Eliminovat bezpečnostní rizika na území České republiky

Před hlavní lázeňskou a turistickou sezonou Všudybyl požádal o rozhovor náměstkyni ministryně pro místní rozvoj České republiky pro řízení Sekce regionálního rozvoje Ing. Kláru Dostálovou.


Archiv vydání

2024 | 2023 | 2022 | 2021 | 2020 | 2019 | 2018 | 2017 | 2016 | 2015 | 2014 | 2013 | 2012 | 2011 | 2010 | 2009 | 2008 | 2007 | 2006 | 2005 | 2004 | 2003 | 2002 | 2001










































Péče o církevní památky je zároveň péčí o rozvoj cestovního ruchu

S hejtmanem Olomouckého kraje Ing. Martinem Tesaříkem se potkáváme 24. listopadu 2009 v jeho kanceláři v Olomouci. Naše vůbec první interview se týkalo zápisu olomouckého Sloupu Nejsvětější Trojice do Seznamu UNESCO (viz www.e-vsudybyl.cz článek Olomouc městem památky UNESCO).
Ale to bylo, pane hejtmane, v době, kdy jste byl ještě „jen“ primátorem statutárního města Olomouce.
Ano v roce 2001. Pro Olomouc to byla velká sláva. A pro Olomoučany příležitost se s touto památkou blíže seznámit. Restaurátorská firma, která prováděla rekonstrukci, řadu soch včetně Nejsvětější Trojice snesla do restaurátorské dílny a po zrestaurování je vystavila v muzeu. Takže lidé mohli zblízka vidět to, co tvůrci morového sloupu v roce 1754. A když už bylo kolem sloupu lešení, tak ne že bych kontroloval řemeslníky, ale využil jsem šance a podíval se nahoru. Do dneška tak mám nezapomenutelný zážitek na dělovou kouli vsazenou do hlavního dříku památky. Připomíná období, kdy byla Olomouc obléhána Prusy a kdy Olomoučané až pod tlakem dělostřelecké palby usoudili, že je rozumnější se vyplatit než si nechat zbourat město. Dnes je pozlacena. Na rekonstrukci samozřejmě dohlížela odborná komise, a já ji, coby občan Olomouce a její primátor, požádal o vysvětlení, proč by měla být pozlacena. Prý aby byla vidět a otvírala dveře historii: „Podívejte, patnáct metrů nad námi je dělová koule, která připomíná obléhání Olomouce, a váže se k ní takovýto příběh…“

Olomoucký kraj není pouze Olomouc, a ani „jenom“ Haná, byť jsem si právě vzpomněl na našeho společného známého velkého Hanáka, předsedu Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR pana Miloslava Vlčka.
To já jsem, minimálně o deset centimetrů, větší Hanák. A musím podotknout, že se mi líbí, že se spousta lidí, zastávajících významné funkce a postavení, hlásí ke svému kraji. A tím, že se hlásí, jej propagují. Do téhož spektra patří i ti, kteří se ve svých obcích věnují folkloru a udržují při životě toto naše národní bohatství.
Olomoucký kraj je hezký i svou různorodostí. Dole, na jihu, je úrodná Haná a na severu Jeseníky, turistický skvost. A mně se, coby hejtmanovi, dostává šance pomáhat rozvoji celého tohoto území. Není to jednoduché, ale ta různost problémů je jakýmsi kořením mé práce. Škála příležitostí v rámci průmyslu cestovního ruchu je velice široká. Ostatně Olomoucký kraj je krajem s největším počtem sídel v České republice se statutem lázní: Teplice nad Bečvou, Slatinice, Lázně Velké Losiny, Bludov, Jeseník, Lipová – Lázně, takže i v této sféře jsme příležitostí pro veškeré věkové kategorie.

Do Olomouce jsem opět přijel vlakem…
Výhoda být z Prahy v Olomouci za dvě a čtvrt hodiny je dána železniční dopravní cestou. Pražané tak u nás mohou strávit příjemné odpoledne, i proto, že nabídka programů a atraktivních památek naší krajské metropole je tak široká, že stojí za to udělat si i jen jednodenní výlet do Olomouce a jejího okolí. Olomoucký kraj je ale dobře dostupný i z ostatních míst České republiky.

Pane hejtmane, v úvodníku tohoto vydání, inspirován Komenským, medituji, že kdekdo, kdo kdy někam cestoval, je přesvědčen, že má jasno, o čem cestovní ruch je. Ale že je to z jeho strany zpravidla obdobný úlet, jako kdyby se jen kvůli tomu, že jezdí autem, považoval za odborníka přes automobilový průmysl, nebo, protože neustále něco platí, za finančního experta. Bohužel pro české národní hospodářství právě takovíto cestovatelé (protože v množství je síla) a jejich (ne)očekávání a společenská poptávka rozhodují o míře zhodnocování potenciálu cestovního ruchu České republiky. Jak cestovní ruch vnímáte vy?
Ve dvou rovinách. Ta vámi zmiňovaná „cestovatelská“, tedy prostor pro utrácení peněz nezřídka někde v zahraničí, je totiž nerozlučně spjata s ekonomickou. Cestovní ruch je ve své podstatě průmysl, jehož integrujícím prvkem není charakter produktů (zážitků, výrobků a služeb), ale jejich realizace prostřednictvím spotřebitelů – turistů vydávajících peníze na to, aby mohli cestovat nakupovat tam, kde tyto komodity jsou. A aby jezdili do Olomouckého kraje, je třeba podněcovat jejich zájem. Aby o nás věděli a aby jim byl náš kraj dobrým hostitelem. Tzn., aby nejen disponoval atraktivními turistickými cíli (o čemž snad nikdo soudný nepochybuje), ale i patřičnou infrastrukturou a samozřejmě i takovou tou povšechnou pohostinností, vstřícností k návštěvníkům, protože oni jsou těmi, kdo svými útratami podporují hospodářskou stabilitu daných míst, vznik dalších pracovních a podnikatelských příležitostí apod. Takže coby hejtmana mne naplňuje ekonomická dimenze cestovního ruchu jako příležitosti pro hospodářský a společenský rozvoj Olomouckého kraje. A tomuto napomáhat? To je povinností vedení kraje. Ve prospěch rozvoje aktivit a infrastruktury cestovního ruchu proto využíváme řady zdrojů. Jak našich krajských, tak i evropských peněz. Navíc my krajští hejtmani jsme předsedy regionálních rad, které administrují o­perační programy. V mém případě je to Regionální operační program Střední Morava. A v rámci tohoto území pokrývajícího Olomoucký a Zlínský kraj, do rozvoje cestovního ruchu opravdu hodně investujeme.

K Olomouckému kraji se váže vnímání dvou bezesporu významných institucí. Jedna z nich je Armáda České republiky a druhá katolická církev – Arcidiecéze Olomoucká a sídlo 14. arcibiskupa olomouckého a metropolity moravského Mons. Jana Graubnera.
Oproti době, kdy jste tu před více než třiceti lety sloužil u Posádkové hudby Olomouc, celorepublikový vojenský význam našeho kraje významně posílil. Dnes je v Olomouci sídlo Velitelství Společných sil Armády ČR a na území kraje velký výcvikový prostor. Takže po staletí významné postavení Olomouce ve sféře vojenství trvá dodnes. S armádou má náš kraj velmi úzké kontakty. Tato spolupráce se velmi osvědčila i při likvidaci následků letošních povodní.
Co se týče arcibiskupství, to svou působností překračuje území Olomouckého kraje. K církvím a cestovnímu ruchu se samozřejmě váže řada památek. Péče o ně je zároveň i péčí o rozvoj cestovního ruchu. Jsem proto rád, že z regionálního operačního programu byly uvolněny finanční prostředky na zpřístupnění arcibiskupského paláce.
Rád bych všechny čtenáře Všudybylu pozval do Olomouckého kraje. Nejen do Olomouce. Jak se říká, jednou navštívit a vidět je lepší než stokrát slyšet. Takže navštivte Olomoucký kraj.