nestálo by za to směrovat více iniciativy na podporu dětského
léčebného lázeňství i ze strany zdravotní politiky státu a zdravotních
pojišťoven? Neměli bychom si už také spočítat, že odepřeme-li
uzdravující lázeňskou léčbu dětským pacientům, že si tím stát buduje
armády příštích chronicky nemocných dospělých?“ A to není jen
o efektivitě a návratnosti vynaložených finančních investic při tom
kterém způsobu léčení, ale o kvalitě života dětí teď i v jejich
dospělosti. Skutečnost, že se začíná v letošním roce projevovat
větší zájem o komplexní lázeňskou léčbu dětí, dává naději, že
má tento medicínský obor zase zelenou a že zůstane i nadále plnohodnotnou
součástí české medicíny, komplexu léčebných metod při péči
o zdraví dětí.
Dětskému lázeňství v České republice se dostalo v loňském roce
„Ocenění kvality a jedinečnosti“ ze strany evropského partnera. Bude to
výzva k daleko většímu využití tohoto medicínského oboru také
v České republice?
Ing. Hana Hrušková