Pivo, moje zaměstnání, láska i hobby

Předsedu představenstva a generálního ředitele akciové společnosti Starobrno Ing. Františka Krakeše jsem oslovil s tím, že loňský rok byl hospodářsky nejúspěšnějším rokem Starobrna. Jenom tropickými vedry to ale, pane předsedo, nebylo.
Nejenom počasím. Začalo se zúročovat naše dlouholeté úsilí na zvýšení úrovně značky Starobrno a na jejím prosazení se na trhu. Ve stále důkladnějším managementu nákladů a rozumné míře investic. Daří se nám bez úvěrů investovat tak, abychom se mohli dynamicky rozvíjet ve všech oblastech. Tržby společnosti za loňský rok vykázaly rekordní navýšení o 9,9 %. Toto navýšení přičítáme mj. vyššímu prodeji vícestupňových piv a 20% zvýšení tržeb z exportu. Pozitivnímu trendu napomohlo i spojení skupiny Heineken Group s většinovým vlastníkem společnosti Starobrno,a.s., které přineslo zkvalitnění našeho ratingu. Nová rodina Brau Union AG, vzniklá na základě uzavřené smlouvy mezi BBAG a Heinekenem, do které patří i Starobrno, a.s., se stala nejsilnější středoevropskou pivovarnickou skupinou. Starobrnu se tak otevírají další šance na poli exportu. Značka Starobrno se dostala mezi exportní značky skupiny. Velké synergické efekty rovněž vidím v možnostech využití koncernového know-how v marketingu, obchodu, logistiky a řídících procesech. Od ledna 2004 počítáme i s větším prodejem v rámci distribuční sítě Heineken Slovensko, a.s., která je lídrem slovenského trhu.

Jak jste se dostal k pivovarnictví?
Má původní profese je pivovarník. Studoval jsem pivovarskou školu v Praze. Tehdy se jmenovala Průmyslová škola potravinářské chemie, dnes Střední průmyslová škola potravinářské technologie. Potom jsem šel na vysokou školu ekonomickou. Celý život působím v pivovarsko-sladařském průmyslu, z toho posledních čtyřicet let v průmyslu pivovarnickém. V různých funkcích jsem měl stále co činit s pivem. Pivo je moje zaměstnání, láska i hobby.

V desátém vydání loňského Všudybylu (str. 25) s předsedou představenstva a generálním ředitelem firmy STOCK Plzeň a. s. Ing. Martinem Petráškem hovoříme o tom, že jsme mistry světa v pití alkoholů. Já osobně jsem přesvědčen, že s průměrnou spotřebou piva na hlavu nám ale velmi výrazně pomáhají zahraniční návštěvníci České republiky.
Samozřejmě, na pivo se pořádají celé cílené turistické výpravy. Proč ne? Ostatně, co děláme my Češi o dovolených, obzvláště v zemích vyhlášených svou pohostinností?

Meditujeme, pane generální řediteli, meditujeme. U olomoucké kapely jsme tomu říkali, že chodíme do knihovny, přičemž pivo bylo v našem slangu lehčí brožovanou literaturou. Takže, pokud bych na vaši řečnickou otázku směl odpovědět v tomto nadneseném duchu, co my Češi děláváme o dovolených, odpověděl bych, že se z nás stávají pěkní knihomolové schopní strávit značné množství nejen lehké, ale i těžké literatury.
Pověst českého piva se stále více prosazuje ve světě. Je nejen vysoce kvalitní, ale pro zahraniční turisty i cenově snadno dostupné. Co se týče podílu zahraničních návštěvníků Česka na spotřebě piva, existují jakési odhady. Můj odhad je, že na spotřebě, která v České republice celkově činí kolem šestnácti milionů hektolitrů, se zahraniční cestovní ruch podílí zhruba deseti procenty.

Zase aby všechno odřel především našinec… Ještěže brněnský hantec v malebném televizním spotu pomohl Starobrnu k nebývalé proslulosti v našich zemích.
Nejen tato reklama, ale všechny naše výstupy v reklamě jsou součástí naší marketingové strategie, která sleduje stále větší prosazování značky a zviditelňování našich produktů v návaznosti na jejich špičkovou kvalitu.

Všudybyl oslovuje mnohé vrcholné profesionály ze světa velké gastronomie. Jakou zde uplatňujete strategii?
Pochopitelně nám záleží na tom, nakolik se dokážeme uplatnit v nejvyšší gastronomické skupině. Takové reference zvyšují image značky. Zejména v Brně a na jižní Moravě se nám to daří velice dobře.

Pod vaši společnost patří i znojemský pivovar.
Je to tak, a pivovar Hostan je rovněž velmi úspěšný. Na našich dobrých hospodářských výsledcích se podílí stejnou měrou jako pivovar Starobrno.

Pamatuji doby… Pamatuji toho tolik, že už si skoro nic nepamatuji. Nicméně, buď jsem dozrál já, anebo dozrála vaše piva. Ale i velký kluci povídali, že Starobrno je teď lepší než kdy předtím. Čím se to zlomilo?
To se nezlomilo najednou. Je za tím dlouholetá práce v oblasti řízení, technologie a zejména investic. Podařilo se nám vytvořit dostatečné kapacity, aby se mohlo při vhodné technologii a skutečně náročném způsobu řízení dosáhnout chuťových změn, které vynesly značku Starobrno na špičku mezi českým pivy.

Bať, je to špicové hrnek! Říká to i sám praotec Morava. Co se týče výrobních technologií, tam se moc soupeřit nedá. Pro tak ekonomicky silnou firmu, jako je akciová společnost Starobrno, není problém pořídit si to nejlepší, čím trh disponuje. Vzdor vší špičkové technologii věřím, že tradiční české pivo je dodnes o lidském faktoru.
Lidský faktor a lidé sehrávají nejvýznamnější roli. Hlavní slovo u nás má náš pan vrchní sládek Petr Hauskrecht. A je vynikající. Nejen proto, že disponuje nejmodernější technologií, ale protože umí. Má to od pánaboha. Se svými zkušenostmi, využitím tradičních receptur a úžasně specificky kreativním přístupem a vztahem ke každému ze spolupracovníků je dokáže motivovat tak, že společně vytváří to, co vytváří.

No, nebojte se to říci, jedno z nejoceňovanějších piv posledních let. Pane předsedo, náš rozhovor se zatím točil kolem Starobrna. Proč ale máte rád město, které vašemu pivovaru propůjčilo své jméno?
Teď odbočím a uvedu příklad z Rakouska. Spousta obcí si na začátku svého území s uvedením svého jména zároveň dává označení, že jde o tzv. klimatické lázně. Já se domnívám, že v dnešním uspěchaném, přetechnizovaném životě, se spoustou automobilů, hluku a mnohých obtěžujících faktorů pro obyvatele, je Brno oázou mezi městy, která se počtem blíží půl milionu obyvatel. Podle mého názoru se tu díky dobré práci magistrátu podařilo vytvořit podmínky pro velmi slušný život. A já, když se vracím do Brna odněkud zvenku, mám vždy pocit, že jsem přijel do těch lázní (nikoliv klimatických, nechtěl bych v Brně přeceňovat vzduch), které velmi pozitivně působí na nervovou soustavu. Brno má velkou kulturní dimenzi jak z hlediska minulosti, tak současnosti. Jsou zde špičkoví tvůrci, kteří Brno nikdy neopustili a kteří vytváří brněnskou atmosféru. Jako příklad mohu uvést Městské divadlo v Brně, které považuji za špičkové muzikálové nejen v českém, ale celoevropském kontextu. Pokud se mu začátkem října tohoto roku podaří otevřít novou scénu, dostane ještě lepší technické podmínky k tomu, aby mohlo realizovat své tvůrčí nápady. Starobrno ale podporuje nejen Městské divadlo v Brně. S brněnským magistrátem spolupracujeme na celoměstských akcích. Spolupracujeme s Masarykovou univerzitou a při celé řadě kulturních akcí, které jsou s Brnem spojeny.

Podle toho, kam jsou dislokovány managementy největších pivovarnických uskupení, je možné usuzovat, že Brno získává silnou pozici být hlavním městem piva České republiky. Nicméně, dovolte mi, pane předsedo, závěrem otázku, kam směřuje pivovarnictví jako takové?
Velmi často se nad tím zamýšlím. Globalizaci světového hospodářství lze těžko odolat. V České republice využíváme výhody, že zde máme konzumenta, který je orientován na tradiční české pivo, a z tohoto důvodu se nám daří trendům globalizace odolávat. Naší snahou, a zřejmě i životaschopným strategickým obchodním záměrem, je uchovat pro další generace požitek z typického českého piva. Chceme prosazovat, aby toto bylo respektováno.

www.starobrno.cz