Pardubický kraj si připomíná dvousté výročí Jana Pernera

S předsedou Volební komise Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a místopředsedou jejího Hospodářského výboru, poslancem za Pardubický kraj Ing. Martinem Kolovratníkem, se na půdě Parlamentu ČR potkáváme 18. června 2015.
Pane poslanče, co vás přivedlo do lavic dolní sněmovny?
Souhra okolností. Sám od sebe bych asi do politiky nešel, ale dostal jsem dva impulsy v jeden moment. Tím prvním bylo, že se v létě 2013 měnila manažerská struktura v Českém rozhlase, kde jsem pracoval, a já už věděl, že nebudu pokračovat na stejné pozici. V tutéž dobu přišly předčasné volby a zástupci politických stran, dokonce to byly hned čtyři subjekty, mě oslovili, abych se stal jejich lídrem za Pardubický kraj. Z těch čtyřech stran jako poslední přišel osobně Andrej Babiš a jeho charisma zapůsobilo tak, že během patnácti minut bylo rozhodnuto.

Jak se vám daří skloubit poslancování s rodinným životem?
Rodina je pro mě naprostou prioritou. Volného času je extrémně málo, a tak jej trávím tak, abych s ní byl co nejvíc. Protože mí synové jsou malí, osm a dvanáct let, volno s manželkou využíváme k jejich i našemu poznávání vlasti, k rodinným výletům po Česku. Zejména po Pardubickém kraji.

Pardubicko je kolébkou české aviatiky spjaté s osobností Jana Kašpara a nástupu železniční dopravy spjatého s osobností Jana Pernera, jehož dvousté výročí narození si letos připomínáme.
Průkopníků dopravy u nás bylo víc a já bych rád a s pokorou pokračoval v jimi započaté cestě. Pardubický kraj a zejména jeho krajské město mají šanci být centrem dopravy pro celou Českou republiku a široké okolí. V kraji máme Dopravní fakultu Jana Pernera Univerzity Pardubice, jejímž jsem absolventem. Pardubickým krajem vede hlavní evropský železniční koridor východ–západ. Máme vodní cestu, dopravní spojení Pardubic s námořním přístavem Hamburk. A můžeme se pochlubit i úspěšně se rozvíjejícím mezinárodním letištěm. Pardubický kraj má už i dálniční spojení. V našem kraji se potkávají všechny existující mody dopravy. Zejména v Pardubicích, které jsou geograficky ve středu Česka. Toho využívají podnikatelé, například firma Metrans má překladiště v České Třebové, DB Schenker velké logistické centrum u Semtína. Firmy poznávají, že Pardubický kraj má výhodnou polohu, avšak ještě nikdo tento fakt „nezdvihl ze shora“, což je úkolem současné politické reprezentace. Zástupci kraje by se této výzvy měli chopit. Jsem rád, že takovýto proces začíná. Že myšlenka Multimodálního dopravního uzlu Pardubice, což je funkční propojení všech čtyř dopravních modů, dostává reálné kontury. Už je ve fázi studie, zadání vizualizace a prvních návrhů propojení dopravní infrastruktury, kudy by vedly pozemní komunikace, kde by bylo překladiště lodních nákladů apod. Protože jsem poslancem za Pardubický kraj a mám ambici věnovat se dopravě, rád bych byl u zrodu tohoto centra.

Železnici do Pardubic přivedl Jan Perner. Původně měla vést přes Chrudim.
Chrudimští konšelé ji ale odmítli. Chrudim, která v době její výstavby byla větší a významnější než Pardubice, je dnes jen okresním městem. I tenhle historický příklad vypovídá o důležitosti dobrého dopravního spojení. Je podmínkou hospodářského rozvoje daného místa. V letošním roce si připomínáme dvě kulatá jubilea Jana Pernera: již zmíněných dvě stě let od jeho narození a 170. výročí jeho tragické smrti. Mám tu čest být členem Společnosti přátel Jana Pernera. Oslavy výročí jeho narození budou vrcholit letos na přelomu srpna a září. Rád bych na ně čtenáře Všudybylu pozval, protože se v té souvislosti bude konat spousta kulturních a společenských aktivit, jejichž přehled lze najít na internetu. Budou vypravovány parní historické vlaky, v areálu Univerzity Pardubice odhalíme bustu Jana Pernera a na pardubickém nádraží základní desku k budoucí Pernerově soše.

Málokterá Moravanka a málokterý Moravan ví, kde pramení řeka, která dala Moravě a jejím obyvatelům jméno. Co dopravní spojení k prvním kilometrům jejího toku do obce Horní Morava?
I pro mě kdysi bylo překvapení, že Morava pramení v Pardubickém kraji nad lavinovým žlebem Králického Sněžníku. Nejvíc turistů a lyžařů na Králický Sněžník tradičně jezdí z moravských měst, zejména Brňané a Olomoučané. S tím, jak velké horské středisko tam vzniká, se projevuje čím dál větší potřeba vést tam hlavní trasu z centra, z východní části Pardubického kraje. Věřím, že i mediálně zmiňovaná R35 pomůže ke komfortnější dopravní dostupnosti Horní Moravy. Bude směřovat z východních Čech na Orlickoústecko a Českotřebovsko, přes něž bude možné se dostat pod Králický Sněžník.

Chce-li někdo do regionů přivést zaměstnanost díky kupní síle spotřebitelů z vnějších ekonomických systémů (turistů), je třeba, aby měly dobré dopravní spojení se světem.
Pro rozvoj hospodářských aktivit, a nejen v rámci cestovního ruchu, jsou důležité kvalitní silnice a lákavé železnice. Jejich síť je v Česku zanedbaná. Pro mne jako poslance Pardubického kraje zodpovědného za dopravu je to klíčové téma. Pokud to budu ilustrovat na zmíněné R35, tak nám, politickému hnutí ANO, se za rok podařilo dramaticky zrychlit výkup pozemků. Stát totiž musí, když chce postavit silnici, nabídnout majitelům férovou cenu. Ta předtím byla nízká a dnes je mnohem lákavější. V úseku od Opatovic po Časy se už podařilo oslovit sto procent majitelů pozemků a téměř devadesát procent pozemků je vykoupeno. To je pro mne velkým zadostiučiněním. Po roce vidím konkrétní výsledky naší práce ve Sněmovně a ve vládě. Pokud se nám podaří dostavět silniční síť, nejen hlavní silnice, ale opravit vedlejší, „dvojky“ a „trojky“, které vedou do turistických středisek, jako je Horní Morava, výrazně to přispěje k tomu, že do nich budou lidé cestovat. Řeknou si: „Vždyť tam budeme za chvíli…“ Určitě je rozdíl, jestli v rámci rodinného výletu někam malé dítě povezete dvě hodiny, nebo jen jednu. Ještě větší význam pro rodinné výlety a cestování vůbec přikládám železnici. Česká republika má sice z dob Rakouska-Uherska nejhustší železniční síť v Evropě, která má přes deset tisíc kilometrů, avšak většina regionálních tratí je ve špatném stavu. Pokud se ji postupně a v rozumné míře podaří opravit a zmodernizovat, opět bude pro rodiny atraktivnější. Rády sednou do vláčku a pojedou na výlet. Cesta vlakem je pro mne úžasná, romantická.
Už jsem zmínil, že se zajímám o budování velkých dopravních tepen i o opravy malých silnic. Politické hnutí ANO 2011 se zasloužilo o to, že všechny kraje v Česku letos dohromady dostaly téměř čtyři a půl miliardy korun na opravu silnic druhých a třetích tříd. Stalo se to historicky poprvé za dobu, co kraje existují. Tuto věc jsem před rokem inicioval v parlamentním Hospodářském výboru a začal projednávat s ministrem dopravy.
Teď je období, kdy končí operační program Doprava 1 a začíná operační program Doprava 2. Je hodně peněz, i evropských, na to aby se opravily železniční dopravní cesty. Opravy tratí samozřejmě přinášejí výluky, a tak nás čeká v letošním a příštím roce kvůli výlukové činnosti na železnici hodně omezení. Proto bych chtěl čtenáře Všudybylu poprosit o trpělivost. Až přečkáme dva roky oprav, bude cestování vlaky lákavé, rychlé, moderní, v čistých vozech a po tratích, které nebouchají, neťukají a jede se po nich opravdu příjemně. Jsem přesvědčen, že trpělivost se vyplatí.

• kolovratnikm@psp.cz